Ruskou obranu povede ekonom, workoholik a expert na technologické inovace Bělousov

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli oznámil nečekanou rošádu v čele ministerstva obrany. Sergeje Šojgua, který míří do Rady bezpečnosti Ruské federace, nahradí dosavadní první místopředseda vlády Andrej Bělousov. Kdo je nový šéf resortu a co si od jeho jmenování Putin slibuje?

Pětašedesátiletý Bělousov vystudoval s vyznamenáním ekonomickou fakultu na Moskevské státní univerzitě v roce 1981 a zastával už několik vrcholných funkcí. Byl ministrem hospodářství i poradcem ruského prezidenta pro ekonomické záležitosti. Agentura RIA Novosti poukazuje na skutečnost, že není voják, ale ekonom. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to vysvětlil tím, že „dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím a jejich uplatňování“. Agentura TASS zmiňuje i Bělousovovy znalosti ruského obranného průmyslu a nových technologií.

Financial Times naopak naznačuje, že skrze jmenování ekonoma, který v armádě nikdy nesloužil, chce mít Putin užší kontrolu nad rekordními ruskými výdaji na obranu ve výši 118,5 miliard dolarů (2,7 bilionu korun), a zároveň poddajného úředníka. „Je absolutně nezkorumpovatelný, čímž se liší od Šojgua a všech kolem něj,“ řekl zmíněnému deníku muž, který zná Putina i Bělousova desítky let.

„Bělousov nebude předstírat, že vede armádu jako generál s medailemi. Je to upřímný workoholik a Putin ho velmi dobře zná,“ dodal muž.

Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) ho má Kreml v úmyslu pověřit integrací obranného průmyslu a odvětví napojených na ruský bezpečnostní aparát s širší domácí ekonomikou. Podobně to vidí i několik zdrojů obeznámených s děním na špičce ruské moci. Putin si podle nich dělá velké starosti kvůli korupci a zpronevěře peněz v armádě, konfliktům mezi ní a zástupci zbrojního průmyslu a neefektivitě ministerstva obrany jako celku.

ISW zároveň poukázal na Bělousovovy zkušenosti z různých ekonomických postů i jeho podíl na různých projektech pro inovace a vývoj dronů v rámci zbrojního průmyslu.

Resort pod Šojguovým vedením čelil obviněním z korupce, byrokratické těžkopádnosti a byl neustále pod palbou ostré kritiky ruských vojenských komentátorů. „Bělousov má pověst efektivního technokrata a podle dobře informovaných zdrojů má pozitivní vztahy s Putinem. Jeho důraz na technologické inovace a navýšení produkce ruských zbrojních firem, a to zejména dronů, bude pro ruské válečné úsilí mimořádně přínosný, protože Kreml musel v poslední době počítat s mezerami mezi výrobou dronů a skutečnou situací na bojišti,“ napsal ISW.

Loni v lednu Bělousov oznámil, že Rusko dokončilo projekt pro bezpilotní systémy, v rámci kterého bylo vyčleněno 696 miliard rublů (174,7 miliardy korun) s cílem vyrobit jich do roku 2030 každý rok 32 tisíc. „Putin má zřejmě v úmyslu využít Bělousovovy zkušenosti z vlády, aby propojil federální ekonomickou politiku s agendou ministerstva obrany, a plně tak mobilizoval ruský obranný průmysl ve větším měřítku a na delší dobu a integroval ho s domácí hospodářskou politikou. Takto vzniknou podmínky pro komplexnější hospodářskou mobilizaci, což svědčí o tom, že Kreml pokračuje v přípravách na dlouhou válku na Ukrajině,“ dodal ISW.

Nahrávám video

Redaktorka Deníku N Petra Procházková popsala Bělousova jako ekonoma, který měl v 90. letech docela dobré renomé. „Nepředstavuje žádný klan. On je opravdu člověkem Putina. Nepatří do žádné skupiny, v nichž je Patrušev, Šojgu nebo Lavrov. Své politické názory příliš neprezentuje, sám se označuje za introverta a nerad se ukazuje na veřejnosti,“ uvedla v rozhovoru pro Českou televizi.

Změny v ruské vládě přicházejí krátce poté, co se Putin ujal dalšího šestiletého mandátu v čele země. V březnu podle očekávání vyhrál „volby“, které ale byly podle západních zemí nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině scházela na letošní inauguraci řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států amerických, Německa, Velké Británie nebo Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...