Republikáni testují, jak voliči ocení omezení podpory Ukrajině. Zelenskyj se to v USA pokusí zvrátit

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí přiletěl na návštěvu Spojených států, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem, pozván je i do Senátu. Návštěva se koná v době, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Kyjevu poskytl další miliardy dolarů na pomoc proti ruské agresi. Cílem návštěvy je podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petra Boháčka opět upřít pozornost na Ukrajinu, která byla zastíněna konfliktem na Blízkém východě, a využít setkání k vyjednání vojenských dodávek ještě před termínem, kdy by se na Ukrajině měly konat prezidentské volby.

„Nevzdáme se. Víme, co dělat. S Ukrajinou můžete počítat – a my doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ prohlásil Zelenskyj v pondělí po příletu do USA k publiku na National Defense University (Univerzita národní obrany) ve Washingtonu D.C.

Překážkou v dosud neustávajícím přísunu vojenské podpory na Ukrajinu se stala Republikánská strana. Konzervativní senátoři Bidenův návrh nové pomoci Ukrajině v Senátu zablokovali. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což ale odmítají demokraté. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.

Petr Boháček postup Republikánů spíše než jako vyjednávání ústupků vidí jako ověřování, jestli oslabení podpory Ukrajině může být voličsky zajímavé. „Republikáni si stále nejsou úplně jistí, jakou pozici zaujmout a testují, zda to může být dostatečně silné téma, aby tato pozice, která by byla z hlediska republikánských hodnot a dlouhodobé zahraniční politiky strany kontroverzní, mohla přinést nějaké politické body,“ míní analytik.

Téměř polovina amerických voličů (48 procent) se totiž domnívá, že Spojené státy za pomoc Ukrajině utrácejí příliš mnoho. Sedmadvacet procent je přesvědčeno, že Washington dává „správnou sumu". Podle jedenácti procent respondentů je pak pomoc USA nedostatečná. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který v pondělí zveřejnil list Financial Times.

Proti vojenské a finanční pomoci se vyjadřovali především právě republikánští voliči, z nichž 65 procent uvedlo, že Spojené státy utrácejí za pomoc Ukrajině příliš. Mezi nezávislými voliči se tak vyjádřilo zhruba 52 procent a mezi demokraty jen 32 procent respondentů.

Blížící se americké volby mohou znamenat změnu postoje k Ukrajině

Demokraté naopak chtějí zaujmout tvrdší pozici a snažit se podpořit Ukrajinu co nejvíce. Někteří zástupci současné politické administrativy, například hlavní bezpečnostní poradce Joe Bidena Jake Sullivan říká, že Ukrajině chtějí dát vše, co potřebuje, v co nejkratší době. Do amerických prezidentských voleb ale zbývá méně než rok, a podle Boháčka mnoho věcí naznačuje, že teď je možná poslední šance, jak Ukrajině dát všechno, co je nyní možné, než se změní administrativa, což může vést k tomu, že se změní celý postoj k podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi.

Možná ještě důležitější a dřívější než americký, je vnitroukrajinský rozměr. Pro Zelenského to může být poslední cesta do Spojených států. Podle Boháčka se bude snažit využít velkého renomé a pozornosti, které se mu dostává, ještě před ukrajinskými prezidentskými volbami, které se mají konat na konci března 2024. Zda se ale na jaře opravdu uskuteční, je stále předmětem debat. Podle řady odborníků je pravděpodobnější, že se kvůli pokračujícímu konfliktu v souladu s ústavou odloží.

V tuto chvíli je vojenská podpora od Spojených států pro Ukrajinu klíčová. Evropský průmysl není tak silný, aby dokázal dodávat komplexnější zbrojní systémy, kterých americký zbrojní průmysl dokáže vyrábět mnohem více. Ale ani to není dostatečné, říká Boháček. Rusko má podle analytiků v tomto ohledu před Evropou náskok, zejména díky tomu, jak zmobilizovalo celou svou ekonomiku. Ukrajina tedy nejvíce potřebuje zejména právě komplexní zbraňové systémy: stíhačky, tanky, dělostřelectvo, obrněné transportéry a systémy protivzdušné obrany, které můžou nabídnout právě USA.

Zelenskyj už pobývá na americkém kontinentu delší dobu. V neděli se osobně zúčastnil inaugurace nového argentinského prezidenta Javiera Mileie.

Šance na kompromis jsou zřejmě malé

Bývalý český velvyslanec v USA Michael Žantovský si myslí, že Zelenskyj svou návštěvou ve Spojených státech spíše průlomu nedosáhne. „Ta šance je malá, i když někteří zákonodárci hovoří o tom, že bylo dosaženo pokroku,“ řekl v pořadu 90' ČT24. Kompromis ohledně imigrační politiky bude podle něj pro republikány zřejmě nepřekročitelnou podmínkou.

Nahrávám video

Pro Bidena celou věc komplikují i blížící se prezidentské volby v USA, uvedl. „Biden je závislý na hlasech velmi progresivních voličů," prohlásil amerikanista Jiří Pondělíček, který byl také hostem pořadu. Se Žantovským se shoduje na tom, že zpřísnění imigrační politiky může Bidenovi ubrat hlasy právě těchto Američanů, na které spoléhá. To oslabuje jeho ochotu ke kompromisu, míní Žantovský.

„O reformě imigrační politiky se mluví více než třicet let,“ doplnil Pondělíček s tím, že je velmi nepravděpodobné, že by se takto rychle, do pátku 15. prosince, stihla vyřešit. „Budeme rádi, pokud se vůbec podaří najít nějaká dohoda po Novém roce,“ myslí si také.

„Byl bych nerad, kdybychom to chápali tak, že tohle znamená konec americké podpory Ukrajiny,“ řekl ale Žantovský. Podle něj Biden zastává vůči Ukrajině „velmi principiální a obdivuhodnou pozici“ a udělá vše pro to, aby dostávala vojenskou a finanční pomoc i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...