Rusko hromadí letadla a připravuje se na ofenzivu. Nový útok by mohl přijít z nebe

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

Zpravodajské služby západních spojenců podle deníku Financial Times (FT) hovoří o tom, že na hranicích Ruska s Ukrajinou mobilizuje v posledních týdnech Kreml své vzdušné síly – hlavně stíhačky a vrtulníky.  

Americký ministr obrany Lloyd Austin na úterním jednání se zástupci členů NATO v této souvislosti také zdůraznil hrozbu, kterou představují zbývající významné letecké síly Ruska. Během tajných jednání měl na země apelovat ohledně dodávek stíhacích letounů, na které podle Austina zbývá velmi málo času, uvádí FT s důkazem na nejmenovaného vysokého důstojníka americké armády, který byl u jednání aliančních ministrů přítomen. 

„Ruské pozemní síly jsou dost vyčerpané, takže vše nasvědčuje tomu, že se to změní ve vzdušný boj. Pokud chtějí Ukrajinci přežít, potřebují mít co nejvíce prostředků protivzdušné obrany a co nejvíce munice,“ dodal nejmenovaný zástupce americké armády. 

Kyjev nyní není ohrožen, zní z USA

S blížícím se prvním výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu rovněž začali západní pozorovatelé spekulovat o tom, že by se Rusko mohlo znovu pokusit o obsazení ukrajinského hlavního města Kyjeva, jak se o to snažilo bezprostředně po rozpoutání agrese. 

Později ale možnou hrozbu vzdušného útoku na Kyjev, který v posledních týdnech opakovaně čelí útokům raket, mírnil po setkání aliančních ministrů americký generál Mark Milley. Zmínil, že „nyní neexistují žádné významné indicie, že by se k podobnému kroku Rusko chystalo“. 

V hledáčku zahraničních podporovatelů tak zůstává stále intenzivnější průběh války na východě Ukrajiny. V okolí Bachmutu v Doněcké oblasti totiž dlouhodobě probíhají tvrdé boje. Právě tam by podle tajných služeb mohli Rusové vyčerpávající pozemní boj posunout do vzduchu. 

„Ačkoli jsou ruské pozemní síly na východě velmi demoralizované, zničené a vyčerpané, Rusové stále disponují poměrně významnými leteckými silami,“ doplňuje nejmenovaný diplomatický zdroj z americké armády pro server Politico. Nevylučuje, že u příležitosti výročí obnovené  invaze se Rusové uchýlí k širší mobilizaci vzdušných sil, a to po delší pauze od začátku konfliktu. 

Na stíhací letouny spoléhala ruská armáda pouze krátce – v prvních týdnech plnohodnotné války loni v únoru, kdy se snažila obsadit Kyjev. Po neúspěšných snahách se ale obrátila hlavně k posílení pozemních sil a letectvo využívala velmi střídmě. Místo toho se zaměřovala na dlouhodobé ostřelování pomocí raket dlouhého doletu, dělostřelectva a pozemních jednotek. 

Západní analytici upozorňují, že prvotní spekulace o špatném stavu ruských stíhacích letounů a dalších prostředků, které zmiňovali kvůli jejich malému zapojení, nemusí být opodstatněné. V rozhovoru pro Financial Times označuje vysoký diplomat NATO ruské letectvo za velmi schopné. „Víc než osmdesát procent (ruských leteckých sil) je zřejmě v dobrém stavu a dobře dostupných,“ míní.  

Dodává také, že v dalších týdnech spojenci a Ukrajina očekávají spuštění masivní ruské kampaně k podpoře letecké síly, která by měla významně narušit dobře fungující systémy protivzdušné obrany, které napadená země využívá díky dodávkám zbraní ze Západu. 

„Ukrajině se otevírá příležitost, aby zvrátila rovnováhu na svou stranu. Hrajeme o čas,“ prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek po dvoudenním jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Aby mohly alianční země dále dodávat Kyjevu dostatek docházející munice, rozhodly se podle něj spolupracovat při budování nových výrobních kapacit. 

O stíhačky žádá Zelenskyj dlouhodobě

Západní spojence žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o podporu ukrajinského letectva a dodávky stíhacích letounů intenzivně v posledních měsících. Žádná země však tyto dodávky oficiálně nepotvrdila. 

Dodávky stíhaček F-16 sice ve středu připustila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová, ale s tím, že tento krok nejprve musí probrat s USA a dalšími partnery. Podle Austina se během schůzky ministrů spojenci na žádném konkrétním zveřejnitelném kroku v této věci nedohodli.

Američané ve věci dodávek stíhaček dlouhodobě otálejí, prezident Joe Biden se také minulý týden vyjádřil, že nemá jejich dodávky pro Ukrajinu v plánu. „Nyní se musíme soustředit na schopnost Ukrajiny bránit se ve vzduchu, a to prostřednictvím dělostřelectva protivzdušné obrany vybaveného vhodnou municí,“ dodal pro FT vysoce postavený představitel americké armády. „Stíhačky nejsou a nebudou proti ruskému letectvu tak schopné jako integrovaný systém protivzdušné obrany,“ zdůraznil.

Francie a Itálie na této schůzce ale oznámily, že poskytnou Kyjevu protiletecké systémy Mamba, obdobu amerických patriotů. Nové dodávky ve čtvrtek ohlásilo Německo, které podepsalo kontrakt na výrobu munice pro protiletecké systémy Gepard. Té nemá Ukrajina pro stroje dodané Berlínem dostatek. 

Právě na posilování systémů protivzdušné obrany na Ukrajině se nyní zaměřuje pozornost spojenců. Díky nim se totiž ukrajinská města dokážou účinně bránit, a to i pomocí starších sovětských systémů. Nasazení protiletadlového dělostřelectva je ve srovnání s raketami také nejen levnější, ale jejich munice je také výrazně dostupnější. Z USA však na jaře podle Stoltenberga zamíří na Ukrajinu i americké protivzdušné systémy Patriot.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 46 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...