Šéf OSN chce uspořádat konferenci o Kypru. Podle něj je snaha obnovit rozhovory o sjednocení

Nahrávám video
Spolupracovník ČT Kulidakis: Turecko před dvěma a půl lety oznámilo navýšení kontingentu na severu Kypru
Zdroj: ČT24

Vůdcové kyperských Řeků a Turků chtějí pod záštitou OSN pokračovat v úsilí o překonání rozdělení ostrova, trvajícího od roku 1974. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres po jednání s prezidenty obou částí rozděleného Kypru v Berlíně. Dodal, že chce uspořádat konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik, Velké Británie, Turecka a Řecka.

Guterres jednal v německé metropoli o možném obnovení rozhovorů o znovusjednocení ostrova s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem a prezidentem Severního Kypru Mustafou Akincim. Cílem jednání je sjednocení dvou politicky rovnocenných celků do federace.

Generální tajemník OSN uvedl, že plánuje konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik i garančních mocností, tedy Velké Británie, Turecka a Řecka. Další podrobnosti nesdělil. Agentura DPA ovšem připomněla, že podobná konference v roce 2017 ztroskotala na otázce stažení zhruba 35 tisíc tureckých vojáků z kyperského severu.

Sjednocení stále v nedohlednu

„Zástupci obou stran se shodli, že neexistuje žádné společné východisko a cesta k tomu, aby došlo ke sjednocení ostrova. Jejich cílem je nakreslit nějaký půdorys, aby jednání mohla být vůbec obnovena. Ale v současné době to opravdu nevypadá na sjednocení, byť existují pozitivní náznaky, otevřely se třeba loni dva nové přechody mezi oběma částmi ostrova. Bylo také obnoveno telefonní spojení,“ připomněl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.

Krátce po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1960 se na Kypru rozhořel etnický konflikt, který v roce 1974 přerostl v ozbrojený puč. Místní Řekové se chtěli spojit s helénskou republikou a Ankara tam na pomoc místním Turkům poslala armádu. 

Britové po nepokojích vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií. Zónu, jež přeťala středomořský ostrov od břehu ke břehu, hlídají vojáci OSN.

Kyperská republika je nyní členským státem Evropské unie, ale de facto jde jen o jižní část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává pouze Turecko.

Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do EU a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o které na severu přišli při turecké invazi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spor o turecké vojáky i těžbu plynu

Prezidentské volby na Kypru loni opět vyhrál stávající prezident Nikos Anastasiadis, zarytý zastánce znovusjednocení ostrova. Jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan naopak zdůraznil, že Turci na Kypru „zůstanou navždy“.

Od kolapsu mírových rozhovorů v červenci 2017 se debatu o dalším osudu Kypru nedařilo obnovit. Podle diplomatů se před dvěma lety stalo hlavní překážkou stažení více než 35 tisíc vojáků, které Turecko drží na severní třetině ostrova od invaze v 70. letech a jejichž odchod chtěli Řekové.

Zatímco kyperští Turci vojáky považují za ochránce svých menšinových práv, většinoví Řekové v nich vidí hrozbu a trvají na jejich odchodu.

Řekové naopak podle diplomatických zdrojů dávali najevo ochotu ke kompromisu v tureckém požadavku rotujícího prezidentství ostrova, avšak to k dohodě nestačilo.

Cílem posledního pokusu bylo vytvořit model sjednoceného kyperského státu na bázi federace – tak aby se každé z etnik adekvátně podílelo na moci a jednalo spravedlivě.

V současnosti narušuje mírové rozhovory také spor o zemní plyn, který byl objeven u Kypru v roce 2011. Vláda v Nikósii, která je členem Evropské unie, udělila licence zahraničním koncernům. Koncese se ale překrývají s územím, které si nárokuje sever ostrova uznávaný pouze Tureckem.

Spory o zemní plyn u Kypru
Zdroj: ČT24

Protiturecké sankce

Ankara tvrdí, že z těžby plynu by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru a posílá do oblasti průzkumné lodě. Vláda v Nikósii a Evropská unie turecké aktivity označily za nelegální, Ministři zahraničí EU se již dříve shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.

Nejnovější rozhodnutí z listopadu umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 41 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 7 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...