Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

„Jejich největší a nejsilnější síly jsou v současné době na kurské frontě. Aby vytlačily naše jednotky z Kurské oblasti a připravily útočné akce proti Sumské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident, který ve středu odcestoval na návštěvu Německa, kde se setkal s kancléřem Friedrichem Merzem. Podle agentury AFP s novináři hovořil v úterý večer, zveřejnit jeho vyjádření mohla média až ve středu ráno.

Podle některých analytiků k ruské ofenzivě v Sumské oblasti již dochází, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Varovným signálem je podle ní ale i počet ruských vojáků, asi 120 tisíc, za hranicí právě v Kurské oblasti. „Na zabrání tak velkých měst jako Sumy a Charkov by to ale stačit nemělo,“ řekla.

Šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov tento týden uvedl, že ruská armáda ovládla čtyři vesnice v jím spravovaném regionu. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

O vytváření nárazníkové zóny podél hranic s Ukrajinou mluvil Putin minulý týden. Zelenskyj nyní podle Reuters uvedl, že Rusko chce nárazníkovou zónu o hloubce asi deset kilometrů.

Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se obráncům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.

Zdržovaná jednání o míru

Zelenskyj se vyjádřil také k diplomatickým snahám, které prosazuje hlavně americký prezident Donald Trump s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zelenskyj si podle svých slov nepřeje, aby se Spojené státy stáhly z mírových snah, čímž pohrozil dříve Washington, pokud mezi válčícími stranami nedojde k pokroku. Kyjev zatím podle ukrajinské hlavy státu neobdržel memorandum, o kterém mluví Moskva a které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Až Kyjev návrhy dostane, pročte je a zareaguje na ně, řekl Zelenskyj podle AFP.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS uvedl, že práce na ruském memorandu je v závěrečné fázi. „Dokument se brzy objeví,“ řekl. Ruský vůdce po nedávném telefonátu se svým americkým protějškem uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Ukrajinou na memorandu, které by určilo obrysy mírové dohody.

Zelenskyj nyní sdělil, že je připraven na summit s Trumpem a Putinem. Kyjev před časem navrhl Rusku nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří, Putin ovšem na návrh přímo nereagoval, přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že na něj bude v Turecku osobně čekat. Putin ale v polovině května do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, která nakonec s ukrajinskými zástupci dohodla rozsáhlou výměnu vězňů, v počtu tisíc za tisíc.

„Pokud Putin není spokojen s bilaterální schůzkou nebo pokud si všichni přejí, aby to byla trojstranná schůzka, nevadí mi to. Jsem připraven na jakýkoliv formát,“ řekl Zelenskyj podle AFP. Jako potenciální místa pro jednání zmínil Turecko, Vatikán nebo Švýcarsko.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS ve středu vpodvečer prohlásil, že Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu. Moskva čeká na rychlou odpověď Kyjeva, poznamenal už dříve podle médií hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.

Rusové útočili v drony v Charkovské oblasti

Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko v noci na středu na Ukrajinu vyslalo 88 dronů a šest balistických střel. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.

V obci Vasyščeve byli následkem útoku ruských dronů zraněni čtyři lidé. Čtyřletou dívku, která se nacházela nedaleko místa náletu, postihla také silná stresová reakce. Podle místních úřadů noční útok nejméně devíti dronů cílil na soukromou firmu a podnítil požár, který poškodil sklady a několik vozidel. Další čtyři lidé utrpěli zranění ve vesnici Eskar. „Všem zraněným byla poskytnuta nezbytná lékařská péče,“ dodal Syněhubov.

Hlavní ředitelství Státní služby pro mimořádné situace v Charkovské oblasti oznámilo, že více než deset dronů zasáhlo obytné oblasti a civilní podnik. V důsledku úderů vypukly tři požáry. Starosta Charkova Ihor Těrechov již předtím uvedl, že na předměstí byly slyšet výbuchy.

Bezpilotní letouny mířily také na Kyjev, kde pracovala protivzdušná obrana, poznamenala Stomatová.

Nahrávám video

I Rusko hlásí rozsáhlý nálet

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v úterý večer zničila bezmála tři stovky ukrajinských dronů nad celkem třinácti oblastmi na západě země. Část z nich mířila také na Moskvu, píše agentura Reuters. K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku plnohodnotné ruské invaze. Informace ale není ve válečných podmínkách možné bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva také obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu napsal, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Sdělil, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.

Cílem bylo podle Sobjanina město Zelonograd severozápadně od Moskvy, kde se podle Stomatové vyrábějí v technickém parku například optická zařízení a další inovativní technologie. Ruské telegramové kanály nadto uvedly, že ukrajinské drony zasáhly továrnu na drony v Dubně severně od ruské metropole. Provoz na několika moskevských letištích musel být kvůli útoku dočasně přerušen, napsala agentura DPA.

Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou. Gubernátor oblasti uvedl, že byl při útoku poškozen dům a šest aut. Šéf Smolenské oblasti informoval, že tam bylo sestřeleno jedenáct dronů, ani zde nebyly hlášeny oběti, píše Reuters.

Rusko a Ukrajina na sebe v uplynulém týdnu vzájemně vypálily velké množství střel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že během tří dnů do pondělního rána bylo na ukrajinské cíle vypáleno více než devět set střel. V noci na neděli podle ukrajinských úřadů ruské údery zabily nejméně dvanáct lidí, včetně tří dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud zablokoval nové volební obvody v Missouri, jiný soudce pak zakázal ty staré

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Republikáni si od nové mapy slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů. Federální soudce ale pak zakázal použít starší rozdělení obvodů.
před 58 mminutami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
02:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šaráova nová národní armáda čelí výzvám

Syrský lídr Ahmad Šará buduje už druhým rokem od nuly novou národní armádu, která má nahradit předchozí státní síly, jejichž jádro tvořila alavitská menšina. I když armáda prochází do značné míry úspěšným procesem sjednocování a profesionalizace, stále nese stopy frakcí vytvořených během občanské války. Naráží také na nedostatek důstojníků, jež dříve tvořili právě alavité. S vyzbrojováním a výcvikem vojáků Damašek spoléhá hlavně na Turecko.
před 1 hhodinou

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 2 hhodinami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 3 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.