Ruská salámová taktika. Na dobytých územích postupně odkrajuje ukrajinskou suverenitu

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Vedoucí okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj podepsal příkaz, podle kterého musí všichni ukrajinští občané přijíždějící do Ruskem kontrolované zóny žádat úřady o dočasný azyl. 

Vyhláška tak navzdory mezinárodnímu právu klasifikuje všechny Ukrajince vstupující do oblasti jako uprchlíky. Samotnou Záporožskou oblast de facto definuje jako samostatnou entitu oddělenou od Ukrajiny. 

Ruské úřady mohou navíc podle Institutu pro studium války (ISW) využít status uprchlíka k větší kontrole Ukrajinců, kteří by se rozhodli vrátit zpět do svých domovů. Jde tak o další rozhodnutí, kterým Rusko omezuje ukrajinskou suverenitu na dobytých územích.

Pas a deset tisíc rublů

Nejde ale zdaleka o první krok na cestě k plánovanému připojení dobytých regionů k Rusku. Již v červenci začaly okupační síly vydávat obyvatelům Záporožské oblasti ruské pasy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí tehdy označilo plán jako „hrubé porušení ukrajinské suverenity, územní celistvosti a principů mezinárodního humanitárního práva,“ a také jako porušení „závazků Ruské federace jako okupační mocnosti“.

Podle webu Ukrainska Pravda ale okupační správa neslavila velký úspěch. Do začátku srpna o pas zažádalo jen jedno procento z přibližně milionu obyvatel obsazené části Chersonské a Záporožské oblasti, a to i navzdory tomu, že k pasu měli obdržet také odměnu deset tisíc rublů (podle oficiálního kurzu asi čtyři tisíce korun, kurz ale kvůli ruským vládním opatřením zřejmě neodpovídá reálné ceně měny).

Úřady proto zvýšily tlak na obyvatelstvo a například ve městě Melitopol a jeho okolí vyhlásily od začátku září nutnost výměny ukrajinských poznávacích značek za dočasnou náhradu. Vydání těchto značek je ale podmíněno právě držením ruského pasu. Ten budou Ukrajinci potřebovat také v případě podpisu některých smluv.

Rubl oficiální měnou

Úmysl zavést ruský rubl jako oficiální měnu okupovaných území oznámily úřady již koncem dubna a stejně jako v předchozím případě byl Ukrajinou označen za „porušení mezinárodního práva“ a „akt anexe“. Mnoho úspěchů ale podle zdrojů ukrajinské armády neměli Rusové ani zde, a hlavním platidlem i nadále zůstává hřivna.

Okupační správa proto na jihu Ukrajiny rozesílá falešná vyúčtování za veřejné služby a požaduje platby v rublech. Tamní obyvatelé ale rozesílky ve velkém ignorují, a Rusové se proto uchylují k výhružkám. V Chersonu tak například uspořádala správa schůzku s vedoucími bytových družstev a pohrozila jim „preventivními opatřeními“, pokud obyvatelé nebudou platit v rublech.

Podle zdrojů ukrajinských speciálních složek ale tato setkání nepřináší žádné výsledky. Navzdory snaze okupantů lidé stále platí převážně v hřivnách a zejména v soukromém sektoru většina společností platby v rublech odmítá. 

Odkládané referendum

I navzdory chaotické a nestabilní situaci v kontrolovaných regionech má Rusko stále v plánu zinscenovat referenda, kterými by dobyté části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti připojilo ke svému území.

Podle původního plánu ruského ministerstva obrany se měla referenda konat na jaře, později byla odložena na září tohoto roku. Plán ale počítal s tím, že tou dobou bude již Doněcká oblast plně pod kontrolou Ruska, to se ale nestalo. Aktuálně má v držení jen kolem šedesáti procent území a postup se tam prakticky zastavil.

Podle webu Meduza je tak nyní jednou z možností, které Kreml zvažuje, vyhlášení referenda pouze na dobyté části. Zbytek by pak byl po obsazení připojen automaticky. Zdráhá se totiž referendum znovu odkládat, a to i vzhledem k tomu, že okupační úřady již začaly s přípravami. Druhou možností je pak odložení referenda až do zimy, což by mělo dát ruské armádě dostatek času na to, aby oblast zcela ovládla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...