Úřady odmítají vydat Navalného tělo. Zakrývají stopy vraždy, říká jeho mluvčí

Nahrávám video
Události: Spolupracovníci Alexeje Navalného potvrdili jeho smrt
Zdroj: ČT24

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je po smrti, potvrdila v sobotu jeho mluvčí Kira Jarmyšová s odkazem na informace sdělené Navalného matce Ljudmile. Ta navštívila vězeňskou kolonii IK-3, kde Navalnyj podle ruských úřadů v pátek zemřel. Jeho tělo úřady zatím rodině nevydaly. Opozičního politika si připomínají lidé při pietních shromážděních napříč Ruskem. Úřady během nich zatkly téměř 360 lidí, uvedl server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.

„Alexej Navalnyj byl zavražděn. Jeho smrt nastala 16. února ve 14:17 místního času, uvádí se v oficiální zprávě pro Alexejovu matku,“ napsala Jarmyšová na sociální síti X. Vyzvala ruské úřady, aby rodině okamžitě vydaly Navalného tělo, které se nyní nachází ve městě Salechard. Dlouhé hodiny přitom ani nevěděla, kde se jeho ostatky nachází. V márnici, kam ji z vězení poslali, se dozvěděla, že tělo Navalného u nich není.

Deník Novaja Gazeta předtím podle agentury Reuters uvedl, že do vězeňské kolonie v sobotu Ljudmila Navalná zamířila spolu s právníkem Navalného.

Později mluvčí uvedla, že vyšetřovatelé sdělili, že tělo nebude příbuzným vydáno, dokud neskončí vyšetřování. Igor Ždanov, další z Navalného spolupracovníků, napsal, že Ljudmile Navalné po příjezdu do trestanecké kolonie řekli, že příčinou smrti jejího syna byl „syndrom náhlého úmrtí“.

Podle mluvčí Navalného úřady zakrývají stopy vraždy. „Každý by měl pochopit, že to byl Vladimir Putin, kdo osobně nařídil zabití Alexeje Navalného,“ uvedla Jarmyšová. Ruský prezident ohledně smrti Navalného zatím stále mlčí.

Navalného manželka Julija Navalná i jeho spolupracovníci v pátek uváděli, že zprávu o úmrtí nejsou schopni potvrdit, ani vyvrátit. Podle Ljudmily Navalné byl její syn při poslední návštěvě tento týden zdravý a v dobré náladě.

Trestanecká kolonie IK-3, známá též pod názvem Poljarnyj volk, leží asi šedesát kilometrů za polárním kruhem poblíž města Salechard. Je pokládána za jednu z nejdrsnějších věznic v Rusku.

Skupina velkých světových ekonomik G7 vyjádřila pobouření nad Navalného smrtí a vyzvala Rusko, aby ji plně objasnilo. Uvádí to agentura Reuters po setkání ministrů zahraničí sedmi bohatých zemí na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Navalného označili ministři G7 za člověka neprávem odsouzeného za politickou aktivitu a boj proti korupci.

Odklízení pietních míst a největší zatýkání od protestů proti mobilizaci

Spontánní pietní místa začala po oznámení Navalného smrti vznikat v řadě ruských měst, obvykle u památníků obětem politických represí, kam lidé na počest Navalného nosili květiny. Policisté od pomníků květiny a další předměty přes noc na sobotu odklidili, lidé ale během dne přinášeli další. Někde policie přístup na pietní místa zablokovala. Podle agentury AFP se u některých pietních míst tvořily fronty, a to navzdory postoji úřadů, které varovaly před pořádáním jakýchkoliv „nepovolených demonstrací“.

Úřady tak čekají na jakýkoli náznak protestu, aby mohly zakročit. Policie, jak potvrdila organizace OVD info, pozatýkala ve třicítce ruských měst téměř 360 lidí. Podle odhadů se pietních akcí zúčastnilo na deset tisíc lidí.

„Dával nám naději, že nespravedlnost jednou skončí,“ řekl agentuře AFP čtyřicetiletý řidič Alexandr u Zdi nářků na Sacharovově třídě v Moskvě, který přinesl podobiznu Navalného. „Zpráva o jeho smrti mě šokovala. Ale nesmíme zoufat. Chci věřit tomu, že nespravedlnost bude jednoho dne poražena,“ dodal.

„Nejsem stoupenkyní Navalného. Ale chtěla jsem vzdát tomuto politickému vězni hold. A být s lidmi, kteří sdílejí mé názory,“ řekla 45letá lékařka Jelena u ‚soloveckého kamene‘ v Moskvě. „Necítím smutek, ale nenávist k těm, kteří ho zabili,“ dodala.

Podle agentury Reuters je zatýkání největší od září 2022, kdy při protestech proti částečné mobilizaci, kterou v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu nařídil Vladimir Putin, bylo zadrženo více než třináct set osob.

Nahrávám video
Zprávy: Vzpomínky na Navalného
Zdroj: ČT24

Ruská média úmrtí nevěnují pozornost

Je logické, že jsou ruští příznivci Navalného zatýkáni, myslí si Jaroslav Šimov z Rádia Svobodná Evropa. Nepřekvapilo ho ani to, že se jich sešlo dost málo. „V Rusku jsou lidé, kteří jsou naladěni proti Putinovu režimu, ale vzhledem k jeho represivní povaze je jich poměrně malá část ochotna riskovat,“ vysvětluje.

Reakce režimu na Navalného smrt podle něj byla vrcholně cynická. Politické osobnosti se o něm vždy vyjadřovaly s pohrdáním, Putin dokonce nevyslovoval jeho jméno, zmínil Šimov.

Ruská státní média nevěnují Navalného smrti velkou pozornost. Prvnímu kanálu a kanálu Rossija-1, které patří v Rusku k nejsledovanějším televizím, trvalo v pátek téměř 45 minut až hodinu, než zprávu zařadily do vysílání, uvedl zpravodajský server BBC News.

Ve zprávách ruských televizních kanálů nezaznělo, kdo Alexej Navalnyj byl ani proč byl ve vězení. Jeden z kanálů ani neuvedl jeho celé jméno a hovořil o něm jen jako o Navalném, ačkoli zároveň diváky ujistil, že úmrtí dotyčného bude podrobně prošetřeno.

Na sociálních sítích je ale situace odlišná. Informace o náhlé smrti 47letého opozičního politika zaplavily síť X, kde byla tato událost nejdiskutovanějším tématem, i síť Telegram. Také tam patřily příspěvky o Navalném mezi ty, které zaznamenaly nejvíce zhlédnutí. Během několika hodin některé z nich viděly statisíce lidí.

Sedmačtyřicetiletý kritik vůdce Vladimira Putina byl ve vězení od roku 2021. Za tu dobu se potýkal s bolestmi zad a nohou, nemocemi, kvůli zásahům dozorců nemohl spát, držel několik týdnů hladovku a často byl na samotce, kam byl podle své mluvčí naposledy poslán před dvěma dny. Jen několik měsíců před nástupem do vězení v roce 2021 byl politik otráven, z čehož vinil Putina a ruskou tajnou službu FSB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 43 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...