Ruská vláda se snažila ovlivnit kampaň před loňskými prezidentskými volbami v USA zavádějícími a nepodloženými obviněními, jež mířily proti tehdejšímu kandidátovi demokratů Joeu Bidenovi. Dělo se to částečně také skrze spojence tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a činitele jeho administrativy. Ve své zprávě to uvedla kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI), podle níž se navzdory tvrzení řady republikánů do kampaně nesnažila zasahovat Čína. Naopak Írán se o ovlivnění voleb snažil. Žádná ze zmíněných zemí se k obsahu materiálu zatím nevyjádřila.
Trumpovi spojenci podle zprávy hráli do rukou Moskvy, když zveličovali tvrzení namířená proti Bidenovi a jeho synu Hunterovi, s nimiž před listopadovými volbami přicházeli ukrajinští aktéři napojení na Rusko.
Republikánský exprezident a jeho spojenci se dlouhodobě snažili zdiskreditovat Bidena nepodloženými tvrzeními, že jako viceprezident USA používal svůj vliv ve prospěch podnikatelských aktivit svého syna Huntera na Ukrajině. Trump kvůli snaze přimět ukrajinské činitele k zahájení vyšetřování Hunterova podnikání čelil loni ústavní žalobě, republikány ovládaný Senát jej však osvobodil.
Volby se podle zprávy rovněž snažil ovlivnit Írán, který však pracoval v Trumpův neprospěch. Exprezident totiž zaujal proti islámské republice tvrdý postoj a zavedl vůči ní tvrdé sankce.
Zpráva přitom vyvrací tvrzení řady Trumpových republikánských spojenců, podle nichž se do voleb snažila zasáhnout také Čína, jež podle nich podporovala Bidena. „Čína se snažila dosáhnout stability ve svých vztazích se Spojenými státy a nepokládala žádný z možných výsledků voleb za tak výhodný, aby riskovala odvetu v případě, že by byla přistižena,“ píše se v dokumentu.
Američtí činitelé hovoří rovněž o snahách o ovlivnění voleb ze strany Kuby, Venezuely a libanonského hnutí Hizballáh, podle DNI se však jednalo o menší kampaně, než provedlo Rusko či Írán. Žádná z obviněných zemí se k dokumentu zatím nevyjádřila.
Zpráva: Snahy o ovlivňování pravděpodobně řídil Putin
Americké tajné služby a vyšetřování někdejšího zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera došly k závěru, že se Rusko snažilo pomoci Trumpově zvolení již v roce 2016. Tehdy podle USA zahájilo skrytou propagandistickou kampaň namířenou proti někdejší kandidátce demokratů Hillary Clintonové.
Podle nyní zveřejněné zprávy věděl ruský prezident Vladimir Putin o snahách o ovlivnění amerických voleb a pravděpodobně je sám řídil. DNI tvrdí, že se dva ukrajinští činitelé setkali s lidmi napojenými na Trumpa, kterým předali určité materiály, jež měly sloužit k zahájení oficiálního vyšetřování Bidenova vlivu na podnikání jeho syna na Ukrajině.
Ruští agenti se rovněž podle USA snažili nabourat do účtů některých zaměstnanců firmy Burisma, kde Biden mladší působil několik let jako člen dozorčí rady, „pravděpodobně ve snaze získat informace spojené s rodinou prezidenta Bidena“, uvádí se v dokumentu.
Rusko se rovněž podobně jako před čtyřmi lety údajně snažilo šířit na sociálních sítích zprávy znevažující demokraty a jejich prezidentského kandidáta a stěžující si na snahy o cenzuru od velkých technologických společností. Moskva se rovněž snažila vyhrotit spory v americké společnosti týkající se rasových otázek, uvádí dokument.
