Ruský voják dostal v Kyjevě za vraždu ukrajinského civilisty doživotí

Ukrajinský soud potrestal ruského vojáka doživotním vězením za zavraždění neozbrojeného civilisty, informovaly o tom tiskové agentury. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Jednadvacetiletý seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února na rozkaz jiného ruského vojáka zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince ve vsi Čupachivka na severovýchodě Ukrajiny. Svou vinu přiznal hned v první den procesu.

Šišimarin měl podle ukrajinské prokuratury na konci února spolu s dalšími čtyřmi ruskými vojáky ukradnout automobil, prchali jím poté, co na jejich kolonu zaútočily ukrajinské síly. Tímto automobilem dojeli do Čupachivky, kde uviděli na ulici neozbrojeného civilistu, který vedl kolo a telefonoval.

„Pak zřejmě kvůli tomuto telefonátu možná dostali podezření, že by tento muž mohl jejich současnou polohu oznámit ukrajinské armádě, to bylo totiž důvodem, proč Šišimarin dostal rozkaz od jiného vojáka tohoto muže zabít,“ vysvětlila redaktorka ČT Veronika Chraščová.

Nahrávám video

Podle obhajoby Šišimarin nejprve vystřelit odmítl, nicméně pak kvůli pohrůžce od nadřízeného vojáka rozkaz splnil, přes otevřené okno automobilu vypálil několik ran na muže, zasáhl ho do hlavy a ten na místě zemřel. Ukrajinská prokuratura o tom mluví tak, že porušil válečná pravidla a zvyklosti.

Šišimarin v pátek soudu řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít. „Lituji toho, co jsem udělal. Byl jsem v té situaci nervózní. Nechtěl jsem zabít,“ dodal mladý muž s oholenou hlavou. O den dříve vypověděl, že jednal na přímý rozkaz vystřelit na civilistu, aby neprozradil přítomnost ruských vojáků. „Nechtěl jsem ho zabít. Vystřelil jsem, aby mi (ostatní vojáci) dali pokoj,“ vypověděl.

Zakrátko poté se vozidlo s ruskými vojáky dostalo pod palbu a vojáci se rozhodli vzdát.

Lítost se nezdála být upřímná

Soud podle listu Ukrajinska pravda odmítl tvrzení obhajoby, že Šišimarin jen plnil rozkaz. Ten totiž vydal voják, který nebyl Šišimarinovým velitelem, a sám rozkaz byl podle soudu zločinný. Ani projevená lítost se soudu nezdála upřímná. Šišimarina uznal vinným z porušení válečného práva a zvyklostí.

Vdova po Oleksandru Šapulinovi podle agentury Unian před soudem uvedla, že požaduje pro okupanta doživotí, ale že nebude proti, pokud ruského vojáka vymění za zajaté ukrajinské vojáky z oceláren Azovstal v Mariupolu. „Jestli (Šišimarina) vymění, a to i za naše obránce z Mariupolu, nebudu proti, budu pro,“ řekla.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz válka proti Ukrajině před 89 dny začala, ještě před vynesením verdiktu řekl, že Rusko bude hledat způsoby, jak pomoci vojákovi souzenému v Kyjevě.

„Samozřejmě nás zajímá osud našeho občana,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Osud každého ruského občana má pro nás prvořadý význam,“ uvedl. Dodal, že Moskva bohužel prakticky nemá možnost, jak bránit zájmy vojáka na místě, protože ruské zastupitelské úřady na Ukrajině nefungují.

Ruské ministerstvo obrany se k případu dosud nevyjádřilo, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Moskva tvrdí, že ruští vojáci neútočí na civilisty a nemíří na civilní objekty, ačkoliv existuje množství důkazů svědčících o opaku. Dřívější obvinění ruských vojáků z válečných zločinů Moskva odmítala jako nepřátelskou propagandu a důkazy popírala jako zinscenované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...