Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Nahrávám video

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.

Le Penová tvrdí, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku v roce 2027. Podle AFP také prohlásila, že je nevinná. „Šlo o politické rozhodnutí, které by mělo pohoršit každého, kdo věří v demokracii,“ uvedla Le Penová. Dodala, že je fakticky „mimo hru“, vzdávat se ale nehodlá, z politiky neodchází a bude bojovat až „do hořkého konce“.

Soud společně s Le Penovou uznal vinnými také osm dalších členů strany, kteří v té době působili jako europoslanci, a dvanáct parlamentních asistentů ze zpronevěry evropských fondů, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP soud odhadl, že celková škoda dosáhla 2,9 milionu eur (necelých 73 milionů korun).

Soudkyně Bénédicte de Perthuisová uvedla, že Le Penová figurovala v centru systému, který strana zavedla s cílem využívat fondy EU k platům zaměstnanců politického uskupení sídlícího ve Francii. Vyšetřování podle soudkyně ukázalo, že se nejednalo o administrativní chyby, ale o zpronevěru v rámci systému zavedeného ke snížení nákladů strany. Docházet k tomu mělo mezi lety 2004 a 2016.

Pětiletý zákaz výkonu volených funkcí

Obžaloba požadovala pro Le Penovou pětiletý zákaz výkonu volených funkcí, což soud přijal. Šestapadesátiletá politička tak podle tohoto rozhodnutí nebude moci kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Le Penová, která už na prezidentku Francie kandidovala neúspěšně třikrát, dříve uvedla, že se o úřad hlavy státu hodlá opět ucházet. Podle agentury Reuters v průzkumech pro nadcházející prezidentské volby nyní vedla.

Francouzská média však podotýkají, že politička má nyní jen malou šanci, že by v prezidentských volbách mohla kandidovat. Le Penová míní, že jistá šance existuje.

Kromě pětiletého zákazu výkonu volených funkcí a odnětí svobody požadovali státní zástupci pro Le Penovou i pokutu tři sta tisíc eur (asi 7,5 milionu korun).

Le Penová se odvolá, uvedl její advokát Rodolphe Bosselut. Trest odnětí svobody a pokuta nebudou uplatněny, dokud se nevyčerpají všechny možnosti odvolání, píše Reuters. Pětiletý zákaz ucházet se o veřejné funkce ale začíná platit okamžitě a podle Reuters bude moci být zrušen pouze v případě, že soudy před volbami vyhoví odvolání. Ta ve Francii mohou trvat měsíce nebo i roky.

Le Penová v pondělí po příjezdu k soudu podle Reuters s novináři nemluvila. Už dříve prokurátory obvinila z toho, že usilují o její politickou smrt. „Soudci rozhodují o životě a smrti našeho hnutí,“ řekla nedělníku La Tribune Dimanche. Obžalovaní tvrdili, že peníze byly použity oprávněně a obvinění příliš úzce definují, co parlamentní asistenti dělají, napsala agentura. Agentura AFP informovala, že politička soudní síň opustila ještě předtím, než soud dočetl rozsudek.

Na verdikt reagoval třeba krajně pravicový místopředseda italské vlády Matteo Salvini, který podle agentury AFP uvedl, že Le Penovou se v Paříži snaží vyloučit z politického života. „Je to vyhlášením války ze strany Bruselu,“ citovala ho agentura Reuters.

Zákaz ucházet se o veřejné funkce jde nicméně běžně ruku v ruce s verdiktem odsuzujícím za zpronevěru. Podobný trest v minulosti dostala řada francouzských politiků.

Nahrávám video

Bardella jako možný náhradník

Politolog Michel Perottino z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy dříve ve vysílání ČT řekl, že jestliže Le Penová nebude moci v prezidentských volbách 2027 kandidovat, značně to zahýbe francouzskou politickou scénou. „Le Penová je v současné době jedna z velkých favoritek, ne co se týče prezidentského mandátu jako takového, ale určitě jako člověk, který se může dostat do druhého kola,“ uvedl.

Při zákazu Le Penové kandidovat podle Perottina není zatím jasné, kdo by za ni mohl být voličům alternativou, ale v úvahu podle něj „papírově“ připadá Jordan Bardella, v současnosti předseda Národního sdružení. „Ukázal se ale být ne úplně nejlepším lídrem, hlavně co se týče prezidentských voleb. Nemá tolik zkušeností,“ namítá.

Nahrávám video

„Zemětřesení pro francouzskou politickou scénu“

Bardella se jako jediný možný náhradník nabízí i podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída, avšak nehodnotí ho jako vhodného. „Je pro Národní sdružení perspektivním politikem, který by se mohl za běžných okolností o prezidentský úřad ucházet za sedm let, kdy dospěje. V tuto chvíli ho veřejnost a možná i jeho spolustraníci nepovažují za někoho, kdo vyspěl a mohl by otěže strany převzít,“ míní.

Podle Šmída je pravděpodobnost, že se Le Penová zúčastní příštích prezidentských voleb, velmi malá. „Odvolací soud by musel zrušit ten verdikt a zároveň to udělat velmi rychle, tak aby Marine Le Penová mohla ještě kandidovat,“ dodal. Národnímu sdružení by to podle Šmída mohlo paradoxně pomoci. Mohli by se k němu přidat ti, kteří považují tento soudní proces za bezprecedentní zásah do politického předvolebního boje, dodal.

„Prakticky to může znamenat, že se Národní sdružení ‚zradikalizuje‘, to znamená, že třeba vysloví nedůvěru vládě Françoise Bayroua a dalším vládám. Ještě se to projeví v létě, kdy může Národní sdružení v předčasných parlamentních volbách získat ještě více poslanců nebo je dokonce vyhrát. Mezitím se bude Jordan Bardella připravovat na prezidentskou kampaň, jelikož je jediným kandidátem, který může o úřad usilovat za Národní sdružení,“ dodal Šmíd.

Nahrávám video

„Řada odborníků a politiků říká, že co se týče europoslanců a problému s financováním nebo převáděním prostředků do vlastních stran, není to problém pouze Národního sdružení, jelikož řada stran takto postupuje. U Národního sdružení to bylo cíleně organizované tak, aby prostředky z fondu EP plynuly do trezoru strany. Dochází k tomu ale v menší míře celkem běžně,“ informoval později Šmíd.

„Současný premiér François Bayrou stane před odvolacím soudem v úplně stejné kauze,“ připomněl zpravodaj.

Nahrávám video

Marine Le Penová se postavila do čela krajně pravicové strany, která tehdy ještě nesla název Národní fronta v roce 2011, kdy ji převzala od svého otce Jeana-Marii Le Pena, jenž byl obviňován z rasistických a antisemitských komentářů. Jeho dcera uskupení přejmenovala na Národní sdružení a podnikla kroky k tomu, aby setřásla kontroverzní dědictví otce a strana byla přijatelná pro širší spektrum voličů, napsala AFP. V současné době je RN největší stranou ve francouzském parlamentu, přičemž zůstává v opozici. Od roku 2022 je předsedou strany Bardella.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...