Šéf slovenské sněmovny odmítl výtky z opisování, titul nepoužije

Nahrávám video

Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár odmítl nařčení z plagiátorství při psaní své diplomové práce. V pátek ale řekl, že vysokoškolský titul přestane v politice používat. Podle dřívějších informací některých politiků a médií Kollár ve své zmíněné práci kopíroval celé pasáže, aniž uvedl použité zdroje.

Rezignaci od Kollára v zájmu udržení koalice už minulý týden nepožadoval ani nový slovenský premiér Igor Matovič. Přitom ještě jako opoziční politik při podobné plagiátorské kauze u Kollárova předchůdce v čele sněmovny Andreje Danka požadoval jeho odchod z funkce. „Reakce premiéra na dnešní ranní oznámení Borise Kollára ale známá není,“ uvedl v pátek zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Naopak některé slovenské univerzity Kollára kritizovaly. 

„Titul jsem získal v souladu se zákonem. Nedovolím, aby na mém jménu někdo vytvářel byť jenom nejmenší záminku vůči této vládní koalici, aby mohl rozeštvávat. Jen z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že dokud budu v politice, budu používat jen jméno Boris Kollár,“ řekl předseda slovenské sněmovny, který titul magistra získal před pěti lety na soukromé slovenské Středoevropské vysoké škole ve Skalici.

Kollár tvrdil, že v diplomové práci jako zdroj neuvedl použité pasáže z publikace svého školitele Jozefa Minďaše, protože Minďaš s tím souhlasil. Minďaš, který je nyní rektorem zmíněné vysoké školy, v prohlášení uvedl, že Kollárova státní závěrečná zkouška byla provedena podle zákona. Středoevropská vysoká škola nepatří v zemi k prestižním vzdělávacím institucím.

Lidé politiky nevolí podle titulů, řekl Kollár

Podle Kollára lidé ve volbách nevolí politiky podle toho, kolik titulů mají před nebo za jménem. Řekl, že v souvislosti se svou diplomovou prací se nebude omlouvat, protože není k tomuto důvod. Tento týden ale přiznal, že možná udělal chybu a že si ulehčil psaní závěrečné práce.

Kollára v souvislosti s kauzou ohledně jeho diplomové práce kritizovaly některé slovenské univerzity a Slovenská akademie věd, které ve společném prohlášení označily plagiátorství za parazitování na akademickém systému. Vůči Kollárovi se vymezili i někteří koaliční politici.

Také Kollárův předchůdce ve funkci Národní rady Danko byl kritizován za plagiátorství ve své rigorózní práci. Kollár i nynější slovenský premiér Matovič ho za to tehdy z pozice opozičních politiků kritizovali. Danko rezignovat z čela parlamentu odmítl.

„Poslanci Hnutí OLaNO, Strany Sloboda a Solidarita a strany Za ľudí si chtějí příští týden Borise Kollára předvolat a osobně se ho na kauzu zeptat. Někteří z nich říkají, že jeho rozhodnutí nepoužívat sporný titul, ale zůstat v čele Národní rady je nedostatečné,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová na sociálních sítích v pátek uvedla, že je důležité, aby vládní politici dodržovali ty stejné principy, které jako opoziční politici žádali od svých oponentů. „Naráží na to, že právě Kollár, nebo i premiér Maťovič v minulosti požadovali odstoupení po bývalém šéfovi Národní rady Andreji Dankovi, který rovněž čelil plagiátorské kauze,“ dodal Obrovský.

Na pátek 3. července se v centru Bratislavy chystá shromáždění na protest proti plagiátorům v politice.

Kollár je předsedou hnutí Sme rodina, které je druhou nejsilnější formací ve čtyřčlenné vládní koalici. Ta vznikla po únorových parlamentních volbách.

Kontakty na podsvětí a obchod s drogami

Po Kollárově vstupu do politiky v roce 2016 slovenský tisk informoval o jeho někdejších kontaktech na přední členy bratislavského podsvětí. Do médií tehdy unikly také kopie dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, že se podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do tehdejšího Československa.

Kollár, který vlastní lyžařské středisko na středním Slovensku a také třetí nejposlouchanější rozhlasovou stanici v zemi, nařčení z obchodování s drogami popřel. Hájil se i tím, že jednoho mezitím zavražděného člena slovenské mafie znal od dětství a že se nikdy nepodílel na nelegálních aktivitách. Na stránky bulvárních listů se Kollár dostal i kvůli tomu, že má více dětí s několika ženami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...