Rusko plánuje novou vlnu invaze, cílem může být opět Kyjev, míní ukrajinské velení

Vysocí ukrajinští představitelé tvrdí, že ruský diktátor Vladimir Putin připravuje v novém roce novou velkou ofenzivu. Předpokládají, že jedním z jejích cílů může být i Kyjev. „Je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem si Rusové připravují nové zdroje, stejně jako za druhé světové války,“ soudí vrchlí velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Objevují se důkazy, že Kreml připravuje novou rozsáhlou ofenzivu, řekl v rozhovoru pro server Guardian ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. S odkazem na podzimní ruskou mobilizaci asi tří set tisíc vojáků naznačil, že zatímco polovinu z nich – často po absolvování minimálního výcviku – jejich velení rovnou nasadilo na frontu, tak „druhá část mobilizace, přibližně sto padesát tisíc, zahájila výcvikové kurzy v různých táborech“.

„Ruská mobilizace se osvědčila. Není pravda, že jejich problémy jsou tak hrozivé, že tito lidé nebudou bojovat. Budou. Car jim řekne, aby šli do války, a oni jdou do války… Možná nejsou tak dobře vybaveni, ale přesto pro nás představují problém,“ řekl vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj listu The Economist. Podle odhadu ukrajinského generála mají Rusové další rezervu o počtu milion až milion a půl lidí.

Komentáře obou ukrajinských představitelů se shodovaly s podobnými vyjádřeními, která tento týden poskytli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo velitel ukrajinských pozemních sil generálplukovník Oleksandr Syrskij. Brífinky a proslovy se zdály být součástí rozsáhlého koordinovaného úsilí varovat západní spojence před pocitem předčasného vítězství.

Reznikov předpokládá, že příprava branců potrvá minimálně tři měsíce, takže další vlna ofenzivy by mohla přijít v únoru 2023, rok po začátku invaze. „Odehrát se může v únoru, v lepším případě v březnu, v horším na konci ledna. Nemusí začít na Donbasu, ale směrem na Kyjev z Běloruska, nevylučuji ani jižní směr,“ soudí Zalužnyj.

Tato varování přicházejí se zprávami o Putinově touze pokračovat ve válce i v příštím roce, Moskva například usiluje o další nákupy raket z Íránu. Analýzy ruských komentátorů naznačují, že Kreml nevidí možnost ustoupit z konfliktu.

Rusové se připravovali několik let, ale svých cílů zatím nedosáhli

„Stejně jako Rusové, když něco plánujeme, musíme na to mít zdroje. Pakliže je vaše pozice správná a učiníte správná rozhodnutí, můžete očekávat dobrý výsledek,“ popsal Zalužnyj. Kreml podle něj své zdroje připravoval již dlouho před invazí. Podle jeho výpočtů to mohly být tři až čtyři roky, co Rusové intenzivně budovali zásoby a připravovali lidské zdroje.

„Myslím, že k dosažení svých cílů měli zdroje na tři měsíce. To, že tyto zdroje vyčerpali a promarnili jejich potenciál, aniž by dosáhli prakticky jakéhokoli výsledku, svědčí o tom, že jejich pozice byla zvolena špatně,“ myslí si ukrajinský velitel.

V současnosti se podle něj Rusové snaží hledat způsoby, jak zastavit boje a získat čas na shromáždění dalších zdrojů. Chtějí obnovit vlastní bojový potenciál pro dosažení invazních cílů. Proto se zaměřují na civilní objekty, aby Ukrajinci vynakládali prostředky na jejich zabezpečení. Zároveň nechtějí dát obráncům možnost k přeskupení.

„To, že se teď bojuje tvrdě, je samozřejmě velmi špatné. Ale není to řešení strategického problému. Prostě to ukrajinské ozbrojené síly vyčerpává… Stejně jako za druhé světové války, o tom nepochybuji, je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem Rusové připravují nové zdroje. Stoprocentně se připravují,“ doplnil Zalužnyj.

Ukrajina si získala důvěru západních spojenců

Kyjev při obraně před agresí musel svým západním partnerům opakovaně dokazovat, že se jim vyplatí investovat do ukrajinské armády. Reznikov připomněl, jak Ukrajina v dubnu potopila válečnou loď Moskva pomocí systému Neptun ukrajinské výroby, a přiblížil, jak každé vítězství vedlo k dalším zbraňovým dodávkám. „Když jsme použili ukrajinský vynález, systém Neptun, a potopili jsme válečnou loď Moskva, (…) dostali jsme americké Harpuny na obranu naší námořní linie.“

Podle Reznikova série vítězství vytvořila něco, co ještě předčilo diplomatickou důvěru mezi Ukrajinou a jejími spojenci. „Západní partneři v nás začali věřit. Investují nejen do zbraní a armády, ale po vyhrané válce chtějí vidět novou Ukrajinu,“ říká ministr.

„Kdyby to byl mlýnek na maso proti mlýnku na maso, prohráli bychom. Bylo chybou vnímat nás jako malou sovětskou armádu, která bude bojovat proti velké sovětské armádě. Jistě, velká sovětská armáda by vyhrála a malá sovětská armáda by prohrála, ale my nejsme sovětská armáda,“ zdůrazňuje Reznikov.

Česko a další západní země v současné době cvičí tisíce ukrajinských vojáků, od nováčků až po specializaci těch, kteří jsou již zkušenými vojáky. Reznikov tvrdí, že Rusko mezitím „používá pouze sovětské systémy a výcvikové kurzy“.

Ze západních zemí přijíždějí vycvičení vojáci a jsou nasazováni do jednotek po celé Ukrajině. Reznikov uvedl, že hybridní taktika, dobře vycvičení vojáci a seznam zbraní, které Ukrajina snad dostane od západních spojenců, jí umožní odolat novým útokům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...