Rusko během bojů na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokážou zlikvidovat bezpilotní letouny, řekl ve středu ve vysílání státní televize místopředseda ruské vlády Jurij Borisov. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko tímto oznámením snaží vyvolat dojem, že má k dispozici jakousi zázračnou zbraň ve chvíli, kdy v bojích na Ukrajině není úspěšné.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Laserový komplex Zadira umí podle středečního oznámení ruského vicepremiéra zasáhnout objekt na vzdálenost pěti kilometrů. Díky tepelnému účinku dokáže zasažený objekt propálit. První vzorky se již na Ukrajině používají, upřesnil podle webu vesti.ru Borisov. Díky nasazení komplexu lze podle něj šetřit drahými raketami Tor a protiletadlovým systémem Pancir S1.
Informaci dosud nelze potvrdil a ukrajinský prezident Zelenskyj kontruje, že Rusko se snaží přijít se svojí „wunderwaffe“, což je termín, který používalo během druhé světové války nacistické Německo pro označení údajně revolučních zbraní. Ty však vesměs nedokázaly průběh bojů zvrátit.
„Svědčí to o naprostém selhání (ruské) invaze,“ řekl Zelenskyj podle agentury Unian ve svém pravidelném večerním projevu. Ukrajinský lídr také poukázal na skutečnost, že místopředseda ruské vlády zmínil potřebu šetřit raketami, což by mohlo naznačovat, že Rusku rakety docházejí.
Agentura Reuters připomněla, že v roce 2018 Vladimir Putin představil vedle mezikontinentálních balistických střel, podvodních jaderných dronů a hypersonických zbraní právě také laserovou zbraň.
Podle Putina má Rusko k dispozici laserový systém Peresvet, který byl pojmenován podle ruského pravoslavného mnicha a válečníka Alexandra Peresveta. Tato zbraň údajně dokáže oslňovat špionážní satelity ve výšce až 1500 kilometrů nad zemí. Borisov ve středu zdůraznil, že na rozdíl od Peresvetu, který objekty pouze oslňuje, dokáže nová generace laserových zbraní zasažené cíle fyzicky zničit.
Redaktorka Deníku N Petra Procházková podotkla, že Putin o nejmodernějších zbraních hovořil již několikrát. „Pamatuji si na dokonalé video, na kterém letí raketa kolem celé zeměkoule a s přesností asi na pět centimetrů zasahuje jakýkoliv cíl si vzpomene, ale zdá se, že nic z toho nemá oporu v realitě,“ uvedla.
Podle ní se možná Rusové něco podobného pokoušeli vyvíjet, ale armáda těmito moderními zbraněmi nevládne a bojuje stále stejně jako za druhé světové války. „Byť by i třeba tyto moderní zbraně v nějakých jednotlivých exemplářích existovaly, tak je ruská armáda nedokáže účinně na tom poli boje použít,“ uvedla.
Zmínila rovněž, že v ruské armádě vládne nervozita. „Vládne od chvíle, kdy se Rusové museli stáhnout z Kyjevské oblasti, což byla asi nejstudenější sprcha, kterou dostali, protože zcela jednoznačně počítali s obsazením Kyjeva,“ uvedla s tím, že Rusové od té doby hledají náhradu. „Potřebují náhradní vítězství, což měl být Charkov, a tam se to také nepodařilo,“ dodala. Za jediný dílčí úspěch se tak podle ní dá považovat ovládnutí Mariupolu a oceláren.
Opouštění Azovstalu
Nepřehledná zůstává situace v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Šéf samozvané „Doněcké lidové republiky“ Denis Pušilin tvrdí, že areál od pondělka opustila více než polovina ukrajinských bojovníků, kteří tam v předchozích týdnech čelili útokům ruských jednotek. Neupřesnil však, o kolik lidí se jedná. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že za posledních 24 hodin opustilo areál 771 ukrajinských bojovníků, a od pondělí se tak vzdalo celkem 1730 mužů.
Mezinárodní výbor červeného kříže (MVČK) oznámil, že jeho pracovníci začali už v úterý s registrací válečných zajatců z Azovstalu. Organizace informovala, že jich zatím registruje stovky, neuvedla však, kde jsou zadržováni. Proces registrace spočívá v tom, že zadržovaní vojáci uvedou své jméno, datum narození a jména nejbližších příbuzných, aby MVČK mohl kontaktovat jejich rodiny, napsala agentura AP.
