Finsko bude žádat o členství v NATO. Podpora užší bezpečnostní spolupráce se západními partnery v zemi totiž prudce vzrostla po ruské invazi na Ukrajinu. „Je to velký paradox. V jistou chvíli se mluvilo o tom, že možné řešení pro Ukrajinu před vypuknutím války by byla finlandizace, neutralita Ukrajiny. Myslím, že se Putinovi podařilo dosáhnout opaku,“ řekl v pořadu Horizont ČT24 bezpečnostní expert Jiří Schneider. Podle bývalého předsedy vojenského výboru NATO generála Petra Pavla dozrávala myšlenka vstupu do Aliance ve Finsku velmi dlouho. Dodal, že lze čekat provokace ze strany Ruska.
Finsko nyní podle Schneidera opouští neutralitu a chce být součástí kolektivní bezpečnosti Severoatlantické aliance. Dodal, že přichází kritická doba.
„Ratifikační proces trvá měsíce. Rizikové období je, kdy Finsko ještě není členem NATO, ale už vyjadřuje svůj záměr vstoupit,“ míní s tím, že je to i důvod, proč byl v Helsinkách britský premiér Boris Johnson a uzavřel bezpečnostní dohody, které dávají Finsku záruky, že nezůstane osamoceno v případě provokací na finsko-ruské hranici.
Schneider míní, že Rusko nyní bude opatrné se skutečnou eskalací. „Pokud jde o slovní eskalaci, tak opatrné zjevně není,“ dodal s tím, že bude záležet na tom, jestli se něco změní, pokud jde o vojenskou rovnováhu. „A já myslím, že nezmění. Je to politický krok. Finsko jako neutrální země věnuje na obranu daleko více než některé členské státy Aliance,“ připomněl. Finsko by podle něj mohlo být vzorem například pro Česko, právě proto, že muselo spoléhat samo na sebe.
Zmínil však, že se nyní bude Rusko obracet na Balkán, kde situace není podle Schneidera stabilizovaná. „Už jen verbální reakce chorvatského prezidenta, který spojuje otázku ratifikace členství Finska s vyřešením politické situace v Bosně, ukazuje, kde by mohlo být slabé místo,“ řekl.
Roste zájem civilistů i prestiž armády
Finská armáda má 280 tisíc vojáků. Výjimečné jsou ale zálohy, které čítají 900 tisíc mužů a žen, patří tam tedy každý šestý obyvatel. V současné době roste zájem civilistů i prestiž armády.
„Finsko i Švédsko mají na počet svých obyvatel armády, které jsou spíše větší, silnější a velmi moderně vyzbrojené. Helsinky teď oznámily nákup nadstandardně vysokého počtu nových stíhacích letounů páté generace,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu české armády Pavel. Podle něj se tak skandinávské země stanou víceméně leteckými velmocemi v Evropě. „I z toho pohledu mohou Alianci výrazně pomoci,“ míní.
Dodal, že od Ruska lze nyní čekat provokace či demonstrativní přesuny. „Byly pozorovány některé demonstrativní přesuny sil, na které Finové reagovali s jistou dávkou nadsázky přesuny svých traktorů podél hranice,“ uvedl Pavel s tím, že zcela jistě to pak Rusko bude vydávat za důkaz dalšího agresivního rozšiřování NATO směrem k Moskvě.
Rozhodnutí vstoupit do NATO ve Finsku podle Pavla dozrávalo dlouho. „Nebýt ruského agresivního chování, tak by v těchto zemích rozhodnutí požádat o vstup nevykrystalizovalo,“ řekl.
Demonstrace síly
U provokací Kreml podle Pavla nejspíše také zůstane. „Nemyslím si, že by Rusko v této době mělo kapacity začít druhý konflikt velkého rozsahu. Navíc s Finskem má již nepříjemnou zkušenost, která sice netrvala příliš dlouho, ale stála ho poměrně velké ztráty,“ míní také Pavel.
Finsko má s Ruskem společné hranice přes třináct set kilometrů dlouhé, tedy několikrát delší, než kterou federace sdílí s Pobaltím. Nyní cítí největší hrozbu od druhé světové války. Tehdy sovětskému Rusku čelilo hned dvakrát. Odrazilo pokus o vpád, v mírové dohodě ale ztratilo desetinu území.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg už koncem dubna prohlásil, že případné přijetí Helsinek bude rychlé. „Neočekávám žádný problém uvnitř NATO, protože Finsko je dlouhodobě vnímáno velmi pozitivně,“ řekl také Pavel.
Finská diplomacie chce své kroky koordinovat se Švédskem – to ale svůj verdikt o členství v Alianci zatím neřeklo. Moskva v odpovědi varovala před „vojenskými a politickými následky“.
