Španělsko a EU vyzvaly Maroko k přísnější ostraze hranice kolem Ceuty. Do města se snažily dostat tisíce migrantů

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Nynější vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84 tisíc obyvatel, byla podle deníku El País bezprecedentně početná. Španělské ministerstvo vnitra v úterý odpoledne uvedlo, že do města přišlo za poslední dva dny nejméně osm tisíc lidí. To je několikrát více než za celý loňský rok.

Mnozí z nich hranici mezi Španělskem a Marokem přeplavali. Zhruba polovina lidí byla již vyhoštěna do severoafrického státu. Španělské úřady také oznámily výrazné posílení počtů příslušníků policie ve městě.

V Ceutě tak v úterý rostlo napětí. U hraničního plotu skupiny migrantů z Maroka házely kameny na španělskou policii, která odpověděla slznými granáty.

Podle španělského tisku usnadnil masivní vlnu migrantů výrazný pokles ostrahy hranice ze strany Maroka. Odpoledne se však marocká ostraha hranice zintenzivnila. Tím se také snížil počet lidí, kteří přicházejí na španělské území, informovala EuropaPress i místní média.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Důsledek diplomatické krize

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem. Tu způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu.

Ten vede povstalce na Západní Sahaře usilující o nezávislost na Maroku, které už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, ale zatím se tak nestalo. Třiasedmdesátiletý Ghálí byl minulý měsíc přijat do nemocnice v severošpanělském městě Logrono kvůli covidu-19.

Polisario nyní ovládá necelou čtvrtinu území Západní Sahary, která je z velké části tvořena pouští. Na severu se nachází ložiska fosfátů. Oblast bývala kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo v sedmdesátých letech minulého století. Marocký nárok na ni nedávno uznaly USA pod vedením Donalda Trumpa za to, že Maroko uznalo Izrael.

Výzvy Evropské komise

Dění sledují i zástupci Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k nalezení společného řešení. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dodal, že prioritou je zabránit úmrtím a návrat k normálu v Ceutě. 

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už dříve během dne apelovala na  Maroko, aby plnilo své závazky kontroly hranice a zastavilo „bezprecedentní“ vlnu migrantů. „Španělská hranice je hranicí evropskou, EU chce budovat vztahy s Marokem založené na důvěře a sdílených závazcích, imigrace je v tomto ohledu klíčová,“ prohlásila Johanssonová v Evropském parlamentu.

Situaci komentoval i místopředseda EK Margaritis Schinas, do jehož odpovědnosti otázka migrace spadá. „Vyjadřuji plnou solidaritu se Španělskem. Potřebujeme evropský politický migrační pakt: dohody se třetími zeměmi, masivní ochranu našich hranic, solidaritu členských států EU a politiku legální migrace,“ napsal na Twitteru.

„Domnívám se, že je velice důležité, aby se Španělsko a Maroko společně dohodly na uklidnění situace,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Město navštívil španělský premiér

Marocké ministerstvo zahraničí uvedlo, že povolalo velvyslankyni v Madridu ke konzultacím, aniž uvedlo podrobnosti. K obdobnému kroku se Rabat naposledy odhodlal v roce 2007 na protest proti návštěvě španělského královského páru v Ceutě a Melille. Podle agentury EFE odjezd velvyslankyně představuje nejhorší diplomatickou krizi ve vztazích obou států za posledních deset let.

Krátce před tím se s marockou diplomatkou setkala španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. „Připomněla jsem jí, že ostraha hranice byla a musí být odpovědností, kterou sdílí Španělsko s Marokem,“ uvedla po setkání ministryně. Ta také velvyslankyni vyjádřila znepokojení nad událostmi v posledních dvou dnech v Ceutě.

Pedro Sánchez
Zdroj: Susana Vera/Reuters

První místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvová v úterý označila události za napadení španělských hranic. Kritiku od tří největších španělských opozičních stran si zároveň vysloužil ministr vnitra. Podle nich nebyl schopen ubránit španělské hranice. Před marockým velvyslanectvím v Madridu také demonstrovalo několik stovek lidí, kteří označovali události v Ceutě za „invazi“.

Ceutu v úterý odpoledne navštívil premiér Sánchez. Uvedl, že jeho vláda bude trvat na hlídání hranice za všech okolností. Kabinet schválil také dotaci marockému ministerstvu vnitra ve výši 30 milionů eur (zhruba 800 milionů korun). Peníze mají jít na potírání nelegální migrace.

Přes plot

Do Ceuty a další španělské enklávy v Africe Melilly se obvykle běženci z Maroka dostávají přes vysoké hraniční ploty, které přelézají, a to hromadně, aby bezpečnostní složky nestihly všechny zadržet. V takových případech jich ale bývají maximálně stovky. Jedna z největších takových akcí se odehrála na hranici Ceuty v červenci 2018, kdy se plot pokusilo naráz překonat na 850 migrantů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Španělska různými trasami na 9200 migrantů, tento údaj je ale k devátému květnu, a nezahrnuje tak akci v Ceutě z tohoto pondělka. Nejvíce běženců do Španělska do minulého týdne připlulo na Kanárské ostrovy, a to 4950.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...