Německo nebude mít do konce prosince schválený rozpočet na příští rok. Po verdiktu ústavního soudu nesmí spolková vláda používat peníze uvolněné v době koronavirové pandemie na zmírňování jejích dopadů pro jiné účely. Na příští rok vládě Olafa Scholze stále chybí v přepočtu 415 miliard korun.
S rozsudkem ústavního soudu Olaf Scholz vůbec nepočítal. Už jako ministr financí ve vládě Angely Merkelové přesouval peníze z nevyčerpaných úvěrů do jiných fondů. Co bylo možné tehdy, mělo být podle něj možné i teď.
Jenže soudci v Karlsruhe mu udělali, a to doslova, čáru přes rozpočet. „Tento rozsudek vytváří novou realitu pro spolkovou vládu a pro všechny současné i budoucí spolkové a zemské vlády. Realitu, která velmi ztěžuje dosažení důležitých a široce sdílených cílů pro naši zemi,“ řekl Scholz na konci listopadu.
Podle soudu je vládní rozpočet v rozporu s dluhovou brzdou, která v Německu platí od roku 2009. Nové dluhy smí Německo vytvářet, jen když vláda vyhlásí a parlament schválí stav nouze.
„Pokud budete i nadále ohrožovat naše veřejné finance a tlačit naši ekonomiku ke zdi, uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili, že vaše federální vláda s tímto strašákem co nejrychleji skoncuje,“ uvedl šéf opoziční CDU Friederich Merz.
Vládní strany se nechtějí vzdát priorit
Koaliční strany chtějí splnit předvolební sliby - sociální demokraté zvýšení dávek, Zelení podporu dekarbonizace průmyslu, liberálové nezvyšování daní. Všechno ale stojí peníze, které bez covidových úvěrů chybí, aktuálně sedmnáct miliard eur.
Ministr financí chce proto raději šetřit, než utrácet. „Nejsem přesvědčen, že Německo může ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistit svou konkurenceschopnost, prosperitu a sociální jistoty prostřednictvím dotací,“ řekl ve čtvrtek spolkový ministr financí Christian Lindner.
Spolková vláda se tak snaží zaplnit díru v rozpočtu pro příští rok. V koalici je znatelné napětí. Žádná ze tří stran se nechce vzdát svých plánů, které si před více než dvěma lety vzájemně potvrdily ve společné smlouvě.
V ohrožení jsou státní garance - průmysl počítal s levnější energií, investoři se státními pobídkami.
Vláda zatím nemá plán. A do konce roku ani rozpočet. Je to největší politická krize Olafa Scholze. Důvěra ve vládu klesá, stejně jako popularita kancléře.
