Senegal schválil odklad voleb, opozici vyhnali ze sálu. Africká oáza demokracie se otřásá v základech

Nahrávám video

Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.

Prezidentské volby se původně měly uskutečnit 25. února, Macky Sall ale nejprve rozhodl o jejich odložení na neurčito. Dvaašedesátiletý politik svůj krok zdůvodnil především spory o kandidátní listinu a údajnou korupcí v úřadu, který má její schvalování na starosti.

Macky Sall už loni oznámil, že znovu kandidovat nebude. Kritici ho ale obviňují, že se buď snaží držet u moci, nebo chce alespoň ovlivnit, kdo úřad ovládne po něm, píše BBC.

Opozice mluví o puči. Někteří opoziční poslanci se pondělní hlasování o termínu odložených voleb snažili zablokovat, načež je ze sálu vyvedly bezpečnostní síly. Ostatní zákonodárci pak rozhodli o datu prezidentského hlasování a také prodloužení funkčního období Mackyho Salla do té doby. Původně mělo skončit 2. dubna.

Senegalský prezident Macky Sall
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

Aby návrh prošel parlamentem, bylo potřeba, aby pro něj hlasovaly tři pětiny poslanců. Vládnoucí koalice, jejíž součástí je i prezidentova strana Aliance pro republiku, má v parlamentu mírnou většinu.

Kandidáti na prezidenta dali najevo, že se rozhodnutí o odložení voleb budou bránit soudní cestou. Další z uchazečů o post Thierno Alassane Sall, který také není příbuzným hlavy státu, označil postup vlády za „velezradu“ a vyzval své příznivce, aby protestovali před Národním shromážděním v Dakaru a „připomněli poslancům, aby stáli na správné straně historie“. Policie protesty později rozehnala za použití slzného plynu.

Africká unie vládu sedmnáctimilionové západoafrické země vyzvala, aby se volby uskutečnily co nejdříve. Ve stejném duchu se vyjádřila také Francie, Spojené státy a Evropská unie.

Hrozba ústavní krize

Senegal je považován za jednu z nejstabilnějších demokracií v západní Africe. Je to jediná země v pevninské západní Africe, která nikdy nezažila vojenský převrat. Má za sebou tři pokojná předání moci a k odkladu voleb v zemi dosud nedošlo, připomíná BBC.

Byli to právě senegalští vojáci, kteří vedli v roce 2017 západoafrickou misi vyslanou do sousední Gambie za účelem ukončit vládu dlouholetého prezidenta Yahyu Jammeha poté, co odmítl přijmout, že prohrál volby. Macky Sall byl dosud v neklidném regionu klíčovým hráčem v úsilí Hospodářského společenství západoafrických států přinutit vojenské vůdce k pořádání voleb a předání moci civilistům.

Podle expertů ale nyní v Senegalu hrozí ústavní krize. Napětí v zemi sílí už delší dobu. Opozice tvrdí, že se ji režim snaží vyšachovat z voleb tím, že tamní úřady její kandidáty obvinily ze zločinů, které nespáchali. Jedna velká opoziční strana byla dokonce zakázána.

Ústavní rada jako soudní orgán, který rozhoduje, zda kandidáti splnili podmínky pro kandidaturu na prezidenta, vyřadila z klání hned několik opozičních tváří. Mezi nimi byl i prominentní opoziční lídr Ousmane Sonko, který byl odsouzen za urážku na cti, a Karim Wade, syn bývalého prezidenta, jenž byl obviněn z toho, že má francouzskou národnost. Oba tvrdí, že případy proti nim jsou politicky motivované. Úřady tato tvrzení odmítají.

Zásah senegalské policie
Zdroj: Reuters/Cooper Inveen

Obavy z nepokojů

Vláda v pondělí Senegalcům omezila přístup k mobilním internetovým službám, aby zabránila tomu, co úřady nazvaly šířícími se „nenávistnými a podvratnými zprávami“, které by podle nich mohly ohrozit veřejný pořádek. Dva opoziční politici, včetně bývalé premiérky Aminaty Touréové, kdysi blízké spojenkyně prezidenta, která nyní Salla ve velkém kritizuje, byli po protestech krátce zadrženi.

Kritici se obávají, že tento zásah by mohl zemi uvrhnout do dalších politických nepokojů, které by v konečném důsledku mohly být nebezpečné pro celý západoafrický region, podotýká BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...