„MVČK začal v úterý 17. května registrovat bojovníky opouštějící továrnu Azovstal, a to včetně zraněných, na žádost zúčastněných stran. Práce pokračovala ve středu a pokračuje i ve čtvrtek. MVČK nepřeváží válečné zajatce do míst, kde jsou zadržováni,“ uvedla organizace v prohlášení.
Ukrajinská a ruská strana o osudu bojovníků z Azovstalu informují rozdílně. Zatímco Moskva označuje jejich odchod za kapitulaci, Kyjev se tomuto termínu vyhýbá. Rozdílné jsou také uváděné počty ukrajinských vojáků, kteří ocelárny opustili.
Ukrajina v úterý oznámila evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu, kteří skončili ve městě Novoazovsk na území samozvané Doněcké lidové republiky. Dalších 211 evakuovaných bylo podle Kyjeva převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou ruských sil.
Rusko uvádí, že se od začátku týdne vzdala téměř tisícovka bojovníků z Azovstalu, asi osm desítek z nich bylo zraněných. Přes padesát zraněných skončilo v nemocnici, zbytek byl vyslán do bývalé trestanecké kolonie v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou Moskvou ovládaní separatisté.
Oleksij Hromov, zástupce šéfa hlavního operačního oddělení generálního štábu ukrajinské armády, ve čtvrtek řekl, že evakuace ukrajinských sil z Mariupolu pokračuje, žádné podrobnosti ale neposkytl.
Zástupce velitele pluku Azov Svjatoslav Palamar zároveň zveřejnil osmnáctivteřinové video, v němž uvedl, že on a další velitelé jsou stále v areálu oceláren. „Probíhá určitá operace, jejíž podrobnosti nebudu sdělovat. Děkuji celému světu a děkuji Ukrajině za podporu,“ řekl Palamar.
Manželka jednoho z obránců oceláren Natalija Zarycká v ukrajinské televizi uvedla, že měla možnost deset minut telefonicky hovořit s mužem, který se jako příslušník pluku Azov také stále nachází v ocelárnách. „Říkal, že splní rozkaz velení zachránit si život, ale že to není snadné rozhodnutí. Můj muž řekl, že je to cesta z pekla do pekla,“ uvedla Zarycká podle agentury Unian. Manžel jí prý také vyprávěl, jak po zásahu napalmem shořelo v ocelárnách sedmdesát vojáků najednou, a říkal, že se cítí jako v pasti – a tak odchod do zajetí bude jen formalitou.
Filtrační tábory
Podle Procházkové se ví o tom, že veškeré obyvatelstvo zejména Mariupolu muselo projít takzvanými filtračními tábory. „Civilisté, na kterých nebylo zjištěno nic závadného ze strany Rusů, jsou umisťováni do uprchlických táborů nebo do různých dalších táborů. Několika z nich se také přes Bělorusko podařilo dostat zpět na Ukrajinu,“ uvedla.
Naopak situace je horší pro ty, kteří se například účastnili bojů nebo byli politicky aktivní na Ukrajině. „Jsou zavíráni do věznic, vyšetřovacích vazeb. Víme, že tam ti lidé vězněni jsou,“ uvedla Procházková s tím, že hovořila s rodinami některých vězněných. Jedním z měst, kde jsou tito lidé vězněni, je podle ní Rostov na Donu. „Ale nevíme přesné počty, protože ruská strana nic takového neudává,“ dodává.
Pod nadvládou Rusů je například i město Cherson, přičemž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již řekl, že tamní obyvatelé se musí rozhodnout, zda chtějí být součástí Ruské federace. „O žádné rozhodování obyvatel nejde,“ podotýká Procházková a dodává, že Rusy dosazený starosta již prohlásil, že celý Cherson touží být součástí Ruska, „tudíž žádné referendum nebude zapotřebí, protože je jasné, co si ti lidé myslí.“
Zmínila, že velký počet lidí již z Chersonu odešel na Ukrajinskou stranu a část zůstává, ale i mnozí z těch, kteří zůstávají, s ruskou okupací nesouhlasí. „Pokud ale prohlásí vedení Chersonu, že se oblast stává součástí Ruské federace, tak s tím místní asi nic nezmohou, ale legitimitu to nemá vůbec žádnou,“ dodává.
