Role Bystroně v kauze Voice of Europe byla možná větší, než se vědělo, píše Die Zeit

Role německého poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Petra Bystroně v kauze proruského serveru Voice of Europe byla podle serveru Die Zeit dost možná výrazně větší, než bylo dosud známo. Politik narozený v Česku podle českých vyšetřovatelů plánoval, jak rozšířit vliv serveru v Evropě a s provozovatelem Voice of Europe diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno.

„Možná ještě důležitější mohla být jeho role při vytváření sítě v Evropském parlamentu: Bystroň do ní prý navrhoval evropské politiky a seznamoval je s (Arťomem) Marčevským,“ píše Die Zeit s odkazem na ruského propagandistu stojícího za serverem, kterého spolu s proruským ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem Česko v březnu zařadilo na národní sankční seznam. Později tak učinila i Evropská unie.

Bystroň podle Die Zeit, který text zveřejnil ve spolupráci s několika evropskými médii, včetně Deníku N, také organizoval konference v celé Evropě, o nichž pak „pseudomédium“ informovalo. Naopak jeho kolegu z čela kandidátky pravicově populistické AfD pro volby do Evropského parlamentu Maximiliana Kraha vyšetřovatelé považují spíše za loutku.

Tvrdá kritika i z vlastních řad

Oba politici se kvůli svému spojení s Voice of Europe dostali pod tvrdou kritiku, a to i z vlastních řad. Krah kvůli tomu odstoupil z předsednictva strany a oznámil, že nebude vystupovat v kampani před eurovolbami. Svá vystoupení pozastavil také Bystroň.

Média už dříve napsala, že existuje i nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání dvaceti tisíc eur (494 tisíc korun) od propagandisty Marčevského. Politik si na ní prý stěžuje, že dostal dvou a pětiseteurové bankovky, které jsou příliš velké, než aby s nimi mohl v Německu platit na pumpě. Pražskou kancelář serveru, kterému také opakovaně dával rozhovory, prý navštívil alespoň třikrát.

Jedenapadesátiletý politik odmítá, že by od Ruska bral peníze. V souvislosti s podezřením z braní úplatků ho ale v květnu Spolkový sněm zbavil poslanecké imunity. Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) následně prohledal Bystroňovu parlamentní kancelář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...