Rusko zavádí povinný „digitální gulag“

Součástí mobilních telefonů a tabletů prodávaných v Rusku a na ilegálně okupovaných ukrajinských územích musí být od pondělí aplikace Max, jež se má stát „státním messengerem“. Kritici o platformě mluví jako o „digitálním gulagu“, který bude shromažďovat data o uživatelích a poskytovat je vládním orgánům. Zavedení aplikace bude mít navíc dopad i na Moskvou unesené ukrajinské děti, píše United 24media.

Aplikace Max musí být předinstalovaná do všech mobilních telefonů a tabletů prodávaných od 1. září v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích.

Sloučení interních systémů s Maxem doporučuje ministerstvo digitalizace řadě velkých ruských společností – minulý týden poslaly úřady dopis s touto žádostí například ruské poště či největší tamní letecké společnosti Aeroflot.

Na aplikaci musejí přejít mimo jiné i školní komunikační sítě pro rodiče v Moskvě, oznámila v pátek zástupkyně starosty hlavního města Anastasija Rakovová. Některé ruské školy začaly s testováním Maxe již v červenci – podle serveru United 24Media byli učitelé, studenti i jejich rodiče nuceni na tuto platformu přejít. Následně by aplikaci měli začít používat všichni státní zaměstnanci a úředníci.

Časté výpadky internetu

V letošním roce dochází v Rusku k výraznému nárůstu počtu výpadků internetu, píše server United 24Media s tím, že jen v červenci bylo zaznamenáno přes dva tisíce takových případů. Ruské úřady tvrdí, že se tak děje „z bezpečnostních důvodů“, a občanům navrhují, aby situaci využili jako „digitální detox“, popisuje ukrajinský list.

United 24Media se domnívá, že výpadky internetu jsou ve skutečnosti součástí rozsáhlé kampaně, jejímž cílem je získat úplnou kontrolu nad tím, co lidé v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích na internetu píší a hledají.

Poté, co ruští poslanci na konci července schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický, začaly úřady omezovat hovory přes Telegram a WhatsApp. Ten reagoval na ruský krok prohlášením, že aplikace „odolává pokusům vlády narušit bezpečnou komunikaci“, a slíbil, že koncové šifrování zůstane dostupné po celém světě, včetně Ruska.

Státní messenger

Anton Gorelkin, ruský poslanec a mimo jiné také spoluzakladatel aplikace Max, prohlásil, že WhatsApp „patří extremistické organizaci Meta“. Právě Max má nyní aplikace z takzvaných „nepřátelských zemí“ nahradit a stát se národní komunikační platformou. Ruská aplikace byla schválena šéfem Kremlu Vladimirem Putinem na konci června.

Cílem této iniciativy je podle listu The Moscow Times úplná kontrola informací, odříznutí veřejnosti od necenzurovaných zpráv od „zahraničních agentů“, znemožnění koordinace protestů a získání plného přístupu ke zprávám uživatelů.

Oficiálně však úřady omezení používání zahraničních aplikací vysvětlují dle The Moscow Times jako „boj s podvodníky“. Ruská centrální banka tvrdí, že podvodníci v prvním čtvrtletí 2025 získali přístup k citlivým údajům prostřednictvím mobilních hovorů nebo SMS téměř v padesáti procentech případů. List poznamenává, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Pomocí aplikací pro zasílání zpráv se to podařilo jen šestnácti procentům, zmiňuje server.

„Digitální gulag“

Aplikace bude fungovat nejen pro zasílání zpráv a videohovory, ale bude také širším informačním systémem s přístupem k vládním službám a mobilním platbám, uvedli analytici pro deník The Independent.

Max shromažďuje údaje o aktivitě uživatelů, jejich poloze, IP adrese, kontaktech, kameře, mikrofonu, souborech a ve svých zásadách ochrany osobních údajů aplikace uvádí, že tyto údaje může sdílet s „partnery společnosti“ i s „jakoukoli vládní nebo místní autoritou“, dodává United 24Media s tím, že uživatelská data mohou být předávána vládním orgánům, jako je policie, ministerstvo vnitra či bezpečnostní služby.

Ruský opoziční novinář Andrej Okun míní, že Max bude hrát klíčovou roli v plánu Kremlu vybudovat takzvaný „digitální gulag“, píše The Independent. „Bude to sterilní prostor, ve kterém budou mít úřady úplnou kontrolu nad volným časem (...) a myšlenkami občanů,“ ocitoval Okuna britský list.

Odborníci na ruské technologie a sledování však tvrdí, že zavedení této aplikace, která byla údajně vyvinuta na Putinův příkaz, je pouze posledním krokem v řadě opatření, jejichž cílem je posílit schopnost sledovat celou ruskou on-line sféru. „Jedná se o normalizaci ruského sledování používání internetu. (...) Je to součást dlouhého procesu,“ řekl deníku The Independent britský spisovatel Keir Giles.

Obavy o únik dat

Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace popírají. Tvrdí, že Max má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram, který vlastní ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.

Podle tamních médií však ruská Federální státní služba (FSB) vyjádřila obavy, že samotná aplikace by mohla být napadena nebo by mohlo dojít k úniku dat. Zatímco bude tedy ruská platforma „špehovat“ své občany, Kreml se obává, že by skrze Max mohl někdo sledovat je, píše United 24Media.

Zavedení takového centralizovaného systému s neomezeným přístupem by dle ukrajinského listu ve skutečnosti mohlo vytvořit obrovskou zranitelnost – jakýkoli únik nebo narušení by mohlo odhalit vládní tajemství, zpravodajské metody nebo citlivou komunikaci.

Dopad na okupovaná ukrajinská území

United 24Media připomíná, že zavedení aplikace Max bude mít dopad i na ukrajinské děti, které byly násilně odvezeny do Ruska z okupovaných území. Některé z nich jsou kontaktovány právě za použití telefonů a sociálních médií například ze strany iniciativy Save Ukraine, která se snaží děti přivést zpět. Tuto komunikaci může ruská aplikace narušit.

Na okupovaných územích funguje také asi pět set škol, výuka však probíhá pod ruskou kontrolou. Navzdory obrovským rizikům mnoho studentů ale dle ukrajinského serveru nadále tajně navštěvuje ukrajinské on-line kurzy. Max by mohl tyto lekce ještě více ztížit a dále izolovat děti od jejich země.

Na komunikaci po telefonu spoléhají také rodiny žijící na okupovaných územích, a to aby zůstaly v kontaktu se svými příbuznými na Ukrajině. To bude s novými ruskými zákony a aplikací Max stále nebezpečnější, uzavírá United 24Media.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 1 mminutou

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 35 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech uvedl, že dohoda s Íránem je stále možná.
01:57Aktualizovánopřed 38 mminutami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 1 hhodinou

VideoPoláci se v armádních kurzech učí zvládat krizové situace, zájem mají tisíce lidí

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.
před 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 11 hhodinami
Načítání...