Šéf OSN chce uspořádat konferenci o Kypru. Podle něj je snaha obnovit rozhovory o sjednocení

Nahrávám video

Vůdcové kyperských Řeků a Turků chtějí pod záštitou OSN pokračovat v úsilí o překonání rozdělení ostrova, trvajícího od roku 1974. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres po jednání s prezidenty obou částí rozděleného Kypru v Berlíně. Dodal, že chce uspořádat konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik, Velké Británie, Turecka a Řecka.

Guterres jednal v německé metropoli o možném obnovení rozhovorů o znovusjednocení ostrova s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem a prezidentem Severního Kypru Mustafou Akincim. Cílem jednání je sjednocení dvou politicky rovnocenných celků do federace.

Generální tajemník OSN uvedl, že plánuje konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik i garančních mocností, tedy Velké Británie, Turecka a Řecka. Další podrobnosti nesdělil. Agentura DPA ovšem připomněla, že podobná konference v roce 2017 ztroskotala na otázce stažení zhruba 35 tisíc tureckých vojáků z kyperského severu.

Sjednocení stále v nedohlednu

„Zástupci obou stran se shodli, že neexistuje žádné společné východisko a cesta k tomu, aby došlo ke sjednocení ostrova. Jejich cílem je nakreslit nějaký půdorys, aby jednání mohla být vůbec obnovena. Ale v současné době to opravdu nevypadá na sjednocení, byť existují pozitivní náznaky, otevřely se třeba loni dva nové přechody mezi oběma částmi ostrova. Bylo také obnoveno telefonní spojení,“ připomněl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Krátce po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1960 se na Kypru rozhořel etnický konflikt, který v roce 1974 přerostl v ozbrojený puč. Místní Řekové se chtěli spojit s helénskou republikou a Ankara tam na pomoc místním Turkům poslala armádu. 

Britové po nepokojích vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií. Zónu, jež přeťala středomořský ostrov od břehu ke břehu, hlídají vojáci OSN.

Kyperská republika je nyní členským státem Evropské unie, ale de facto jde jen o jižní část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává pouze Turecko.

Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do EU a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o které na severu přišli při turecké invazi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spor o turecké vojáky i těžbu plynu

Prezidentské volby na Kypru loni opět vyhrál stávající prezident Nikos Anastasiadis, zarytý zastánce znovusjednocení ostrova. Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan naopak zdůraznil, že Turci na Kypru „zůstanou navždy“.

Od kolapsu mírových rozhovorů v červenci 2017 se debatu o dalším osudu Kypru nedařilo obnovit. Podle diplomatů se před dvěma lety stalo hlavní překážkou stažení více než 35 tisíc vojáků, které Turecko drží na severní třetině ostrova od invaze v 70. letech a jejichž odchod chtěli Řekové.

Zatímco kyperští Turci vojáky považují za ochránce svých menšinových práv, většinoví Řekové v nich vidí hrozbu a trvají na jejich odchodu.

Řekové naopak podle diplomatických zdrojů dávali najevo ochotu ke kompromisu v tureckém požadavku rotujícího prezidentství ostrova, avšak to k dohodě nestačilo.

Cílem posledního pokusu bylo vytvořit model sjednoceného kyperského státu na bázi federace – tak aby se každé z etnik adekvátně podílelo na moci a jednalo spravedlivě.

V současnosti narušuje mírové rozhovory také spor o zemní plyn, který byl objeven u Kypru v roce 2011. Vláda v Nikósii, která je členem Evropské unie, udělila licence zahraničním koncernům. Koncese se ale překrývají s územím, které si nárokuje sever ostrova uznávaný pouze Tureckem.

Spory o zemní plyn u Kypru
Zdroj: ČT24

Protiturecké sankce

Ankara tvrdí, že z těžby plynu by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru a posílá do oblasti průzkumné lodě. Vláda v Nikósii a Evropská unie turecké aktivity označily za nelegální, Ministři zahraničí EU se již dříve shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.

Nejnovější rozhodnutí z listopadu umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...