Atény nehodlají jakkoli usnadnit dopravu ropy do Sýrie, vzkázal do Teheránu Miltiadis Varvitsiotis z řeckého ministerstva zahraničí. Íránský tanker Adrian Darya 1 propuštěný z Gibraltaru je podle něj příliš velký na to, aby mohl vplout do řeckého přístavu. Na Řecko vyvíjejí tlak Spojené státy, které od loňska uvalily na Írán v několika fázích tvrdé hospodářské sankce.
Tanker v pondělí odplul z Gibraltaru, kde ho místní úřady zadržovaly od začátku července kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie. To je v rozporu s protisyrskými sankcemi Evropské unie. Nyní podle webu Marine Traffic pluje k řeckému přístavu Kalamata, kam by mohl dorazit v neděli.
Tanker, který veze 130 tisíc tun ropy, je 330 metrů dlouhý a 58 metrů široký. „Jestliže vpluje do řeckých vod, může zakotvit jedině na širém moři a pak situaci posoudíme,“ prohlásil Varvitsiotis, který v minulosti působil jako ministr námořní dopravy. Řecké úřady přitom v úterý uvedly, že nedostaly oficiální žádost o přijetí tankeru v Kalamatě, kam by loď mohla dorazit kolem 25. srpna.
Spojené státy se snaží tankeru zabránit vyložit náklad a varovaly Řecko a další země ve Středomoří, aby tankeru neposkytly žádnou pomoc. Sám Varvitsiotis přiznal, že Američané na Řecko vyvíjejí v této záležitosti tlak.
Zkouška nového kabinetu
Podle některých řeckých médií bude kauza kolem tankeru testem vlády nového premiéra Kyriakose Mitsotakise, která vznikla v červenci. Ministr zahraniční Mikos Dendias řekl, že USA vůči Íránu vedou velmi tvrdou politiku, jež se zásadně liší od přístupu EU.
Spojené státy se snaží prosadit nové zastavení tankeru na základě tvrzení, že výtěžek z prodané ropy dostanou íránské revoluční gardy, které jsou na seznamu teroristických organizací v USA, nikoli však v Evropské unii.