Podotkla, že někteří z těch, kteří protestovali v roce 2014 proti ruské anexi Krymu a žili v Chersonu, už jsou ve vězení. „Když přišla armáda do Chersonu, tak už měla seznam adres, na kterých žili tito aktivisté. Kdo neutekl včas, tak je vězněn,“ uvedla.
Protiútoky ruských sil
Ruské jednotky se v Charkovské oblasti na severovýchodě země snaží udržet obsazené linie a vést protiútoky s cílem získat zpět ztracené pozice, sdělil generální štáb ukrajinské armády. Ten zároveň tvrdí, že v tomto regionu působí ruské sabotážní a průzkumné skupiny. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruské jednotky nadále útočí i na východě země – hlavní pozornost je upřena k Luhanské a Doněcké oblasti, konstatuje velení ukrajinských ozbrojených sil, podle něhož invazní vojska nezaznamenala významný postup. Ostřelovala však Severodoněck a zabila nejméně 12 a zranila na čtyřicet lidí, oznámil hlava Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Město se Rusové pokoušejí dobýt už přes dva měsíce, obránci však stále odolávají.
„Skřeti (hanlivé označení používané Ukrajinci pro ruské vojáky) hned ráno začali chaoticky střílet na regionální centrum z těžkých zbraní. Ostřelování dosud pokračuje. V podstatě jsou záměrně zasahovány zejména obytné domy,“ napsal Hajdaj. Údaje o obětech ruské palby se ale dál upřesňují, poznamenal v této souvislosti s poukazem na to, že není možné prozkoumat území, které je dál ostřelováno.
V oblasti Slovjansku se ruské jednotky snaží zlepšit taktickou situaci, informuje ukrajinský generální štáb. Boje se podle něj odehrávaly u obce Velyka Komyšuvacha, ale ruským jednotkám se nepodařilo postoupit. Naopak v některých oblastech utrpěly významné ztráty a byly nuceny stáhnout se na dříve okupované pozice, tvrdí štáb.
Neúspěšné byly mimo jiné i pokusy ruské armády zaútočit u Severodoněcku a Bachmutu, dodal.
„Vojáci nepřítele jsou demoralizováni. Výplaty za účast v bojích, slibované velením ruských okupačních sil, se nekonají. Jednotky v bojích s ukrajinských silami zaznamenávají značné ztráty. Jsou případy dezerce jednotlivých jednotek okupačních vojsk,“ upozornil ukrajinský štáb bez dalších podrobností.
Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že ve středu při ostřelování ruskými jednotkami zemřelo deset civilistů včetně dvou dětí. Podle něj zahynulo sedm lidí ve městě Lyman a další tři v Bachmutu, sedm dalších osob utrpělo zranění.
Ruské jednotky podle štábu rovněž dělostřelecky a s pomocí minometů ostřelovaly obce v Černihivské a Sumské oblasti na severu země. Štáb uvedl, že ruské síly vyslaly rakety na ves Desna v Černihivské oblasti, o škodách nehovoří. Server Ukrajinska pravda ve středu informoval o jedenácti mrtvých a také řadě zraněných po úterním útoku na tuto obec.
Podle stanice CNN hlásily přes noc ruské ostřelování a raketové údery také další ukrajinské regiony, například Dnipropetrovská oblast.
Do Kyjeva se vrací život
Do Kyjeva se vracejí diplomaté. Své zastoupení v posledních dnech obnovily například Spojené státy, Slovensko, pobaltské země nebo Vatikán. A do hlavního města Ukrajiny i do města Irpiň se po dvou měsících vrátili i zpravodaj ČT Václav Černohorský s kameramanem Pavlem Němečkem.
Černohorský uvedl, že nechvalně známý zbořený irpiňský most je nyní po dvou měsících stále ve stejné podobě. Vznikl tam ale provizorní památník, který by měl v budoucnu nahradit jiný, jenž by připomenul oběti ruské invaze. Bezpečnostní situace se ve městě zlepšila, zůstávají ale problémy s likvidací nevybuchlé munice a také obrovské škody. Poškozeny jsou tvrdými boji dle starosty dvě třetiny zástavby.
Do Irpině i do Kyjeva se dle zpravodaje vrací život, otevírají se podniky, obchody, restaurace. Starosta Kyjeva však nabádá obyvatele, aby se ještě nevraceli, protože nebezpečí ze vzduchu stále hrozí, nehledě na to, že tam už nejsou přítomny jednotky ruské armády.
