Slovenský ústavní soud potvrdil zrušení elitního útvaru prokuratury

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Ústavní soudci za protiústavní označili například možnost zpětného otevírání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obvinění. Stejně zrušil ustanovení, aby se novela trestního zákona vztahovala i na již dříve uložené tresty propadnutí majetku, o kterých rozhodly soudy. Podobně nebude platit možnost, aby nezákonně získaný důkaz mohl být použitý ve prospěch obviněného.

Ústavní soud sice kritizoval proces schvalování balíku změn v trestním právu, které vládní koalice prosadila ve sněmovně prostřednictvím zrychleného režimu a po omezení délky parlamentní rozpravy, podle Fiačana tato skutečnost ale nepředstavovala porušení ústavních principů a pravidel.

Ústavní soud oznámení svého rozhodnutí během středy opakovaně odkládal, a to z důvodu neplánovaného prodloužení jednání svého pléna, které tvoří všichni ústavní soudci. Údaj o tom, jak soudci hlasovali, není veřejný.

Novela trestního zákoníku

Novela trestního zákoníku výrazně zvýšila hranice způsobené škody, na které například při ekonomické kriminalitě závisí posouzení toho, zda jde o trestný čin a jaká je míra jeho závažnosti. Nově tak půjde o trestný čin až v případě, že způsobená škoda přesáhne 700 eur (17 640 korun), zatímco nyní je tato hranice 266 eur (6700 korun). Právní expert Jozef Čentéš televizi TA3 řekl, že z vězení bude propuštěno zhruba tisíc odsouzených za opakované drobné krádeže, ty už nebudou trestným činem.

Snížení trestních sazeb umožní soudům, aby za některé trestné činy uložily viníkům pouze podmínku, byť nyní obžalovaným po prokázání viny hrozí dlouholeté vězení. Zkrácení promlčecích lhůt zase podle dřívějších informací slovenských médií pomůže kromě jiných nynějšímu guvernérovi slovenské centrální banky Peteru Kažimírovi, který čelí obžalobě z podplácení v době, kdy byl ministrem financí. Kažimír byl v minulosti místopředsedou strany Smer – sociálna demokracia nynějšího premiéra Roberta Fica.

Vláda obhajovala změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase označila za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě ÚSP například vykonával dozor nad vyšetřováním desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany.

V těchto kauzách byli obviněni i dva nynější místopředsedové parlamentu za Smer, včetně bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Vyšetřování řady těchto kauz začalo, když byl Smer v opozici. Už tehdy Ficova strana kritizovala vysoké trestní sazby na Slovensku a činnost ÚSP, který v zemi fungoval od roku 2004. K moci se Smer vrátil po loňských předčasných volbách.

Reakce politické reprezentace

„Je povinností vládní koalice vypořádat se s částmi novely, ve které soud našel nesoulad s ústavou, a povinností opozice respektovat, že vícero částí jejího podání ústavní soudci zamítli,“ uvedl v prohlášení slovenský prezident Peter Pellegrini, který byl před červnovým nástupem do úřadu předsedou vládní strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas). Právě díky hlasům vládních poslanců sněmovna balík změn v trestním právu schválila.

„Ústavní soud rozhodl, že vládní koalice spor o tuto novelizaci trestního zákonodárství vyhrála nad nenávistnou opozicí 100:0,“ uvedl v prohlášení Fico. Čaputovou, opozici, „protivládní média“ a nevládní organizace vyzval k tomu, aby se omluvily za „projevy nenávisti a organizování štvavých veřejných protestů“ v souvislosti se zmíněnou vládní předlohou.

Podle nového šéfa Hlasu Matúše Šutaje Eštoka rozhodnutí ústavního soudu bere vítr z plachet představitelům současné opozice. Šéf nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka v prohlášení uvedl, že ho mrzí, že rozhodnutím ústavního soudu vláda dosáhla svého záměru – „snížení trestů a zkrácení promlčecích lhůt pro zloděje, korupčníky a jiné kriminálníky. Prosadili amnestie pro své lidi, na hulváta a proti veřejnému zájmu.“

Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a také například slovenská opozice a již bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ještě z pozice hlavy státu stejně jako opoziční poslanci nechala schválené změny přezkoumat ústavním soudem. Ten pak na konci února platnost většiny schválených změn v trestním právu pozastavil až do konečného rozhodnutí, toto pozastavení se ale nevztahovalo na zrušení ÚSP, který zanikl v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...