Setkání Trumpa s Putinem se podle analytiků do dějin nezapíše

Setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Helsinkách je dobrým začátkem možného budoucího dialogu, samo však žádný velký posun neznamená. To si myslí analytici a diplomaté, kteří jej hodnotili v ČT. Podle nich byly vidět dva různé přístupy k mezinárodní politice. Na jedné straně Trump ukázal svá teatrální gesta a improvizaci, na druhé Putin předvedl suchou, důslednou a věcnou přípravu a jasné vymezení vlastních pozic.

„Je vždycky dobře, když takový summit proběhne, ale pravdou je, že tam nebylo projednáno nic podstatného, tedy například odzbrojovací dohody, obviňování Ruska z porušování dohody o zákazu rozmisťování raket středního doletu v Evropě a tak podobně,“ shrnul summit analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek. Domnívá se, že tolik neotevřených témat je prohrou pro Donalda Trumpa.

Podle bývalého velvyslance Česka v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty to však bylo důsledkem jasného rámce summitu: „Oba prezidenti řekli, že ty nesouhlasné názory jsou dostatečně známé, a proto se chtějí bavit jenom o věcech, ve kterých mohou najít možnosti případné spolupráce.“ Rusové jsou podle něj v hodnocení schůzky více při zemi a vnímají ji jako začátek dialogu, který se může a nemusí odehrát. „Vypadá to jako dobrý start,“ myslí si Bašta.

Rusista Milan Dvořák upozornil, že státníci spolu sice strávili něco přes dvě hodiny, vzhledem k tomu, že byl jejich rozhovor konsekutivně tlumočen, však ve skutečnosti mluvili jen polovinu tohoto času. „Za tu dobu není možno žádné zásadní otázky vyřešit. Dejme tomu, že to byl nějaký začátek. Spíš bych si ale tipnul, že dnešek nebude možno vyznačit jako význačný den v kalendáři,“ shrnul Dvořák.

Přestože oba politici zmiňovali téma jaderného odzbrojení, není takový vývoj možné očekávat, myslí si redaktor Aktuálně.cz s dlouhou zkušeností z USA Daniel Anýž. Tuto snahu pokládá za ještě méně reálnou než v době summitu Baracka Obamy a Dmitrije Medvěděva v Praze.

Trump i Putin chtějí slabou EU

Dvořák upozornil, že Trump a Putin se shodnou v tom, že by rádi oslabili Evropskou unii. Podle něj jim vyhovuje brexit nebo střet Itálie a zemí Visegrádské skupiny o rozdělování přistěhovalců. „V Kremlu si říkají, jen houšť,“ uvedl Dvořák.

Podle amerikanisty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiřího Pondělíčka jsou Trumpovy postoje ke starému kontinentu historicky nové. „Amerika přestala být pro Evropu spolehlivým spojencem. Jak se ta situace vyvine do budoucna, nikdo neví,“ řekl a doplnil: „Jeho voliči si ze vztahů s Evropou vlasy netrhají.“

Anýž si všiml, že Trump se na svém evropském turné choval k Putinovi vstřícněji, než k evropským spojencům. „To už nejsou jen slova. V USA mají Trumpovi voliči pocit, že EU je nepřítel Spojených států a že na NATO je něco divného,“ řekl Anýž. Doplnil, že obrázek USA se zhoršuje i v evropských zemích. „Trump páchá velkou škodu, aniž si to uvědomuje,“ myslí si Anýž.

Podle Votápka se však zdá, že Trump neudělal Rusku žádné významné ústupky na evropském poli. Těch se podle něj obávaly hlavně pobaltské státy nebo Ukrajina. „Kdyby Trump řekl, že se s anexí Krymu dokáže smířit, tak by to povzbudilo apetit Moskvy, co se týče dalších položek na Putinově jídelníčku, které jsou pravděpodobně v Pobaltí,“ sdělil Votápek.

Podle bývalého ministra zahraničí Jana Kavana však Trump svým postojem v zásadě ukázal, že s ruskou anexí ukrajinského Krymu v roce 2014 nehodlá nic dělat. „Krym je pro Putina daná záležitost. Neslyšel jsem, že by to prezident Trump zpochybnil,“ upozornil Kavan.

Bývalý velvyslanec Česka v USA a v Rusku Petr Kolář si myslí, že Trump svým ignorováním otázky Krymu ukázal, že nevystupuje jako představitel Západu. „Mělo by to hrát zásadní roli. Tady jde o okupaci území cizího státu. Jako Západ bychom měli trvat na tom, že toto není možné,“ řekl Kolář.

Věří Trump svým tajným službám nebo Putinovi?

Významnou část tiskové konference po summitu se mluvilo o obvinění, že Rusko ovlivňovalo americké prezidentské volby v roce 2016. Bezprostřední příčinou k tomu bylo páteční obvinění dvanácti ruských agentů z hackerského útoku na počítače Demokratické strany.

Anýže překvapilo, jakým tónem americký prezident na kauzu reagoval. „Nevím, co brání Donaldu Trumpovi, aby řekl, že věří svým tajným službám, že se Rusko vměšovalo,“ podivil se. Podle Pondělíčka zůstal Trump v hodnocení kauzy někde na půl cesty. „Řekl, že věří lidem ze svých tajných služeb, ale že to Putin popřel a že k ničemu nedošlo,“ shrnul Trumpova slova.

Podle Bašty se Trump v této věci dočkal od ruského prezidenta ústupku, když Putin připustil, že američtí vyšetřovatelé mohou dvanáct ruských agentů vyslechnout. Připomněl však, že Putin k tomu doplnil jasné podmínky a navrhl, že by ruští vyšetřovatelé měli výměnou dostat přístup do jiných kauz v USA.

Mezi analytiky převládl názor, že pro ruského prezidenta vyznělo setkání lépe než pro toho amerického. Odráží se to v jednoznačně kladném přijetí summitu v Rusku a ve velmi rozporuplných reakcích ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 18 mminutami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 19 mminutami

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 17 hhodinami
Načítání...