Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.

Výroční zpráva Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), pod které patří i služby Copernicus, představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2025 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo, či další přirozené výkyvy.

Grafika ukazuje výsledky největších klimaticko-meteorologických modelů, které sledují dlouhodobě globální teploty:

Loňský leden bylo globálně nejteplejším lednem v historii měření. Každý měsíc v roce, s výjimkou února a prosince, byl teplejší než odpovídající měsíc v kterémkoli roce před rokem 2023.

„Poslední tři roky 2023 až 2025 byly mimořádně teplé ze dvou hlavních důvodů. Prvním je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku pokračujících emisí a snížené absorpce oxidu uhličitého přírodními pohlcovači.

Druhým důvodem je mimořádně vysoká teplota mořské hladiny v celém oceánu v souvislosti s jevem El Niňo a dalšími faktory ovlivňujícími proměnlivost oceánu, které jsou umocněny změnou klimatu,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Mezi další faktory patří změny v množství aerosolů a nízké oblačnosti a odchylky v atmosférické cirkulaci,“ dodali.

Lokální rozdíly v globálních teplotách

Teploty vzduchu a mořské hladiny v tropech byly nižší než v letech 2023 a 2024, ale v mnoha oblastech mimo tropy byly stále výrazně nadprůměrné. Teploty nad tropickým Atlantikem a Indickým oceánem byly v roce 2025 také méně extrémní než v roce 2024. Tyto nižší tropické teploty byly částečně způsobeny přetrvávajícími téměř průměrnými („ENSO-neutrálními“) nebo slabými podmínkami La Niña v rovníkovém Pacifiku po celý rok.

Naproti tomu v polárních oblastech byly zaznamenány vyšší teploty. Antarktida zaznamenala nejteplejší rok v historii, zatímco Arktida zažila druhý nejteplejší rok. Rekordně vysoké roční teploty byly zaznamenány také v regionech včetně severozápadního a jihozápadního Pacifiku, severovýchodního Atlantiku, dálného východu a severozápadu Evropy a střední Asie.

Co se týká Evropy, tak rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii, s průměrnou teplotou 10,41 stupně Celsia, což je o 1,17 stupně více než průměr za referenční období 1991–2020 a o 0,30 stupně méně než v nejteplejším roce 2024.

Měsícem, kdy se v Evropě teploty nejvíc odchýlily od průměru, byl březen s průměrnou teplotou 6,03 stupně Celsia, což je o 2,41 stupně více než průměr za období 1991–2020 a o 0,26 stupně více než v dosud nejteplejším březnu v roce 2014.

Svět míří k teplotní hranici stanovené v Paříži, varuje šéf programu

„Skutečnost, že posledních jedenáct let bylo nejteplejších v historii měření, poskytuje další důkaz o nepochybném trendu směrem k teplejšímu klimatu,“ okomentoval výsledky měření ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo.

Svět se podle něj rychle blíží dlouhodobé teplotní hranici stanovené Pařížskou dohodou. „Je jisté, že ji překročíme; nyní máme na výběr, jak nejlépe zvládnout nevyhnutelné překročení tohoto limitu a jeho důsledky pro společnost a přírodní soustavy,“ dodal.

V roce 2025 byla globální povrchová teplota vzduchu o 1,47 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí.

Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Zpráva Světové meteorologické organizace

Ve středu vyšla také nezávislá zpráva Světové meteorologické organizace (WMO). Ta potvrdila, že rok 2025 byl jedním ze tří nejteplejších let v historii měření a že posledních jedenáct let bylo nejteplejších v historii měření. WMO pracuje s osmi datovými sadami, většina jich ukázala loňský rok jako třetí nejteplejší, ale dvě ho určily jako druhý nejteplejší. Poslední tři roky, tedy 2023–2025, jsou ale nejteplejšími ve všech osmi souborech dat.

„Rok 2025 začal a skončil ochlazením způsobeným jevem La Niña, ale přesto byl jedním z nejteplejších let v globálním měřítku kvůli akumulaci skleníkových plynů zadržujících teplo v naší atmosféře. Vysoké teploty na souši i v oceánech přispěly k extrémním povětrnostním jevům – vlnám veder, silným dešťům a intenzivním tropickým cyklonům, což podtrhuje zásadní potřebu systémů včasného varování,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...