Sikorski pro ČT: Rusko je destruktivní element a je třeba ho brát vážně

Nahrávám video
Rozhovor s polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim
Zdroj: ČT24

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Sikorski v pondělí oznámil, že Varšava omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války vůči Evropské unii. „Česko mě inspirovalo,“ poznamenal. Chystá se přesvědčovat i další členské země, polský krok podle něj nemůže být posledním. „Rusko, které chce zničit EU a Schengen, mimo jiné útoky na polsko-běloruskou hranici, nesmí čerpat z výhod Schengenu,“ zdůraznil v rozhovoru.

Právě dění na hranici s Běloruskem je podle Sikorského potřeba věnovat pozornost. Kromě nevinných žen a dětí část migrantů tvoří agresivní lidé s ruskými vízy, tvrdí ministr. „Tito lidé byli pozváni, rekrutováni a cíleně posláni z Afriky do Ruska a následně Běloruska. Jejich úkolem je útočit na unijní hranici, ovlivňovat tak naši politiku a posilovat krajní pravici, zejména v evropských volbách,“ míní.

Sikorski: Rusko straší a je třeba to brát vážně

Varšava se proto chystá hranici s Běloruskem a také ruským Kaliningradem posílit. „My jsme se v posledních pěti stech letech naučili, že když nás Rusko straší, tak je to věrohodné. Po tom, co Rusko udělalo v Gruzii a pak na Ukrajině, musíme tyto hrozby brát vážně. Proto jsme se rozhodli ukázat Rusku, že pokud přijde, bude to mít nejméně tak složité jako na Ukrajině,“ řekl ČT šéf polské diplomacie.

Jak přesně by posílená hranice měla v budoucnu vypadat, nepřiblížil, poukázal ale na to, že neúspěšná ukrajinská protiofenziva i řada ruských ofenziv ukázaly, že opevnění fungují. „Pomáhají obráncům a zvyšují ztráty agresora,“ konstatoval.

Vliv Moskvy v samotném Polsku nyní vyšetřuje komise, která, jak věří Sikorski, by mohla být inspirací i pro další evropské země. „Rusko má utajené nepřátelské vlivy – ve Francii a Španělsku financovalo volební kampaň, napomohlo brexitu během referenda – musíme s těmito vlivy bojovat, mají totiž i jiné formy, například žhářství. (…) Snaží se našim občanům zamotat hlavy, a to nejen politicky. Rusové podporovali celé antivakcinační hnutí. Nelze vyloučit, že řadu lidí přesvědčili, aby se neočkovali. A kvůli nim pak ty osoby zemřely. Rusko uvnitř Evropské unie působí jako destruktivní element,“ shrnul.

Z V4 je 2 + 2, míní Sikorski

Česko a Polsko si doslovně rozumí v přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině, věří Sikorski. „Už jsme to spojenectví dokonce otestovali. Polsko je jedním z větších přispěvatelů do české muniční iniciativy,“ řekl s tím, že Varšava už Kyjevu zaslala 44 zásilek pomoci a chystá pětačtyřicátou, která představuje „opravdu zbytky ze skladů“.

Vzájemné vztahy Sikorski ocenil i s přihlédnutím k názorovým neshodám ve Visegrádské skupině. Polský ministr její současnou podobu nazval „dva plus dva“, přičemž Polsko a Česko mají jeden pohled na ruskou agresi a Slovensko s Maďarskem druhý. Sikorski je přesvědčen, že by V4 měla pokračovat v práci na tématech, v nichž se shoduje, „což bohužel nejsou ty klíčové věci“.

Ministr také vyjádřil lítost nad tím, že v posledních letech česko-polské vztahy narušil spor kolem těžby v Dole Turów. Praha podala proti Varšavě žalobu k Soudnímu dvoru EU v únoru 2021 s tím, že rozšíření a prodloužení těžby hnědého uhlí porušuje unijní právo. Soud následně nařídil, aby Polsko těžbu zastavilo, jenže Varšava rozhodnutí ignorovala.

V úterý Soudní dvůr EU potvrdil, že Polsko musí za nelegální těžbu zaplatit, a konstatoval, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Varšavě uložil, strhla z polských splátek z evropských fondů.

Sikorski míní, že Turów se měl vyřešit jako sousedský spor vybudováním vodovodu, který by celou věc uzavřel. „Je to bohužel část ceny, kterou Polsko platí za vládu populistů,“ poznamenal.

Na závěr vyslovil naději, že Česko vyslyší volání Varšavy po vypořádání teritoriálního dluhu. „Máte nám dát tři sta hektarů,“ podotkl Sikorski. Dotyčný spor o 368 hektarů půdy se táhne už od padesátých let minulého století a předchozí polská vláda Práva a spravedlnosti signalizovala, že záležitost bere vážně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...