Soud zamítl námitku jihokorejského prezidenta proti zatykači

Nahrávám video

Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.

Jun a jeho právníci se u soudu v Soul pokusili napadnout platnost soudního příkazu k jeho zadržení a prohledání prezidentského sídla jako nelegální, uvedli soudní úředníci.

Prezidentův právník v neděli oznámil, že Jun plánuje vypovídat u ústavního soudu v procesu o pokusu o zavedení stanného práva ze začátku prosince. První slyšení se bude konat 14. ledna.

Agentura Jonhap pak uvedla, že jihokorejští policisté podezírají šéfa Prezidentské ochranné služby (PSS) Pak Čchong-čuna ze vzpoury, a to  kvůli postupu PSS při ochraně prezidenta Juna, kterého se vyšetřovatelům z CIO v pátek nepovedlo zatknout.

Právník prezidenta Juna pak naopak sdělil, že prokuratuře v pondělí předá stížnost, ve které bude žádat o prošetření šéfa CIO O Dong-wuna, úřadujícího ministra obrany Kim Son-hoa a dalších přibližně 148 úředníků za pokus o Junovo zadržení. Podle právníka údajně zneužili své pravomoci, nezákonně vstoupili do prezidentského objektu a neuposlechli žádosti PSS posílit bezpečnost v okolí Junovy rezidence, uvedl Jonhap.

Desetitisíce příznivců a odpůrců sesazeného prezidenta se v Soulu v sobotu shromáždily před jeho sídlem. Podle agentury Jonhap se protestů účastnilo na 35 tisíc lidí. Protestující obsadili silnice, což ve městě způsobilo velké dopravní zácpy.

Politická krize

Politická krize v Jižní Koreji vypukla 3. prosince, když prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a kvůli údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé navíc chtějí prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. Jun však nereagoval ani na jedno ze tří předvolání k výslechu, a proto na něj soud na žádost protikorupčního úřadu v úterý vydal zatykač.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...