Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Nahrávám video

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, prohlásili po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj by byla chyba ustupovat Moskvě. Ruský vládce Vladimir Putin v únoru prohlásil, že zemi západní sankce naopak pomohly.

Evropská unie proti Rusku zavedla celkem šestnáct balíků opatření. Na prvním se lídři zemí Evropské unie dohodli hned první den ruské invaze na Ukrajinu. Součástí je například zmrazení majetku některých občanů, zákaz dovozu určitých surovin nebo zákaz využívání systému SWIFT.

Právě obnovení přístupu do mezinárodního platebního systému patří mezi požadavky ruské strany. Řada tamních bank z něj byla vyloučena hned po invazi. To vytvořilo značné překážky při placení nejen ruským zemědělským firmám.

K tomu, aby někdo mohl poslat peníze v mezinárodním styku, musí mezi bankami proběhnout vzkaz. To provází všechny transakce bank, které jsou součástí systému SWIFT. Bez toho platba neprojde, vysvětluje ekonomka Jana Matesová s tím, že v systému je většina světových bank. Makroekonom Jakub Jedlinský ovšem upozornil na to, že zákaz se nevztahuje na všechny ruské banky.

Prakticky každá sankce nutí Rusko k tomu hledat nová řešení, dodal. „Putin to sice může vnímat tak, že to zemi posílilo, ale neznamená to, že ten tlak neexistuje. Nějaké nové řešení možná mají, ale práci to ztěžuje. Zákaz SWIFT komplikuje Rusku obchod, uzavírá se více trh a mají méně obchodních možností.“

Klíčové bylo zmrazení rezerv, míní Matesová

Klíčový efekt mělo zmrazení rezerv ruské centrální banky, míní ekonomka Matesová. „Ruské vedení invazi na Ukrajinu dlouho plánovalo, je to evidentní i u centrální banky – ale asi neznala termín. Zhruba polovina jejich rezerv se stále zhodnocuje v západních institucích, uvázla jim tam,“ vysvětlila.

Podle datového ekonoma Petra Bartoně je nejdůležitější sankcí zákaz vývozu technologií do Ruska. „Země dlouhodobě využívala západní technologie, třeba i na obsluhu ropných a plynových vrtů. Tím trpí i schopnost těžit jednu z mála věcí, z kterých Rusko ještě vydělává v zahraničním obchodě. Neznamená to, že to ekonomiku položí, ale žije na vnitřní dluh a spíše jen přežívá,“ poznamenal.

Podle makroekonoma Jedlinského se mohlo očekávat, že se ruská ekonomika na lopatky položí rychleji. „Tamní centrální banka ale odvedla velmi dobrou práci,“ míní. „Povedl se zastavit pád rublu, naopak začal růst. Nicméně výše úrokových sazeb přes dvacet procent začíná vadit Kremlu, protože to může vést ke krachu spousty firem,“ dodal.

Datový ekonom Bartoň upozornil, že směnný kurz ani HDP nejsou pro ruskou ekonomiku směrodatné, protože jsou nastavené uměle. „Je pravda, že opravdové reality se nedopídíme,“ souhlasí Matesová.

Procházková: Rusové pociťují inflaci, ale vydrží toho hodně

Rusko určitě pálí sankce více, než přiznává, míní Procházková. „Na oficiální informace z úřadů a od vysokých politiků bych moc nehleděla, je mnohem zajímavější sledovat slova osob z nižší a střední politiky. Například náměstek ministra průmyslu a obchodu Vasilyj Osmakov před několika dny řekl, že se ruská ekonomika blíží jakémusi bodu zlomu, který občané pocítí,“ upozornila redaktorka.

„Rozhodně zaznamenali, že v obchodech chybí zahraniční výrobky. Ty se ovšem začaly postupně navracet, hlavně díky schopnosti země sankce obcházet. Více ale pociťují prudký růst inflace, která je oficiálně někde na devíti procentech. Nezávislí ruští ekonomové ovšem mluví o daleko vyšší inflaci, běžný Rus to vidí na cenách v obchodech. Například brambory, nejzákladnější potravina v zemi, zdražily o 92 procent,“ přiblížila Procházková.

Zároveň ovšem dodala, že Rusko je velká země s robustní ekonomikou a obrovskou schopností adaptace. „To se týká jak politických struktur, tak běžného obyvatelstva. Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová.
před 15 mminutami

Řecké vinařství upadá. Pomoci má modernizace a turismus

Současná situace vinařů v Řecku je podle prezidenta Ústředního družstevního svazu vinařských produktů (KEOSOE) Christose Markoua obzvlášť obtížná. Odpovědí na slepou uličku, v níž se tamní vinařství ocitlo, podle něj není ústup, ale komplexní modernizace.
před 22 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil, v nejbližších dnech se tak ale nestane.
13:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 4 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 4 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...