Slovensko výrazně zaostává v očkování, může za to nedostupnost i dezinformace

Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.

Že na tom Slovensko v dlouhodobém boji s koronavirem není úplně dobře, potvrdil tento týden i člen vlády. Ministr zahraničí Ivan Korčok zmínil stoupající počet případů nákazy variantou delta a nutnost protipandemických opatření.

„Nemůžeme ignorovat realitu,“ doplnil. Slovensko už dříve kvůli šíření nakažlivějšího kmene koronaviru zpřísnilo podmínky vstupu do země, do karantény nyní nemusí jen plně očkovaní lidé.

Epidemii v zemi dlouhodobě sleduje novinářka Veronika Folentová, která se v Denníku N zaměřuje právě na zdravotnictví. „Máme nízké nárůsty a varianta delta se u nás ještě příliš nerozšířila. Zatím úřady odhalili 107 případů a delta tak není dominantní,“ zmírňuje obavy Folentová. Jako největší problém, který by mohl způsobit další úmrtí, ale vidí nízkou proočkovanost mezi seniory.

„Nad 80 let je proočkovanost 48 procent, mezi 70 a 80 lety je to 66 procent, další desetiletí vychází na 57 procent a lidé mezi padesáti a šedesáti dokonce jen 45 procent,“ cituje Folentová oficiální slovenské statistiky. Jde o lidi s dokončeným očkováním a je jich výrazně méně než v Česku.

Malé zapojení praktiků

„U nejstarších je zřejmě problém s dostupností očkování, dlouhodobě se očkuje jen v centrech a nemocnicích. Pro mnoho seniorů nad 80 je to fyzicky náročné, když je tam nemá kdo odvézt,“ hodnotí situaci novinářka. Mobilní očkovací týmy se podle ní rozbíhají zatím pomalu a praktičtí lékaři začali očkovat teprve prvního července a je jich zapojených málo.

„Senioři mívají také pocit, že když nikam nechodí, tak se očkovat nemusí. Tento argument často opakují i lékaři, se kterými jsem mluvila,“ upozorňuje Folentová.

Přitom bilance očkování nejen seniorů je poměrně chabá a slovenští politici si to dobře uvědomují. Zatímco v Česku se pro vakcinaci lidi snaží vláda motivovat třeba otevíráním center bez potřeby registrace, na Slovensku museli vytáhnout ještě silnější kalibr.

Loterie a příspěvek za přesvědčení

Od prvního srpna spustí ministerstvo financí speciální loterii pro očkované. Zapojit se můžou všichni bez ohledu na to, kdy a čím byli očkováni. Týdně se bude hrát o nanejvýš dva miliony eur, což dělá asi 51 milionů korun.

„Motivovat lidi, kteří váhají, je správná cesta. Je to velmi dobrá investice i z pohledu veřejných financí,“ řekl o schváleném návrhu expremiér a současný ministr financí Igor Matovič, podle kterého jsou peněžní pobídky jen zlomkem nákladů na financování léčby vážně nemocných pacientů s covidem-19 v nemocnicích. Dodal, že výhry ve zmíněné loterii budou zdaňovány podobně jako výhry v komerčních soutěžích.

Kromě očkovací loterie parlament umožnil, aby stát vyplácel příspěvky lidem, kteří přesvědčí o vakcinaci jiné obyvatele. Výše příspěvku je stanovena na 30 až 90 eur, což odpovídá 765 až 2295 korunám za očkovanou osobu v závislosti na jejím věku.

Vláda ale bude moci finanční odměnu zvýšit. Jedna osoba bude moci získat takzvaný zprostředkovatelský bonus za maximálně padesát očkovaných osob. Právě nynější ministr financí Igor Matovič, který chce občany motivovat příspěvky ze státní kasy, má přitom na slovenských dohadech kolem očkování podíl.

Akce Sputnik

Původně si Slovensko mělo objednat dva miliony vakcíny Sputnik a byl to právě Matovič, který krok hájil jako další pomoc zemi v boji proti viru. Nákup v Evropské unii neschválené vakcíny prosadil v březnu ještě jako premiér.

Zájem o ni byl ale mezi Slováky oproti jeho odhadům nízký. Dříve přitom tvrdil, že pouze ruskou vakcínou se chce nechat očkovat až půl milionu Slováků. Celá akce tak skončila tím, že Rusko odkoupilo k začátku července od Slovenska většinu ze dvou set tisíc dodaných dávek Sputnik V. Těm totiž hrozila expirace.

Slovensko prodalo Rusku zpět 160 tisíc dávek za stejnou cenu, za kterou je v březnu nakoupilo, tedy 9,95 dolaru (215 korun) za dávku, uvedla mluvčí ministerstva Zuzana Eliášová.

„Zůstaly nám ty, které jsou určeny občanům přihlášeným na očkování,“ dodala mluvčí. Podle ní dosud první dávku ruské vakcíny obdrželo zhruba deset a půl tisíce lidí a dalších osm tisíc lidí na dávku čeká, uvádělo ministerstvo na začátku července. Očkovat Sputnikem začalo Slovensko přitom až 7. června. Přihlašování pak přestalo být možné na konci června kvůli blížící se expiraci.

