Scholz čelí dosud největší politické krizi. Vládě schází peníze, řešení nemá

Nahrávám video

Německo nebude mít do konce prosince schválený rozpočet na příští rok. Po verdiktu ústavního soudu nesmí spolková vláda používat peníze uvolněné v době koronavirové pandemie na zmírňování jejích dopadů pro jiné účely. Na příští rok vládě Olafa Scholze stále chybí v přepočtu 415 miliard korun.

S rozsudkem ústavního soudu Olaf Scholz vůbec nepočítal. Už jako ministr financí ve vládě Angely Merkelové přesouval peníze z nevyčerpaných úvěrů do jiných fondů. Co bylo možné tehdy, mělo být podle něj možné i teď.

Jenže soudci v Karlsruhe mu udělali, a to doslova, čáru přes rozpočet. „Tento rozsudek vytváří novou realitu pro spolkovou vládu a pro všechny současné i budoucí spolkové a zemské vlády. Realitu, která velmi ztěžuje dosažení důležitých a široce sdílených cílů pro naši zemi,“ řekl Scholz na konci listopadu.

Podle soudu je vládní rozpočet v rozporu s dluhovou brzdou, která v Německu platí od roku 2009. Nové dluhy smí Německo vytvářet, jen když vláda vyhlásí a parlament schválí stav nouze.

„Pokud budete i nadále ohrožovat naše veřejné finance a tlačit naši ekonomiku ke zdi, uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili, že vaše federální vláda s tímto strašákem co nejrychleji skoncuje,“ uvedl šéf opoziční CDU Friederich Merz.

Vládní strany se nechtějí vzdát priorit

Koaliční strany chtějí splnit předvolební sliby - sociální demokraté zvýšení dávek, Zelení podporu dekarbonizace průmyslu, liberálové nezvyšování daní. Všechno ale stojí peníze, které bez covidových úvěrů chybí, aktuálně sedmnáct miliard eur.

Ministr financí chce proto raději šetřit, než utrácet. „Nejsem přesvědčen, že Německo může ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistit svou konkurenceschopnost, prosperitu a sociální jistoty prostřednictvím dotací,“ řekl ve čtvrtek spolkový ministr financí Christian Lindner.

Spolková vláda se tak snaží zaplnit díru v rozpočtu pro příští rok. V koalici je znatelné napětí. Žádná ze tří stran se nechce vzdát svých plánů, které si před více než dvěma lety vzájemně potvrdily ve společné smlouvě.

V ohrožení jsou státní garance - průmysl počítal s levnější energií, investoři se státními pobídkami.

Vláda zatím nemá plán. A do konce roku ani rozpočet. Je to největší politická krize Olafa Scholze. Důvěra ve vládu klesá, stejně jako popularita kancléře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...