Senegal schválil odklad voleb, opozici vyhnali ze sálu. Africká oáza demokracie se otřásá v základech

Nahrávám video
V Senegalu vypukly nepokoje
Zdroj: Reuters

Senegalský parlament schválil sporný návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta Mackyho Salla a odložení únorových voleb na prosinec. Hlasování předcházelo vyvedení části opozičních poslanců ze sálu. Sallův rival a bývalý starosta Dakaru Chalífa Sall, který není s prezidentem příbuzný, označil odklad pouhé tři týdny před plánovanými volbami za „ústavní převrat“. Jeho koalice se chce obrátit na soud. Před budovou parlamentu se střetli demonstranti s policií. Senegal je baštou demokracie v nestabilním regionu, poslední vývoj ale pozici země ohrožuje, píše BBC.

Prezidentské volby se původně měly uskutečnit 25. února, Macky Sall ale nejprve rozhodl o jejich odložení na neurčito. Dvaašedesátiletý politik svůj krok zdůvodnil především spory o kandidátní listinu a údajnou korupcí v úřadu, který má její schvalování na starosti.

Macky Sall už loni oznámil, že znovu kandidovat nebude. Kritici ho ale obviňují, že se buď snaží držet u moci, nebo chce alespoň ovlivnit, kdo úřad ovládne po něm, píše BBC.

Opozice mluví o puči. Někteří opoziční poslanci se pondělní hlasování o termínu odložených voleb snažili zablokovat, načež je ze sálu vyvedly bezpečnostní síly. Ostatní zákonodárci pak rozhodli o datu prezidentského hlasování a také prodloužení funkčního období Mackyho Salla do té doby. Původně mělo skončit 2. dubna.

Senegalský prezident Macky Sall
Zdroj: Reuters/Amr Alfiky

Aby návrh prošel parlamentem, bylo potřeba, aby pro něj hlasovaly tři pětiny poslanců. Vládnoucí koalice, jejíž součástí je i prezidentova strana Aliance pro republiku, má v parlamentu mírnou většinu.

Kandidáti na prezidenta dali najevo, že se rozhodnutí o odložení voleb budou bránit soudní cestou. Další z uchazečů o post Thierno Alassane Sall, který také není příbuzným hlavy státu, označil postup vlády za „velezradu“ a vyzval své příznivce, aby protestovali před Národním shromážděním v Dakaru a „připomněli poslancům, aby stáli na správné straně historie“. Policie protesty později rozehnala za použití slzného plynu.

Africká unie vládu sedmnáctimilionové západoafrické země vyzvala, aby se volby uskutečnily co nejdříve. Ve stejném duchu se vyjádřila také Francie, Spojené státy a Evropská unie.

Hrozba ústavní krize

Senegal je považován za jednu z nejstabilnějších demokracií v západní Africe. Je to jediná země v pevninské západní Africe, která nikdy nezažila vojenský převrat. Má za sebou tři pokojná předání moci a k odkladu voleb v zemi dosud nedošlo, připomíná BBC.

Byli to právě senegalští vojáci, kteří vedli v roce 2017 západoafrickou misi vyslanou do sousední Gambie za účelem ukončit vládu dlouholetého prezidenta Yahyu Jammeha poté, co odmítl přijmout, že prohrál volby. Macky Sall byl dosud v neklidném regionu klíčovým hráčem v úsilí Hospodářského společenství západoafrických států přinutit vojenské vůdce k pořádání voleb a předání moci civilistům.

Podle expertů ale nyní v Senegalu hrozí ústavní krize. Napětí v zemi sílí už delší dobu. Opozice tvrdí, že se ji režim snaží vyšachovat z voleb tím, že tamní úřady její kandidáty obvinily ze zločinů, které nespáchali. Jedna velká opoziční strana byla dokonce zakázána.

Ústavní rada jako soudní orgán, který rozhoduje, zda kandidáti splnili podmínky pro kandidaturu na prezidenta, vyřadila z klání hned několik opozičních tváří. Mezi nimi byl i prominentní opoziční lídr Ousmane Sonko, který byl odsouzen za urážku na cti, a Karim Wade, syn bývalého prezidenta, jenž byl obviněn z toho, že má francouzskou národnost. Oba tvrdí, že případy proti nim jsou politicky motivované. Úřady tato tvrzení odmítají.

Zásah senegalské policie
Zdroj: Reuters/Cooper Inveen

Obavy z nepokojů

Vláda v pondělí Senegalcům omezila přístup k mobilním internetovým službám, aby zabránila tomu, co úřady nazvaly šířícími se „nenávistnými a podvratnými zprávami“, které by podle nich mohly ohrozit veřejný pořádek. Dva opoziční politici, včetně bývalé premiérky Aminaty Touréové, kdysi blízké spojenkyně prezidenta, která nyní Salla ve velkém kritizuje, byli po protestech krátce zadrženi.

Kritici se obávají, že tento zásah by mohl zemi uvrhnout do dalších politických nepokojů, které by v konečném důsledku mohly být nebezpečné pro celý západoafrický region, podotýká BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...