Slováci pomáhají na hranicích s Ukrajinou. Sankce by měly být silnější, říká Čaputová

Nahrávám video
Události: Pomoc ukrajinským uprchlíkům na hranicích s Polskem a Slovenskem
Zdroj: ČT24

Za oběti konfliktu na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové odpovědný Vladimir Putin. Čaputová se vyslovila za zavedení dalších sankcí vůči Moskvě a poděkovala České republice za pomoc s ukrajinskými uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko. Materiální pomoci už je ale na hranicích dost, nejlepší je nyní poslat peníze. Koordinátoři také doporučují nejezdit k hranici naslepo, bez domluveného odvozu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Všechny oběti na Ukrajině jsou odpovědností Vladimira Putina. Pokud se Putin snažil nás rozdělit, tak to se mu to nepodařilo. Jsme odhodlaní bránit naše země a samozřejmě pomáhat Ukrajině. Je třeba dělat další kroky například prostřednictvím sankcí, abychom donutili prezidenta Putina usednout za jednací stůl, aby zastavil boje a aby byl nastolen mír,“ uvedla Čaputová na slovensko-ukrajinském hraničním přechodu Ubľa/Malyj Bereznyj.

Přes zmíněný přechod vstoupilo na Slovensko za poslední dny už několik tisíc občanů Ukrajiny, zejména žen a dětí. „Mnozí pokračují do dalších zemí, mnozí do České republiky. Chci tímto říct velké díky České republice, jak se zmobilizovala. Vím, že jsou organizovány odvozy, protože mnozí z nich mají příbuzné v Česku,“ řekla Čaputová.

Ukrajina si podle Čaputové zaslouží evropskou perspektivu. „Podporujeme Ukrajinu, aby vstoupila do Evropské unie. Ukrajina potřebuje velmi jasný symbol přijetí západním společenstvím. To, za co Ukrajina bojuje, není jen její územní celistvost, ale jsou to naše demokratické hodnoty. V tomto smyslu Ukrajina bojuje i za nás,“ řekla slovenská prezidentka. Hlava slovenského státu ocenila také pomoc obyvatel Slovenska při zvládaní migrační vlny.

Podle Čaputové se na zmíněném hraničním přechodu podařilo dohodnout s ukrajinskou stranou urychlení odbavovaní lidí, kteří utíkají před válkou. „Ti, kdo zde čekají na přijetí, jsou vyčerpaní z obrovského čekaní i z emocí strachu,“ řekl Čaputová. Podle slovenské policie přechod hranic, kde lidé čekají i deset hodin, zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Situace na hranicích

Na slovensko-ukrajinských hraničních přechodech pracovníci charity a jiných neziskových organizací včetně Slovenského Červeného kříže pomáhají Ukrajincům, kteří opouští vlast. Na hranicích poskytují pomoc také slovenští hasiči, vojáci a policisté, stát o víkendu ohlásil zřízení kontaktních míst pro Ukrajince. Nevládní organizace vybídly veřejnost, aby na vlastní pěst už nevozili materiální pomoc na hranice.

„Zajišťujeme například registrace volných dopravních prostředků, které jsou zdarma. Už se totiž stalo, že sem přišlo mnoho lidí, kteří chtěli vysloveně podvést lidi a inkasovali za krátké trasy i 150 eur na osobu. To je absolutně nepřijatelné,“ řekla dobrovolnice, která pracuje pro charitativní organizaci Maltézská pomoc Slovensko.

Ukrajinští uprchlíci na hranicích ve slovenských Veľkých Slemencích
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/Robert Nemeti

Spolu s kolegy vytváří na přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod seznam řidičů, kteří jsou ochotni bezplatně odvézt uprchlíky do jiných částí Slovenska či do Česka. Shromažďují také údaje o nabízených ubytovacích kapacitách, ale také zvládají zajistit občerstvení, hygienické potřeby či přístup k internetu. Řada Ukrajinců, které přijeli vyzvednout známí nebo rodina, ale hned pokračuje v cestě dál.

Pro účinnější pomoc uprchlíkům by uvítala vytvoření centralizovaného systému ohledně například další přepravy či ubytování příchozích z Ukrajiny.

Tisíce uprchlíků

Z údajů slovenské policie vyplývá, že za 24 hodin do nedělního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny 12 435 osob, tedy o asi pětinu více než předchozí den. Asi tři desítky migrantů požádaly o azyl.

Ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky nabídly či vyčlenily nejen státní instituce, ale i samospráva, obyvatelé Slovenska, firmy a jiné organizace. První skupina lidí byla ubytována v nouzovém stanovém táboru v Humenném, který postavili hasiči.

Slovenský ministr financí Igor Matovič v sobotu na slovensko-ukrajinské hranici řekl, že na Slovensko zatím přišli hlavně lidé, kteří vědí, kam budou pokračovat a kteří kontaktují své příbuzné nebo známé. Zásadní pomoc státu proto podle něj potřebná prozatím nebyla. Ministerstvo vnitra už ale ohlásilo zřízení prvních čtyř kontaktních míst pro pomoc uprchlíkům.

Movitější Ukrajinci, kteří opustili vlast ve vozidlech, se ubytovali i v rekreačním areálu u vodní nádrže Zemplínska Šírava, která leží zhruba 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Pracovník jednoho z místních hotelů řekl, že po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině toto ubytovací zařízení zaznamenalo více hostů, a to hlavně Ukrajinců.

Pomáhá i Polsko a Maďarsko

Nejmíň 370 tisíc lidí uteklo podle OSN před ruskou invazí za hranice Ukrajiny. Nejvíc jich míří do Polska. K jeho hranicím se táhnou fronty dlouhé až 35 kilometrů. Lidé v nich čekají i dlouhé desítky hodin. Polská vláda se ale průchod snaží usnadnit a nekontroluje například očkovací certifikáty. Jen do Polska už uteklo asi 213 tisíc Ukrajinců.

Například na nádraží v Přemyšli přijel v neděli odpoledne vlak s asi 1500 uprchlíky z ukrajinského Lvova. Ti dostali léky, potraviny i základní ošetření.

Maďarsko také pomůže Slovensku s ukrajinskými uprchlíky, kteří dorazili na slovenské hranice, slíbil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Do Maďarska v posledních dnech dorazilo již 66 tisíc lidí z Ukrajiny, dodal ministr.

Země by podle ministra uvítala, kdyby Ukrajina a Rusko co nejdříve usedly k rozhovorům. Budapešť se již dříve nabídla jako místo, kde by se rusko-ukrajinská jednání mohla konat, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli Budapešť spolu s Bratislavou a dalšími městy skutečně zmínil jako místa, kde by se rozhovory mohly vést.

Zelenskyj ale rozhodně odmítl, že by v neděli Ukrajinci přicestovali za ruskou delegací do běloruského Gomelu, protože z Běloruska útočí ruské jednotky a vzlétají ruské rakety a bombardéry k náletům na ukrajinská města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 45 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...