Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.
„Je trochu otázka, jestli (ruský) prezident (Vladimir) Putin spoléhal na to, že NATO nebude jednotné. Když se podíváme na ruské požadavky, na to, co Rusko dělá, tak se nezdá, že by si dělalo nějakou zásadní iluzi v tom, že se mu podařilo Alianci rozklížit a že se může spolehnout na nejednotnost reakce NATO,“ míní analytik z Pražského centra pro výzkum míru na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Moskva vidí členy NATO trochu jako americké loutky a přeceňuje míru kontroly, kterou nad členskými státy Američané mají. Takže je otázka, jak moc oni (Rusové) spoléhají na to, že se jim může podařit vybudovat nějakou nejednotu ve chvíli, kdy si myslí, že ti důležití jsou Američané,“ dodal Ludvík.
„Určitě se Rusku podařilo NATO spojit více, než bylo předtím,“ pokračoval analytik. „(Ale Rusové) nemají pocit, že se nás podaří rozklížit, oni mají pocit, že my jednotní budeme a oni si musejí poradit, i proti jednotné Alianci.“
Pomoc Ukrajině je na jednotlivých členských zemích
Aliance se podle něj shodne na tom, že bude bránit členské státy v případě napadení a že Ukrajinu naopak vojensky bránit nebude. Pokud jde o různé formy pomoci Ukrajině, v tomto ohledu Aliance jako celek moc dělat nemůže, protože na to není stavěná, a záleží proto na jednotlivých členských zemích.
„NATO má nějaká velitelství, která plánují nasazení členských sil tak, aby je koordinovala. NATO má něco málo prostředků včasné výstrahy, ale ta pomoc, která proudí na Ukrajinu, to je pomoc z členských zemí,“ uzavřel Ludvík.
Vojáky poslaly USA, slíbila je i Francie
Spojené státy oznámily, že do Polska a Rumunska přesunou tří tisíce svých vojáků, další nabízí Francie. V Jaderském moři cvičí se spojenci americká letadlová loď Harry S. Truman, jejíž námořní skupina je tak poprvé od konce studené války pod přímým velením NATO.
Posily pro východní Evropu jsou americké, nikoliv ze sil rychlého nasazení NATO, neboť získat souhlas všech třiceti členů by trvalo týdny. Třeba Maďarsko má k Moskvě blíž než ostatní a nejistý byl i postoj Německa, které odmítlo poslat Ukrajině zbraně, blokovalo dodávku od jiného člena NATO a dlouho váhalo se zahrnutím plynovodu Nord Stream 2 do balíku možných protiruských sankcí.
Kancléř Olaf Scholz, který se má brzy sejít s prezidenty USA i Ruska, ale nálepku nespolehlivosti odmítá a tvrdí, že „Německo je země, která Ukrajině v posledních letech pomohla nejvíc. Téměř dvěma miliardami eur.“
