Slabá německá ekonomika definovala předvolební kampaň

Nahrávám video

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Problémy německé ekonomiky urychlila rusko-ukrajinská válka. Bez levných energií z Ruska se výroba v Německu prodražuje, ocelárny či chemičky ji omezují nebo hrozí odchodem ze země. Průmysl zpomaluje a mluví se o deindustrializaci.

„Udělali jsme chybu. Uprostřed energetické krize odstavit jaderné elektrárny je možné, ale má to velmi vysoké náklady. Nesmíme se pak divit, že se ekonomika hroutí,“ míní ředitel ekonomického institutu IFO Clemens Fuest.

Německo odstavilo své poslední tři jaderné elektrárny v polovině dubna roku 2023. Jednou z nich byla například dolnobavorská ISAR 2. „Povolení k demontáži je už vydané. Rozebírání elektrárny bude trvat přibližně patnáct let,“ sdělil zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.

Vysoká míra byrokracie

Firmy v Německu si stěžují na stále se zvětšující byrokracii a regulaci. Třeba zemědělský podnik Agro-Farm v braniborském Nauenu musel vyčlenit zaměstnance jenom na papírování. Šanonů přibývá, stejně jako požadavků ze strany úřadů.

„V posledních třech letech přišlo sedmasedmdesát úplně nových nařízení. Musel jsem se naučit nová slova, abych pochopil, jaké informace musím úřadům hlásit,“ přiblížil ředitel firmy Dirk Peters.

Nahlašování skutečností, které nezávisle na sobě kontrolují čtyři úřady, deklarace o původu, o polích – Peters pro svůj zemědělský podnik spočítal, že je byrokratické náklady ročně stojí v přepočtu téměř dva miliony korun. „To jsou náklady, které nejsou k dispozici pro zaměstnance a které nemůžu využít na investice. Jsou to ztracené peníze,“ prohlásil.

Zemědělci mnohokrát demonstrovali proti kabinetu Olafa Scholze, s traktory vjeli do Berlína. Slibům stávající vlády, že byrokracii odbourá, v braniborském Nauenu nevěří. To, co si hlavně přejí, je změna.

Nálada v německé společnosti

Do předčasných voleb v Německu už zbývá jen málo času. S velkou pravděpodobností se novým kancléřem stane předseda křesťanskodemokratické CDU Friedrich Merz. Chce ještě víc než dosud podporovat Ukrajinu, mimo jiné se zastává dodávek raket Taurus, čemuž se nynější kancléř Olaf Scholz vyhýbá.

„Proč ne Taurusy? Rozhodl jsem se nedodávat zbraň s takovým destruktivním účinkem a takovým dosahem hluboko na ruské území. Podle mě by to vedlo k eskalaci války do té míry, že už by nebylo možné vyloučit exkalaci v podobě války mezi Ruskem a NATO,“ prohlásil Scholz.

Jenže vše od zahraniční politiky až po podporu oživení ekonomiky bude záležet na tom, s kým CDU uzavře koalici, protože sama na absolutní většinu patrně nedosáhne. Třeba to bude právě se Scholzovou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Je to velké téma pro běžné Němce.

„Myslím, že většinou má moje generace značné obavy. Doufáme, že každý půjde volit. Třeba moje mamka nechce volit (...). Máme proto ještě větší obavy. Nevíme, co čekat. Já třeba neznám nikoho, kdo by volil Alternativu pro Německo (AfD) nebo CDU. Nikdo takový v mém okolí není. A tak vůbec nevím, co to je za lidi,“ řekla dvacetiletá obyvatelka Berlína Kara Schultheissová.

Nahrávám video

Zpravodaj ČT Jakob Kindl poukázal na to, že během předvolební kampaně došlo v Německu k několika útokům. „Začalo to útokem v Magdeburku, kde do davu lidí na vánočních trzích najel útočník autem. Jen za poslední dva měsíce došlo k dalším dvěma útokům. Jednou v Aschaffenburgu a podruhé v Mnichově,“ dodal.

Podle Kindla byla předvolební kampaň poznamenaná také tím, že se odehrála velmi rychle a probíhala v zimních měsících, takže kandidáti nemohli využít kontaktní kampaň. Novinář dodal, že v poválečné historii Německa je to teprve počtvrté, kdy došlo k předčasným volbám kvůli pádu vlády.

Ukončení kampaně SPD

SPD v pátek v Dortmundu oficiálně ukončila kampaň. Podle Scholze je jeho strana mnohem silnější, než předpovídají předvolební průzkumy, které jí připisují patnáct až šestnáct procent hlasů.

Scholz vedl od prosince 2021 do listopadu 2024 vládu SPD, Zelených a svobodných demokratů (FDP), která se rozpadla kvůli hlubokým neshodám v hospodářské a finanční politice. Kancléř si následně prosadil, že povede SPD opět do voleb, i když průzkumy dávaly větší šance ministrovi obrany Borisovi Pistoriusovi.

