Ruská volební komise sečetla sto procent hlasů, výsledky oznámí v pátek

Ústřední volební komise oznámila, že zpracovala všechny hlasovací lístky odevzdané ve volbách do dolní komory ruského parlamentu. Vládní strana Jednotné Rusko, spojená s prezidentem Vladimirem Putinem, uhájila dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě. Komise hodlá výsledky oficiálně zveřejnit v pátek. Hlasování předcházely měsíce represí úřadů vůči opozici, která zároveň kritizuje samotný průběh voleb a upozorňuje na volební podvody.

Vládní strana Jednotné Rusko získala 49,82 procenta hlasů v případě stranických kandidátek. V jednomandátových obvodech získá 198 mandátů. Ve 450členné Státní dumě bude mít více než tři sta křesel, tedy dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změnám ústavy.

Na druhém místě skončili komunisté s 18,93 procenta, třetí se umístila Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského se 7,55 procenta, čtvrté je Spravedlivé Rusko se 7,46 procenta a pátá je loni založená strana Noví lidé s 5,32 procenta. Všechny tyto subjekty se podle agentury AFP dají z velké části považovat za spojence Kremlu.

Kromě proporčních mandátů na základě stranických kandidátek získávají některá politická uskupení křesla v jednomandátových obvodech – v případě komunistů to bude devět mandátů, Spravedlivé Rusko jich bude mít osm, LDPR dva. Po jednom křesle obsadí další tři strany – Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Kromě toho uspělo pět nezávislých kandidátů, dodává web Meduza.

Oficiální výsledky ruských parlamentních voleb 2021
Zdroj: Ústřední volební komise

Rusové volili poslance od pátku do neděle a volební účast činila 51,58 procenta. Obyvatelé řady ruských regionů vybírali souběžně s novým složením dolní komory parlamentu také nové oblastní sněmy a gubernátory. Volby do ruské dolní komory parlamentu jsou smíšené – polovina mandátů v dumě je rozdělena podle stranických kandidátních listin a dalších 225 poslaneckých míst je obsazeno většinovým hlasováním v jednomandátových okruzích.

Datoví experti: Falšování dosáhlo strašlivých rozměrů

Ruští datoví experti odhadují, že Jednotnému Rusku byly připočteny miliony falešných hlasů. Fyzik Sergej Špilkin, který je znám analýzami volebních dat zaměřenými na podvody, odhadl, že Jednotnému Rusku odevzdalo ve skutečnosti hlas pouze jednatřicet až třiatřicet procent voličů, a ne téměř polovina, jak tvrdí ústřední volební komise.

Skutečná volební účast podle Špilkina byla pravděpodobně osmatřicet procent, tady citelně nižší než uváděných dvaapadesát procent. To by znamenalo, že asi čtrnáct milionů hlasů pro Jednotné Rusko bylo nepravých.

Špilkin své závěry opírá o analýzu dat z 97 tisíc volebních místností, v nichž se snaží najít anomálie, které mohou naznačovat falšování. Pokud některé okrsky hlásily rekordně vysokou účast a podporu pro Jednotné Rusko, může to znamenat, že právě tam bylo do uren vloženo množství nepravých lístků. Špilkin vychází z přesvědčení, že k falšování nedocházelo všude. Díky „čestným volebním místnostem“ mohl odhalit takzvané jádro, tedy skutečnou úroveň podpory vládní straně a míru volební účasti.

K podobným závěrům došli také další statistici. Biolog a datový odborník Alexej Kuprijanov se domnívá, že Jednotnému Rusku při volbách projevilo důvěru okolo třiceti procent voličů. „Falšování v letošním roce dosáhlo strašlivých rozměrů,“ napsal na Facebooku.

Podezřelé elektronické hlasování

O řadě nesrovnalostí během voleb píše na svém webu také ruská mutace BBC. Nejpodezřelejší pro pozorovatele a opozici je relativně nové distanční elektronické hlasování, které se v případě voleb do Státní dumy použilo poprvé, uvedla. Ačkoliv se podle tohoto serveru očekávalo rychlé zveřejnění výsledků, v případě Moskvy je úřady odkládaly a oznámily až následující den. V ruské metropoli mívá vládní strana tradičně nízkou podporu.

Ještě předtím byly známy výsledky z volebních místností a v několika moskevských obvodech vedli opoziční kandidáti. Po zveřejnění úplných výsledků, včetně elektronického hlasování, ale žádný z opozičníků v Moskvě nezvítězil, píše ruský servis BBC, podle nějž se elektronicky hlasovalo ještě v další šesti regionech, ovšem používal se jiný systém sčítání a nedošlo tam ke zpoždění ani k nečekaným výsledkům. Ruské úřady tvrdí, že nový elektronický systém je transparentní a bezpečný.

Volby provázely četné zprávy o porušování pravidel, včetně falšování hlasů. Některá videa na sociálních sítích ukazovala, jak se lidé snaží vhazovat do volebních uren množství hlasovacích lístků. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová nicméně podle agentury Reuters uvedla, že volby byly výjimečně transparentní.

Komise anulovala 25 830 volebních lístků v pětatřiceti regionech, upozornila. Ruskému prezidentovi šéfka komise sdělila, že prověří všechny stížnosti před tím, než v tento pátek vyhlásí konečné výsledky.

Úřady před volbami prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidovali, a zároveň vystupňovaly tlak na nezávislá média či obránce lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...