Rusové chtějí údery na západ Ukrajiny skoncovat s tamním letectvem, vypíchli odborníci

Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.

Podle ruského ministerstva obrany armáda v pátek vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku. Druhé zmíněné se nachází 150 kilometrů od slovenských hranic. Tamní úřady následně letecké útoky potvrdily. „Vyplývá z logiky věci podle posledních událostí na západě Ukrajiny, že Rusové chtějí omezit a eliminovat ukrajinské letectvo a chtějí Ukrajincům zabránit, aby operovali z těchto letišť na západě země,“ řekl Němec.

Podle expertů má Rusko stále vojensky navrch, ale je zaskočené. „Dá se říct, že Rusové zřejmě očekávali o něco rychlejší postup, na druhou stranu, byl bych opatrný na některá příliš optimistická hodnocení, která říkají, že Rusko nepostupuje vůbec, což není pravda,“ řekl Kofroň z Institutu politických studií.

„Ukrajina se hlavně brání, Ukrajinci mají vybudované obranné pozice, mají vybudovanou logistiku, a byť se Rusové snaží ukrajinskou armádu oslabit útokem na strategické pozice, jako jsou právě letiště na západě, tak jim to nefunguje, protože najednou zjistili, že nebojují jen proti určité části ukrajinských vojáků, ale bojují proti celé Ukrajině. V ukrajinské armádě nejsou jen vojáci, ale i obyčejní lidé, kteří podávají informace o přesunech ruských kolon, navádějí ukrajinské vojáky, kde se Rusové pohybují a pozice Rusů je obrovsky složitá,“ říká Němec. 

„Je vidět, že Rusko se dostává ke Kyjevu i z východního směru, byť jejich teritoriální kontrola je často omezená na několik větších tahů. Je nutné si uvědomit, že spolu s tím, jak Ukrajinci vybudovali svou obranu v klíčových oblastech, tak postup útočníka se začíná zpomalovat a už není reálné, aby denně postoupili o desítky kilometrů. Jsou to spíše kilometry, což je také otázka nějakých problémů na ruské straně,“ doplnil Kofroň.

V rámci NATO je naprostá shoda v tom, že zatím se nebude přistupovat k tomu, co dlouhodobě žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tedy aby se uzavřel letecký prostor nad Ukrajinou. Podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause se tak stane v momentě, kdy to bude už opravdu neúnosné, kdy dojde k sérii válečných zločinů, a způsobí to tak obrovský poprask, že to nakonec vtáhne NATO do konfliktu. „Anebo v momentě, kdy dojde k nějakému přelití konfliktu na území jejich členů, jako je například Polsko,“ doplnil Kraus.

Nahrávám video

„Bezletová zóna je už překročení červené linie. To už znamená přímou konfrontaci mezi silami NATO a Ruskou federací, protože její vynucování bude znamenat, že by síly NATO měly sestřelovat ruská letadla, která ji naruší. V takovém případě už se jedná o ozbrojený konflikt mezi NATO a Ruskou federací. Pokud by NATO do přímého konfliktu z nějakého důvodu chtělo jít, pak si dovedu představit lepší způsob jak to udělat, než je vyhlašování bezletové zóny nad Ukrajinou,“ domnívá se Kraus.

Za ten považuje například nasazení vlastních ozbrojených sil k zabránění postupu ruských jednotek nebo nějaké preventivní útoky, které by měly zastavit vraždění civilistů. Nebo využití nekonvenčních druhů zbraní. „To už by ale víceméně znamenalo třetí světovou válku,“ vysvětlil.

Konec války může přijít brzo, ale také za hodně dlouho

Co se týče konce konfliktu, nabízí se několik scénářů, přičemž ten s rychlým koncem se ruské armádě stále více vzdaluje.

Dalším scénářem je, že se konflikt přelije přes hranice Ukrajiny. Moskva může poslat armádu do dalších zemí, kde má své zájmy, jako je Moldavsko nebo Gruzie, a zvýšit tlak na NATO. Nabízí se i diplomatické řešení, přestože ruské požadavky (uznání Krymu jako ruského teritoria, samostatnost povstaleckých republik na východě Ukrajiny a aby Ukrajina nevstoupila do NATO) se dosud ukrajinské straně zdají jako velice přehnané.

Nemusí to ale být jen Ukrajina, která by měla kapitulovat. Neúspěch bleskového tažení, vysoké ztráty ruské armády a stále citelnější sankce. To vše může vést k tomu, že by mohl padnout i ruský prezident Vladimir Putin. Ačkoliv je po desetiletí jeho pozice v čele Ruska mimořádně silná, ekonomické a sociální otřesy by ho mohly ohrozit.

„Pokud se Ukrajincům bude déle dařit se bránit a způsobovat těžké ztráty, tak i Rusko by asi dokázalo ze svých požadavků nějakým způsobem slevit. Stejně tak pokud se ta situace nebude vyvíjet příznivě pro ukrajinskou armádu, kdyby padl třeba Charkov, tak i Ukrajinci by mohli překousnout věci, které jsou pro ně jinak zcela nepřijatelné,“ myslí si redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Podle Jana Kofroně dojde za dva, za tři týdny k dohodě mezi oběma stranami. „Nevidíme ztráty ukrajinské strany, ovšem pokud ty překročí nějakou mez, tak Ukrajina může začít chápat, že není schopná už prodlužovat odpor minimálně v oblasti východní Ukrajiny, kde jim bude hrozit zničení velkých měst. Tato oblast je ekonomicky i populačně nejvýznamnější částí,“ řekl Kofroň.

„Dohoda nastane pouze s velmi těžkými kompromisy pro Ukrajinu, které v tento okamžik si asi nikdo nechce připustit. Minimálně můžeme očekávat, že Rusko bude žádat akceptaci anexe Krymu, Rusko bude chtít, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, poté uznání povstaleckých republik na východě, a bude chtít demilitarizaci Ukrajiny, to znamená, že bude určovat jaké typy zbraní Ukrajina může nebo nemůže mít. Doufejme, že tuto možnost Ukrajina nikdy nepřijme, protože by to zásadním způsobem mohlo narušit její obranyschopnost,“ zakončuje Kofroň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...