Ruský nejvyšší soud zakázal „mezinárodní hnutí LGBT“. Označil jej za extremistické

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ruský soud zakázal hnutí LGBT
Zdroj: ČT24

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Čtvrtečním rozhodnutím pokračuje Rusko podle komentátorů v represích namířených proti komunitě LGBT+ v Rusku. V loňském roce už byl například zpřísněn zákon zakazující „propagaci LGBT“, nedávno pak byla přijata norma zakazující změnu pohlaví. Sexuální menšiny se kromě toho na některých místech Ruska, například na převážně muslimském Kavkazu, potýkají i s otevřeným pronásledováním a násilím.

Zasedání soudu se odehrálo za zavřenými dveřmi. Přítomni byli pouze představitelé ruského ministerstva spravedlnosti, kteří zákaz „hnutí LGBT“ navrhli. Podle serveru Mediazona měli obličeje zakryté rouškami a odmítli dát novinářům vyjádření. Zástupci médií čekali ve speciální místnosti.

Lidskoprávní organizace upozorňují, že nic takového, jako je „mezinárodní hnutí LGBT“ ve skutečnosti neexistuje, podotkla Mediazona. Odpůrci návrhu ruského ministerstva se ale nynějšího zasedání soudu účastnit nemohli.

Rozhodnutí soudu odsoudil vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. „Vyzývám ruské úřady, aby okamžitě zrušily zákony, které nesprávně omezují práci obránců lidských práv nebo diskriminují příslušníky LGBT komunity,“ uvedl podle agentury Reuters Türk v prohlášení.

Režim ruského vůdce Vladimira Putina, který na konci loňského února rozpoutal otevřenou válku proti Ukrajině, se staví do pozice ochránce „tradičních hodnot“. V Rusku v poslední době přitvrdila například také rétorika proti potratům.

Jan Dvorkin, zakladatel nevládní organizace Centr T, která v Rusku pomáhá transgender lidem, uprchl ze strachu z obvinění z extremismu a uvěznění ze země. „Práce v Rusku je velmi nejistá. Vypadá to, že ti (LGBT+ aktivisté), kteří přežijí, budou žít zcela v úkrytu,“ řekl Dvorkin AFP. Verdikt soudu označil za „nový vrchol šílenství“. O pomoc s odchodem z Ruska podle něj kvůli zákonům namířeným proti lidem ze sexuálních a genderových menšin žádá „stále větší počet lidí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...