Sesazený jihokorejský prezident čelí obvinění ze vzpoury

Jihokorejští prokurátoři obvinili sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze vzpoury kvůli tomu, že na začátku loňského prosince vyhlásil v zemi stanné právo. Informovaly o tom agentury Jonhap a Reuters. Prokuraturu k tomuto kroku před několika dny vyzvali vyšetřovatelé.

Soud minulý týden vyhověl žádosti protikorupčního úřadu o vydání formálního zatykače na zadrženého Juna, na jehož základě byl přemístěn do 28. ledna do samovazby. Úřad se nyní snaží Juna v souvislosti s výjimečným stavem vyslechnout, sesazený prezident to však odmítá a využívá své právo mlčet. Už dvakrát se ale dostavil k ústavnímu soudu, který rozhoduje o jeho setrvání ve funkci.

Jun před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Jihokorejský parlament ho zbavil prezidentských pravomocí v souvislosti s politickou krizí, která v zemi vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů.

Jen několik hodin po kontroverzním oznámení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun vyhlášení stanného práva označil za legitimní krok.

V polovině ledna zatkl Juna v jeho rezidenci Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) a následně ho vzal do samovazby. Soud před několika dny zamítl žádost úřadů o prodloužení politikovy vazby. 

Exministr obrany čelí obvinění z vlastizrady

Exministr obrany Kim Jong-hjo ve čtvrtek potvrdil, že sám doporučil stanné právo vyhlásit a že chtěl zřídit nouzový legislativní orgán. Za to čelí obvinění z vlastizrady, píše list The Korea Times.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí do 180 dní vyslovit souhlas ústavní soud. Pokud tak učiní, musí se do šedesáti dnů konat nové volby. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.

Prvenství neoblíbeného prezidenta

Jun je prvním prezidentem, který se zúčastnil procesu o odvolání z funkce. Bývalé hlavy státu Ro Mu-hjon a Pak Kun-hje, jež ústavní soud vinil z braní úplatků, na svých slyšeních chyběly, připomíná Jonhap. Je také prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl vzat do vazby.

Koncem loňského roku byl Jun rekordně neoblíbený, jeho popularita u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály, včetně toho, že Junova manželka přijala darem luxusní kabelku, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Loni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po němž volaly opoziční strany.

V úřadu řešil KLDR i Dukovany

Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022 po těsném vítězství v březnových prezidentských volbách. Při nástupu do funkce čelil dvěma hlavním problémům – severokorejským testům nových zbraní a chřadnoucí ekonomice.

Jun je zastáncem tvrdého přístupu k Severní Koreji. Už v kampani před prezidentskými volbami například volal po tom, aby Spojené státy na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem devadesátých let minulého století. Za jeho mandátu se vztahy mezi korejskými státy zhoršily, loni v lednu například severokorejský vůdce Kim Čong-un uvedl, že nastal čas označit Jižní Koreu za stát „nejvíce nepřátelský“ vůči jeho zemi. Jun také výrazně podporoval Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi.

Loni v září navštívil Jun Českou republiku, kde se mimo jiné věnoval zakázce na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, kterou získala korejská společnost KHNP. Jun Sok-jol tehdy ujišťoval, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.

Zúžený manévrovací prostor

V jihokorejském politickém systému je sice prezident faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je ale jeho manévrovací prostor zúžený. Komplikace to pro Juna přinášelo především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma. V těchto případech nemá prezident prakticky jinou možnost než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu, uvádí političtí analytici.

A právě této situaci Jun čelil, když v loňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším soupeřem nynějšího prezidenta I Če-mjongem. Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 40 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...