Scholz sliboval, že v předvolební kampani stejně jako v roce 2021 mocně dožene první konzervativce. Podle posledních sondáží se mu to ale tentokrát nepodařilo. SPD průzkumy připisují zhruba polovinu zisku CDU/CSU.

Podle Scholze je ale důležité, aby byla SPD po volbách silná, a mohla tak zabránit jakékoli možné spolupráci s AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Obavy z možné povolební spolupráce CDU/CSU s AfD vyvolalo lednové hlasování o rezoluci, která vyzývala Scholzovu vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Schválena byla jen pomocí hlasů AfD.

Konzervativci si za to vysloužili ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky Angely Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu. Merz byl pak nucen v kampani několikrát zopakovat, že jakoukoli povolební spolupráci s AfD kvůli jejím extremistickým názorům vylučuje.

Merz jde podle průzkumů pro vítězství

Merz v pátek vystoupil na mítinku v Oberhausenu, který stejně jako Dortmund leží v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa. Předák CDU/CSU kritizoval Scholzovu vládu. „Za méně než 48 hodin bude tato kapitola definitivně minulostí,“ uvedl. Merz na předvolební akci ale napadal především stranu Zelených a jejího kandidáta na kancléře, současného ministra hospodářství Roberta Habecka. Slíbil také, že pod jeho vedením Německo opět přijme větší zodpovědnost za Evropskou unii. Na to je podle něj ale potřeba i hospodářská síla.

Merzova CDU oficiálně kampaň zakončí až v sobotu v Mnichově společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU). Scholz navzdory pátečnímu oficiálnímu zakončení povede dál kampaň, a to v Braniborsku, kde sám kandiduje do Spolkového sněmu.

Weidelová působí pro AfD jako fíkový list, míní odborník

AfD k nejlepšímu výsledku za dobu existence strany vede šestačtyřicetiletá Alice Weidelová. Kritici ji nazývají tvrdou oportunistkou a vlkem v rouše beránčím. „Dřív ve straně reprezentovala umírněnější hlasy. Když se ale nyní podíváme na stranický program AfD, je zjevné, že nezabránila její radikalizaci,“ míní politoložka Daniela Schwarzerová z Bertelsmannovy nadace.

Weidelová je ekonomka s doktorátem z Číny, jejíž jazyk ovládá. Před vstupem do politiky pracovala pro nadnárodní investiční společnosti. Se svou partnerkou, filmařkou srílanského původu, vychovává dva adoptované syny. Její neobvyklý profil z ní podle analytiků dělá přesně takovou lídryni, jakou AfD potřebuje – domácí rozvědka totiž stranu sleduje pro podezření z podněcování k nenávisti.

„Muži z takových stran staví do čela ženy. Říkají: podívejte, máme v čele ženu. A ta žena žije v lesbickém vztahu, ve Švýcarsku, je kosmopolitně vzdělaná, takže jsme přesným opakem toho, z čeho nás obviňujete,“ míní politolog Wolfgang Schroeder.

Weidelová do AfD vstoupila před jedenácti lety, s agendou proti euru. V roce 2017 se stala poslankyní, když se strana poprvé dostala do Bundestagu na vlně odporu proti migraci. „V této zemi znovu potřebujeme pořádek a disciplínu, potřebujeme řádné vymáhání práva,“ prohlásila Weidelová.

AfD je ale otevřenou náručí pro jakoukoliv nespokojenost voličů. Ať šlo o covidová omezení, přechod na udržitelnou energii, nebo podporu Ukrajiny. Strana získala podporu také od amerického podnikatele Elona Muska.

Levice před volbami posílila

Všechny německé politické strany se pokouší do poslední chvíle získat nerozhodnuté voliče. Podle průzkumů se hraje o hodně: až pětina všech oprávněných voličů stále neví, koho podpoří. V průzkumech veřejného mínění dlouhodobě a jasně vede CDU/CSU, mohla by získat třicet procent hlasů. Na druhém místě skončí zřejmě se zhruba dvaceti procenty AfD, na třetím a čtvrtém SPD a Zelení, jejichž zisky se pohybují kolem patnácti až šestnácti, respektive třinácti až čtrnácti procenty.

Napínavé bude především to, jestli se do Spolkového sněmu dostanou ještě nějaké další strany. Postkomunistická strana Levice, kterou ještě loni analytici odepisovali, má v posledních průzkumech až osm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení se pohybuje Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice odštěpilo. Pod hranicí pěti procent je v průzkumech FDP.

Jaká koalice bude Německu po volbách vládnout, není v tuto chvíli jasné. Mohla by to být takzvaná velká koalice CDU/CSU a SPD. Možné je ale i to, že budou muset přibrat do vlády i Zelené. CDU/CSU a Zelení společně většinu zřejmě nezískají. Takovou spolupráci navíc ostře odmítá předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...