Ruský režim upravuje dějiny. Chtěl zkreslit minulost stalinistického popraviště, připravil i novou učebnici

Nahrávám video

Snahy o přepisování historie v Rusku od začátku plnohodnotné války proti Ukrajině ještě zesílily. Od září se ve školách přednáší dějepis podle nové učebnice, která líčí události z pohledu Kremlu a nacionalistických kruhů. Třeba sovětského diktátora Stalina popisují hlavně jako vítěze druhé světové války, a ne jako masového vraha. Režim se ale snaží upravovat historii už dlouhá léta. Týká se to třeba popraviště v karelském Sandarmohu, kde Sověti zavraždili sedm a půl tisíce lidí včetně několika Čechů.

„Lidé, nezabíjejte jeden druhého,“ vyzývá nápis na památníku obětem stalinistického teroru v Sandarmohu, největším popravišti v ruské Karélii. Na konci třicátých let minulého století tam zastřelili sedm a půl tisíce lidí, mezi nimi i několik Čechů.

„Pocházeli z ukrajinské Volyně a byli ve smyšleném procesu obviněni z toho, že se snažili svrhnout sovětskou moc a že pracovali jako špioni ve prospěch Československa,“ dodal k osudu Čechů zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Jména zhruba šesti tisíc z obětí zdejšího masakru se podařilo dohledat a část z nich, včetně sedmi Čechů, má na tabulkách svoje jméno, někdo i fotografii. „Je důležité uchovat toto tragické místo. Je to jedno z nejstrašnějších míst na zemi,“ podotkla poslankyně karelského parlamentu Emílie Slabunovová.

I v tomto regionu se ale současný ruský režim pokusil přepsat historii. Před pěti lety přišli historici z jedné z moskevských univerzit s tím, že tam nejen NKVD střílela politické vězně, ale také Finové zabíjeli zajaté sovětské vojáky během finsko-sovětské války.

Právě Emílie Slabunovová patří k lidem, kteří se proti tomu veřejně postavili. „Tato hypotéza se nepotvrdila, navíc to vyvolalo nejenom širokou diskusi, ale i velké rozhořčení,“ dodala poslankyně.

Nahrávám video

Objevitel popraviště skončil ve vězení

Popraviště v Sandarmohu bylo dlouho neznámé. Až na konci devadesátých let ho objevil historik Jurij Dmitrijev, ředitel karelské pobočky organizace Memorial. V roce 2014 otevřeně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Následovalo vykonstruované obvinění, soud a patnáctileté vězení.

„Samozřejmě je to politický vězeň. Jeho případ byl uměle vytvořený na zakázku FSB a prokuratury,“ komentuje Dmitrijevův případ ředitelka petrohradského Memorialu Irina Flígeová.

Spolupracovnicí Dmitrijeva je Flígeová od roku 1988. Kromě toho, že dál pátrá po obětech gulagu, veřejně vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině. „Nemůžeme se zříkat odpovědnosti za tuto válku ani za neskutečné zločiny putinismu, které teď probíhají na Ukrajině.“

Kromě popravišť jako Sandarmoh fungovalo v Karélii ještě deset táborů nucených prací známých pod označením gulag. První tato zařízení začala v zemi vznikat hned v prvních letech po bolševickém převratu. Do roku 1956 prošlo gulagy zhruba dvacet milionů lidí, z toho nejméně jeden a půl milionu v nich zahynulo.

Vězni karelských gulagů mimo jiné vykopali několik set kilometrů dlouhý vodní kanál, který spojil Baltské a Bílé moře. „Ukazujeme tady nářadí, které vězni nejvíc používali. V podstatě to byla ruční práce bez mechanizace,“ doplnil historik Ilja Udovenko z moskevského Muzea Gulagu.

Nové učebnice: „Speciální vojenská operace“ i pražská Koněvova socha

Nic z toho nová učebnice dějepisu nezamlčuje, věnuje tomu ale méně prostoru. Její autoři vykreslují Stalina hlavně jako vítěze nad hitlerovským Německem.

Velká část nových učebnic je věnovaná ruské agresi proti Ukrajině, kterou Moskva nazývá speciální vojenskou operací. „(Učebnice uvádí) že to není agrese Ruska proti Ukrajině, ale agrese kolektivního Západu proti Rusku, (že) se Západ snaží Rusko zničit, že se snaží ohrozit jeho bezpečnost a ruský svět,“ přibližuje zpravodaj ČT Rožánek.

Nechybí ani kapitola o „falšování dějin“, jak ho chápe současný ruský režim. „Nabádá ruské žáky, aby nevěřili západním zprávám. Je tam přímo popisováno jako fake news, když někdo tvrdí, že se ruští vojáci na Ukrajině dopouštějí zločinů proti civilnímu obyvatelstvu,“ dodává Rožánek.

Autoři se věnují i Česku, konkrétně případu odstranění sochy maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích. „Mluví o tom, že ‚nacistický' starosta Prahy 6 nechal odstranit památník maršála Koněva, který tam postavili vděční Pražané na konci druhé světové války, když jeho vojska osvobodila Prahu. A že obyvatelé Prahy byli vděční, že maršál Koněv při osvobozování Prahy nepoužil těžké dělostřelectvo,“ popisuje Rožánek.

Koněvova vojska ale dorazila do Prahy 9. května, kdy už bylo město z velké části osvobozené. A dejvický pomník nepostavili maršálovi hned po válce vděční obyvatelé, ale až v roce 1980 komunistický režim jako „poklonku“ Sovětskému svazu, uzavřel Rožánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...