Musíme podpořit evropský obranný průmysl, zdůraznila von der Leyenová

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že fakt, že Ukrajina nemá dostatek zbraní, posiluje ruského vůdce Vladimira Putina. Přítomné státníky vyzval, aby se vojenské porážky Ruska na Ukrajině nebáli. Kromě toho zdůraznil, že Putinova válka není jen bojem proti Ukrajině, ale proti všem pravidlům, protože případné ruské vítězství bude mít pro svět dalekosáhlé následky.

„Ukrajinci už vzdorují 724 dní. Kdo by si to před 725 dny vůbec pomyslel?“ prohlásil Zelenskyj o ukrajinské obraně, která už takřka dva roky čelí ruské invazi. Letošní rok podle ukrajinského prezidenta vyžaduje zesílenou podporu od spojeneckých zemí. „Musíme nyní jednat, jinak Putin dožene svět do katastrofy,“ řekl. „Jak dlouho svět ještě dovolí Rusku takto jednat?“ položil si otázku.

„Nebojte se porážky Putina a zničení jeho režimu,“ vyzval Zelenskyj. Pokud takové obavy bude svět mít, bude to podle hlavy ukrajinského státu jen povzbuzením pro nové ruské diktátory, kteří přijdou po Putinovi. Zelenskyj dodal, že evropské a asijské sousedství Ruska se v takovém případě stane temným místem.

Neptejte se Ukrajiny, kdy válka skončí. Ptejte se sami sebe, proč v ní Putin stále může pokračovat.
Volodymyr Zelenskyj
ukrajinský prezident

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajinci dokázali, že ruskou armádu je možné porazit a přinutit k ústupu. „Můžeme dobýt zpět své území a Putin může prohrát,“ ujistil.

„Bohužel udržování Ukrajiny v umělém deficitu zbraní, zejména dělostřelecké munice a zbraní dlouhého dosahu, umožňuje Putinovi přizpůsobit se současné intenzitě války,“ řekl v projevu na konferenci v Mnichově.

Nahrávám video

Odvolával se přitom na zdevastované východní město Avdijivka, odkud se ukrajinské jednotky stáhly v době, kdy se Ukrajina potýká s akutním nedostatkem munice, přičemž americká vojenská pomoc byla v Kongresu několik měsíců odkládána.

Putin stažením Ukrajinců z Avdijivky podle Zelenského nic nezískal, naopak Ukrajina se rozhodla uchránit životy svých vojáků. Na otázku o obětech konfliktu ukrajinský prezident neodpověděl, řekl ale, že v případě Avdijivky připadalo na jednoho mrtvého ukrajinského vojáka sedm Rusů.

Žádný člen NATO není v ohrožení, míní Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Mnichově prohlásil, že žádná členská země Severoatlantické aliance v současnosti není bezprostředně ohrožena, Rusko ale musí být přesvědčeno o odhodlání NATO společně se bránit. „Nyní nevidíme, že by někomu ze členů Aliance hrozilo bezprostřední nebezpečí,“ odpověděl na otázku, zda by se Rusko mohlo pokusit vyzkoušet jednotu NATO.

Podle generálního tajemníka nelze bezpečnost považovat za něco samozřejmého. „Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se zároveň stalo silnějším,“ řekl. „Dokud budeme schopni Moskvu ujistit, že naše zásada jeden za všechny a všichni za jednoho platí, tak NATO napadeno nebude,“ dodal.

Nahrávám video

Kallasová: Putinovi nelze ustupovat

Stoltenberg vystoupil v debatě společně s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou. Ta je jednou z desítek pobaltských politiků, na které Rusko vydalo zatykač, a to kvůli „nepřátelským krokům vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému.

Kallasová v bavorské metropoli varovala státníky před zopakováním stejné chyby jako ve 30. letech 20. století, kdy Evropa ustupovala nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Poznamenala, že ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi nelze ustupovat. „Jak dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nebavme se o tom, že je třeba něco udělat, bavme se o tom, že je třeba udělat všechno, abychom Putina zastavili,“ dodala.

Von der Leyenová chce eurokomisaře pro obranu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Mnichově oznámila, že je pro zřízení postu eurokomisaře pro obranu a pokud předsedkyní Komise zůstane, takovou funkci zřídí.

Už v pátek v Mnichově hovořila o tom, že Evropa musí zásadně podpořit svůj zbrojní potenciál. „Jako Komise předložíme strategii, jak obranný průmysl v Evropě posílit,“ řekla. V sobotu upřesnila, že příslušný návrh strategie Komise představí do tří týdnů.

Německá armáda bude dál posilovat, slíbil Scholz

Německo bude v příštích desetiletích ročně investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v sobotu v Mnichově německý kancléř Olaf Scholz. Řekl rovněž, že Severoatlantická aliance nestojí o vojenský střet s Ruskem, území svých členů je ale připravena bránit. Varoval také před hlubokými následky, které by případné vojenské vítězství Ruska na Ukrajině mělo pro Evropu.

Na investicích do obrany ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO. Německo a například ani Česko ale tuto podmínku zatím neplní, obě země chtějí tomuto závazku dostát letos.

Scholz připomenul, že se blíží druhé výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Dva roky po začátku války se musíme ptát, zda děláme dost. Musíme se ptát, zda víme, co by vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo,“ řekl. Poznamenal, že vojenský úspěch Ruska by otřásl systémem evropské bezpečnosti a že by také politicky a hospodářsky stál Evropu více než stávající pomoc Ukrajině.

Scholz a Zelenskyj v pátek v Berlíně podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Podle německého ministerstva obrany má pomoc poskytnutá na základě této dohody hodnotu 1,13 miliardy eur (téměř 29 miliard korun) a týká se zejména protivzdušné obrany a dělostřelectva.

Obdobnou dohodu uzavřel Zelenskyj v pátek i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Scholz nyní v Mnichově vyzval ostatní země, aby s Ukrajinou podepsaly podobná ujednání.

Nahrávám video

Stojíme o spolupráci s USA i Ruskem, řekl čínský ministr

Do Mnichova dorazil i šéf čínské diplomacie Wang I. Řekl, že Peking chce posílit spolupráci se Spojenými státy, stejně tak stojí o užší spolupráci s Ruskem. „Ukázalo se, že když Čína a Spojené státy spolupracují, mohou dosáhnout velkých věcí,“ dodal s tím, že Peking má o posílení spolupráce s Washingtonem zájem.

Wang I se v Mnichově snažil rozptýlit kritiku ze strany západních zemí, které Čínu považují za rivala. Peking podle čínského ministra chce i v současné složité mezinárodněpolitické situaci pokračovat v odpovědné a stabilní politice.

O válce na Ukrajině Wang prohlásil, že Čína konflikt nevyvolala a ani se do něj nezapojila. „Nikdy ale nevzdala úsilí dosáhnout mírového řešení konfliktu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...