Rusko se snaží posílit armádu i pomocí migrantů. Kyjev se obává, že bude nabírat též na okupovaných územích

Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.

Ukrajinský generální štáb vydal zprávu, v níž tvrdí, že Rusko chce mobilizovat 400 až 700 tisíc lidí, dalších čtyřicet tisíc osob by prý chtělo získat přímo z Čečenska. Rozsáhlá nucená mobilizace údajně nastane kvůli velkým ztrátám na frontě.

Generální štáb zmínil, že Čečenci budou pravděpodobně použiti jako „zátarasový oddíl“ za ruskými jednotkami – praxe ze sovětské éry, kdy linie vojáků za útočícími silami zastřelí všechny vlastní vojáky, kteří se pokusí o ústup.

Další síly by mohlo zkoušet brát z populace okupovaných ukrajinských území. V souvislosti s komunálními volbami, které Rusko nelegálně pořádalo i v těchto zabraných oblastech, vyzvalo vedení ukrajinských ozbrojených sil dopředu tamní obyvatele, aby se neúčastnili. Soupisy hlasujících prý totiž mohou posloužit jako seznam pro další vlnu mobilizace. Obyvatelstvo okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti by mohli dostat povolávací dopis do ruské armády. 

Mobilizace na Krymu

Taková hrozba se ale týká i nelegálně anektovaného Krymu. Mise ukrajinského prezidenta na Krymu, která má za úkol udržovat vztahy místních se zbytkem země a monitorovat místní situaci, přinesla zprávu o tom, že se Rusko chystá mobilizovat tamní obyvatele. Podle zprávy z konce srpna okupační úřady otevírají v krymských městech mobilizační body.

Ruský vojenský odvodní úřad v největším městě poloostrova Sevastopolu instruuje své zaměstnance o rozdávání výzev obyvatelům v koordinaci s policií nebo ruskou národní gardou, napsala mise. Podle ukrajinských úřadů plánuje Moskva na Krymu mobilizovat až třicet tisíc lidí a povolat deset tisíc dříve odvedených vojáků.

Ruští instruktoři prý také na Krymu provádějí vojenský výcvik na základě svých „zkušeností“ z bojů proti ukrajinským silám, učí místní obyvatele polní medicíně, střeleckým dovednostem, ovládání dronů a horolezectví, napsal list The Kyiv Independent.

Přesné statistiky toho, o kolik vojáků už Rusko v rámci agrese na Ukrajině přišlo, pochopitelně nejsou k dispozici. Američtí představitelé nicméně minulý měsíc vyčíslili, že množství ruských ztrát se blíží 300 tisícům, z čehož až 120 tisíc mají tvořit mrtví a až 180 tisíc zranění.

Rekruti ze zahraničí

Podle britské tajné služby se Rusko snaží posily čerpat také ze zahraničí. Tento krok „umožňuje Kremlu získat další personál pro své válečné úsilí tváří v tvář rostoucím ztrátám“ a „vyhnout se nepopulárním mobilizačním opatřením na domácí půdě v období před prezidentskými volbami v roce 2024“, uvádí britské ministerstvo obrany.

Ruské vojenské náborové inzeráty se od konce června zaměřují na arménské a kazašské obyvatele – především na etnické Rusy z Kostanajské oblasti. Inzeráty nabízejí zálohy ve výši 495 tisíc rublů (asi 120 tisíc korun) a nástupní plat 190 tisíc rublů (46 tisíc korun), píše Business Insider.

Zaměřuje se také na lidi se statusem migrujících pracovníků, těm se nabízí zrychlené získání občanství a vysoké platy, pokud se zapojí do boje na Ukrajině. Někteří migranti jsou zneužíváni, uzbeckým pracovníkům jsou údajně v Ruskem okupovaném Mariupolu zabavovány pasy a je na ně vyvíjen nátlak, aby se přidali k armádě a bojovali proti Ukrajině.

Podle britského resortu obrany je v Rusku až šest milionů středoasijských migrantů, kteří jsou v očích Kremlu „potenciálními rekruty“.

Bojovníci ale přicházejí i ze zemí, které přímo nespadají pod ruskou sféru vlivu. V srpnu odhalila kubánská vláda síť obchodníků s lidmi, kteří dodávali Rusku vojáky. Server Meduza napsal, že to byli většinou mladí muži, kteří doufali, že si vydělají peníze.

Vládní opatření

Rusku se stále nedaří dostatečně obsadit zejména vysoké funkce v armádě, i když několikrát zvýšilo platy vojáků, píše Ukrajinska pravda. Analytici si všimli, že od začátku loňské otevřené invaze se ruské úřady snaží službu v armádě finančně zatraktivnit v naději, že přilákají více lidí.

Nestačí to však, vláda tak zvýšila i věk pro povinné odvody. Schválila sérii zákonů, které výrazně rozšiřují okruh mužů způsobilých k vojenské službě.

Od roku 2024 bude armáda nabírat muže do věku třiceti let, na rozdíl od dosavadních sedmadvaceti.

Ruská Státní duma také přijala nový zákon, který zvyšuje maximální věk možného odvodu mužů, kteří dříve absolvovali vojenskou službu.

S tímto zvýšení věkového limitu pro záložáky mohou muži s nejvyššími hodnostmi být nyní povoláni do svých sedmdesáti let, zatímco muži s nižšími hodnostmi mohou být povoláni do svých šedesáti let. Všeobecní záložníci mohou být povoláni zpět do služby až do věku pětapadesáti let, dříve to bylo pětačtyřicet let.

Podle nového zákona také nesmí lidé opustit zemi poté, co dostanou povolávací dopis, který bude doručován elektronicky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 46 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 5 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...