Příklady táhnou

Matovič, který kvůli spornému nákupu ruské vakcíny musel odstoupit z premiérského křesla, s očkováním poměrně dlouho váhal. Ještě na konci května říkal, že Sputnikem se očkovat nenechá, protože by mu to komplikovalo jeho pracovní cesty po Evropě.

„Vzhledem k tomu, že každý druhý týden cestuji v rámci Evropy a ne všechny země uznávají vakcínu neregistrovanou Evropskou lékovou agenturou, tak se bohužel budu muset rozhodnout pro jinou, ale rád bych se nechal naočkovat Sputnikem,“ uváděl tehdy. Nakonec se k očkování Sputnikem na konci června ale zaregistrovat stihl.

Právě celkově špatná komunikace o vakcínách může být dalším důvodem malého zájmu Slováků. Uvádí to ve své analýze i Národní banka Slovenska. Pokud by byla komunikace lepší, mohlo být na konci června první dávkou naočkováno až 49 procent lidí oproti 37, jak se stalo.

Příkladem přitom šla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která je nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Ta má vakcínu už za sebou.

Neshody politiků

V kontextu slovenského politického života je ale Matovičovo váhání ještě mírné. Zatímco v Česku se i většina opozice shoduje, že očkování proti covidu je v zásadě jedinou cestou z krize, a snaží se jít příkladem, na Slovensku tomu tak není. „Neočkoval se ani jeden předseda slovenských opozičních stran,“ přibližuje novinářka Folentová.

Pozitivní účinky očkování zpochybňuje například dlouholetý premiér a šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Robert Fico. „Nejsem zastáncem očkování a nechci očkování jako člověk,“ prohlásil.

A pochybuje Peter Pellegrini, který Fica ve funkci nahradil během politické krize po vraždě novináře Jana Kuciaka v roce 2018. Podle posledního průzkumu agentury AKO by právě Pellegrini vyhrál v tuto chvíli parlamentní volby.

Předseda krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba zase nepřímo zpochybňoval kvalitu vakcín v souvislosti s tím, že vláda chce podpořit očkování i prostřednictvím loterie.

Dezinformace o očkování

Jako velmi silný důvod pro pochybnosti o vakcíně uvádí Veronika Folentová dezinformace. „Dezinformační scéna přichází velmi rychle s novými hoaxy. Nadneseně: skoro každá známá osobnost, která zemřela od začátku očkování, podle nich zemřela právě kvůli očkování proti covidu. Posledním příkladem je Milan Lasica, to přitom popřel patolog, rodina i ministerstvo zdravotnictví,“ říká Folentová.

Skupinky odpůrců očkování dokonce uspořádaly minulý týden protesty u domovů lékařů a vědců, kteří dlouhodobě propagují podávání vakcín jako hlavní ochranu před koronavirovou epidemií.

Právě těm ale podle průzkumů lidé věří nejvíce. „Na tom byl postaven i výběr prvních očkovaných na Slovensku, šlo o epidemiology, infektology, ale i ministra zdravotnictví či hlavního hygienika. Problém je, že zhruba třicet procent zdravotníků se odmítá očkovat,“ shrnuje Folentová.

Postoj církve

Významné slovo ve slovenské společnosti má už historicky také katolická církev. Ta očkovaní podpořila prostřednictvím Konference biskupů už v prosinci a nutnost vakcinace dále opakovala.

Ve svém stanovisku biskupové také uvedli, že církev respektuje svobodné rozhodnutí každého člověka, očkování ale vnímají slovy mluvčího Martina Kramára jako prospěšné pro zastavení pandemie. 

Dalším silným impulsem pro očkování by navíc mohlo být setkání s papežem během jeho zářijové návštěvy Slovenska. Veřejných setkání se totiž budou smět účastnit jedině plně očkovaní. Hlava katolické církve je už sama očkovaná proti covidu-19 a vyzvala k tomu i věřící. Odpor proti vakcínám papež označil za „sebevražedné popírání“.

„Naším společným cílem je vytvořit podmínky pro to, aby si svatý otec ze Slovenska odnesl pěkné vzpomínky, abychom společně vytvořili podmínky pro jeho doprovod, ale i pro věřící, kteří budou chtít prožít hluboký duchovní zážitek, a zároveň abychom umožnili co největšímu počtu lidí zúčastnit se veřejných bohoslužeb,“ komentoval rozhodnutí ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský.

„Bylo nám sděleno, že z bezpečnostního hlediska a z hlediska technických možností je toto jediný reálný způsob, jak počet účastníků radikálně neomezovat,“ prohlásil bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský, který stojí v čele slovenských katolických biskupů. S tímto postupem vyjádřila souhlas také prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Eduard Heger.

„Střetlo se to s mnoha negativními reakcemi, jestli to nějakou část lidí přesvědčilo k očkování, zatím nevíme, protože mohli jít například bez registrace. Efekt uvidíme až v následujících týdnech,“ doplňuje kontext novinářka slovenského Denníku N Folentová.

František tento měsíc oznámil poutníkům na Svatopetrském náměstí, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Na Slovensku má navštívit Bratislavu, Prešov, Košice a významné poutní místo Šaštín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...