Severní Makedonie schválila kompromis s Bulharskem, může zahájit přístupové rozhovory s EU

Parlament Severní Makedonie schválil kompromisní dohodu, která má překlenout spor s Bulharskem blokujícím start přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Zahájit je může také Albánie, na kterou se bulharské veto rovněž vztahovalo. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by jednání měla začít již příští týden, zřejmě se tak stane v Česku.

Kompromisní návrh nedávno skončeného francouzského předsednictví EU mimo jiné určuje, že Skopje včlení zmínku o bulharské menšině do ústavy. Zbývající bilaterální otázky mají být předmětem jednání mezi Skopjí a Sofií. Bulharsko výměnou za to stáhne své veto, kterým blokovalo zahájení přístupových rozhovorů svého souseda s EU.

Pro návrh po třídenní rozpravě ve stodvacetičlenném parlamentu hlasovalo 68 poslanců. Opozice v čele s nacionalistickou stranou VMRO-DPMNE dohodu odmítla s tvrzením, že podkopává identitu makedonského národa. Účastnila se také několikadenních protestů, které si vyžádaly zraněné mezi policisty i demonstranty. Dnešního hlasování se většina opozičních poslanců nakonec nezúčastnila.

„Dnešní hlasování severomakedonského parlamentu otevírá cestu k uspořádání mezivládní konference se Severní Makedonií příští týden,“ uvedl na Twitteru předseda Evropské rady Michel. Ten stejně jako šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech přijel do Skopje, aby zákonodárce osobně přesvědčil o údajných přednostech kompromisní dohody.

České předsednictví

Mezivládní konference, na níž budou podle stanice RFE/RL přístupové rozhovory formálně zahájeny, by se podle středečního vyjádření českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) měla uskutečnit v Česku, které je nyní předsednickou zemí Evropské unie.

Severní Makedonie musí podle dohody změnit ústavu, aby v ní byla explicitně zmíněna bulharská menšina. S ohledem na odpor opozice, která má 46 poslanců, bude pro vládu obtížné získat potřebnou dvoutřetinovou většinu. Ústavní změny jsou podle RFE/RL předpokladem pro konání druhé mezivládní konference, kterou rozhovory o vstupu do EU začnou fakticky.

Severní Makedonie je kandidátem na členství v EU již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čeká na zahájení přístupových jednání. Dohoda z roku 2017 o změně názvu země z Makedonie na Severní Makedonii ukončila spor s Aténami, Sofia však v roce 2020 uplatnila právo veta kvůli historickým a jazykovým otázkám.

Albánie

Protože Unie zahájení rozhovorů se Severní Makedonií dříve spojila i s Albánií, postihovalo bulharské veto ve výsledku také ji. Albánský premiér Edi Rama v reakci na hlasování ve Skopje uvedl, že zahájení přístupových jednání nyní už nestojí nic v cestě.

Rama dával v posledních měsících najevo silné rozhořčení z přístupu evropských činitelů a zejména Bulharska, které podle něj svým vetem vůči Severní Makedonii na tři dlouhé roky „uneslo“ evropskou perspektivu Albánie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...