Sikorski pro ČT: Rusko je destruktivní element a je třeba ho brát vážně

Nahrávám video

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Sikorski v pondělí oznámil, že Varšava omezí možnosti pohybu ruských diplomatů na svém území kvůli zapojení Moskvy do hybridní války vůči Evropské unii. „Česko mě inspirovalo,“ poznamenal. Chystá se přesvědčovat i další členské země, polský krok podle něj nemůže být posledním. „Rusko, které chce zničit EU a Schengen, mimo jiné útoky na polsko-běloruskou hranici, nesmí čerpat z výhod Schengenu,“ zdůraznil v rozhovoru.

Právě dění na hranici s Běloruskem je podle Sikorského potřeba věnovat pozornost. Kromě nevinných žen a dětí část migrantů tvoří agresivní lidé s ruskými vízy, tvrdí ministr. „Tito lidé byli pozváni, rekrutováni a cíleně posláni z Afriky do Ruska a následně Běloruska. Jejich úkolem je útočit na unijní hranici, ovlivňovat tak naši politiku a posilovat krajní pravici, zejména v evropských volbách,“ míní.

Sikorski: Rusko straší a je třeba to brát vážně

Varšava se proto chystá hranici s Běloruskem a také ruským Kaliningradem posílit. „My jsme se v posledních pěti stech letech naučili, že když nás Rusko straší, tak je to věrohodné. Po tom, co Rusko udělalo v Gruzii a pak na Ukrajině, musíme tyto hrozby brát vážně. Proto jsme se rozhodli ukázat Rusku, že pokud přijde, bude to mít nejméně tak složité jako na Ukrajině,“ řekl ČT šéf polské diplomacie.

Jak přesně by posílená hranice měla v budoucnu vypadat, nepřiblížil, poukázal ale na to, že neúspěšná ukrajinská protiofenziva i řada ruských ofenziv ukázaly, že opevnění fungují. „Pomáhají obráncům a zvyšují ztráty agresora,“ konstatoval.

Vliv Moskvy v samotném Polsku nyní vyšetřuje komise, která, jak věří Sikorski, by mohla být inspirací i pro další evropské země. „Rusko má utajené nepřátelské vlivy – ve Francii a Španělsku financovalo volební kampaň, napomohlo brexitu během referenda – musíme s těmito vlivy bojovat, mají totiž i jiné formy, například žhářství. (…) Snaží se našim občanům zamotat hlavy, a to nejen politicky. Rusové podporovali celé antivakcinační hnutí. Nelze vyloučit, že řadu lidí přesvědčili, aby se neočkovali. A kvůli nim pak ty osoby zemřely. Rusko uvnitř Evropské unie působí jako destruktivní element,“ shrnul.

Z V4 je 2 + 2, míní Sikorski

Česko a Polsko si doslovně rozumí v přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině, věří Sikorski. „Už jsme to spojenectví dokonce otestovali. Polsko je jedním z větších přispěvatelů do české muniční iniciativy,“ řekl s tím, že Varšava už Kyjevu zaslala 44 zásilek pomoci a chystá pětačtyřicátou, která představuje „opravdu zbytky ze skladů“.

Vzájemné vztahy Sikorski ocenil i s přihlédnutím k názorovým neshodám ve Visegrádské skupině. Polský ministr její současnou podobu nazval „dva plus dva“, přičemž Polsko a Česko mají jeden pohled na ruskou agresi a Slovensko s Maďarskem druhý. Sikorski je přesvědčen, že by V4 měla pokračovat v práci na tématech, v nichž se shoduje, „což bohužel nejsou ty klíčové věci“.

Ministr také vyjádřil lítost nad tím, že v posledních letech česko-polské vztahy narušil spor kolem těžby v Dole Turów. Praha podala proti Varšavě žalobu k Soudnímu dvoru EU v únoru 2021 s tím, že rozšíření a prodloužení těžby hnědého uhlí porušuje unijní právo. Soud následně nařídil, aby Polsko těžbu zastavilo, jenže Varšava rozhodnutí ignorovala.

V úterý Soudní dvůr EU potvrdil, že Polsko musí za nelegální těžbu zaplatit, a konstatoval, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Varšavě uložil, strhla z polských splátek z evropských fondů.

Sikorski míní, že Turów se měl vyřešit jako sousedský spor vybudováním vodovodu, který by celou věc uzavřel. „Je to bohužel část ceny, kterou Polsko platí za vládu populistů,“ poznamenal.

Na závěr vyslovil naději, že Česko vyslyší volání Varšavy po vypořádání teritoriálního dluhu. „Máte nám dát tři sta hektarů,“ podotkl Sikorski. Dotyčný spor o 368 hektarů půdy se táhne už od padesátých let minulého století a předchozí polská vláda Práva a spravedlnosti signalizovala, že záležitost bere vážně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...