Putinova hrozba nebývale sjednotila NATO, shodují se západní analytici

Nahrávám video
Události: USA varovaly, že Rusko připravuje záminku k invazi
Zdroj: ČT24

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Putin sice vyrobil ukrajinskou krizi s přesvědčením, že má vůči Západu výhodu, ale dopustil se chyby, která může být nebezpečná i pro zkušeného vyznavače bojových umění: podcenil svého protivníka,“ domnívá se někdejší vysoký činitel americké diplomacie a nyní šéf výzkumné skupiny Council on Foreign Relations Richard Haass.

Ruská hrozba podle dalších analytiků vzpružila nejen USA, ale i celé transatlantické společenství, které se ještě nedávno potýkalo s krizí, když francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o „klinické smrti“ Aliance a bývalý americký prezident Donald Trump tlačil na evropské spojence, aby dávali více peněz na obranu.

„Pokud bude americká administrativa i spojenci pokračovat v nastaveném kurzu, Putin zřejmě zjistí, že se nejen těžce přepočítal, ale že dosáhl téměř nemožného: dal nový důvod k existenci Alianci, která hledala smysl svého bytí od konce studené války,“ komentuje publicista David Rothkopf. Případný konflikt podle něj bezpochyby destabilizuje Evropu, NATO ale posílí.

Podle analytiků může mít oživení Aliance za následek, že spojenci vyslyší volání postkomunistických zemí, které místo jednotek rychlého nasazení aktivovaných v případě krize chtějí mít na svém území permanentní vojenské útvary. Komentátor bruselského webu Politico Paul Taylor navíc podotýká, že vyhrocená situace se může projevit i na výběru nového šéfa NATO letos v létě, kdy alianční země mohou dát přednost zastánci tvrdé linie vůči Rusku.

Slovensko podepsalo dohodu s USA, do Německa dorazily první americké posily

Do tohoto obrázku zapadá podpis léta dojednávané smlouvy o obranné spolupráci Slovenska a Spojených států. Bratislava umožní americkým vojákům na deset let používat dvě vojenská letiště, která USA za sto milionů dolarů zmodernizují. „Ve střední Evropě jsme se drsně poučili, co znamená, když tu Spojené státy nejsou přítomné a aktivně se neangažují,“ poznamenal při té příležitosti šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok.

Do Německa zase v pátek dorazili první američtí vojáci, kteří mají posílit spojence z NATO ve východní Evropě. Ve středu americký prezident Joe Biden nařídil vyslat téměř tři tisíce vojáků do Polska a Rumunska, aby bránili případnému přelévání ukrajinské krize jinam do východní Evropy.

Podle Pentagonu má být přibližně tisícovka vojáků ze základny v německém Vilsecku vyslána do Rumunska a přibližně sedmnáct set vojáků se přesune z amerického Fort Braggu do Polska. Kromě toho má být dalších tři sta vojáků z Fort Braggu v Severní Karolíně přemístěno do Německa.

Nesmysl, reaguje Kreml na tvrzení o zámince pro invazi

Falešná videa měla podle americké administrativy ukazovat explicitní  záběry následků bombového útoku. Kromě mnoha těl obětí se v něm prý měly objevit kusy ukrajinské výstroje a výzbroje, drony turecké výroby a herci vystupující jako truchlící pozůstalí. „Toto video, pokud bude zveřejněno, by mohlo Putinovi poskytnout jiskru, kterou potřebuje k zažehnutí a ospravedlnění vojenských operací proti Ukrajině,“ vysvětloval mluvčí Pentagonu John Kirby.

O vysoké míře jistoty, že Moskva chystá propagandistické záminky k invazi, hovořila i britská ministryně zahraničí Liz Truss s odkazem na ostrovní tajné služby a vlastní analýzu britské vlády. „Jedná se o jasný a šokující důkaz nevyprovokované agrese a podloudné činnosti Ruska s cílem destabilizovat Ukrajinu,“ prohlásila.

Kreml však označuje tvrzení o výrobě falešných důkazů za nesmysl. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že nejde o první případ, kdy USA zveřejňují informace o údajných plánech ruského vpádu na Ukrajinu, přičemž v minulosti se takové zvěsti nevyplnily. „Nesmyslnost tohoto druhu výmyslů, jichž přibývá každým dnem, je zjevná každému, byť i málo zkušenému politologovi,“ tvrdí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ocenil, že včasné odhalení ruských plánů pomáhá odvrátit naplnění válečných scénářů. „To, co bylo zveřejněno, nás nepřekvapuje, protože od roku 2014 jsme viděli mnoho úskoků Ruska. Viděli jsme, že se před ničím nezastaví, když se snaží něco zfalšovat a obvinit z toho Ukrajinu. V této situaci je velice důležité odhalovat jakékoliv záměry Ruska a překazit je,“ nechal se slyšet Kuleba.

Erdogan podpořil Kyjev a zkritizoval Západ

Z Kyjeva se v pátek vrátil do Turecka prezident Recep Tayyip Erdogan. Svému ukrajinskému protějšku Volodymyrovi Zelenskému nabídl, že Ankara může zprostředkovat setkání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, a podpořil územní celistvost Ukrajiny a Krymu. Po návratu do vlasti ale také zdůraznil, že Spojené státy a další západní země nepomáhají s řešením stávajícího napětí.

„Otevřeně říkám, že Západ zatím nijak nepřispěl k řešení konfliktu. Naopak věci zhoršil,“ je přesvědčen Erdogan. Žádný z evropských politiků podle něj není schopen krizi vyřešit, zatímco americký prezident Joe Biden neprojevil „pozitivní přístup“ k problému. Jediný politik, který by podle něj mohl výrazně přispět k zažehnání konfliktu, je podle tureckého prezidenta bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.

Představitelé Ukrajiny a Turecka v Kyjevě také podepsali dohody, díky nimž bude Ukrajina moci vyrábět turecké bezpilotní letouny.

Macron bude jednat s Putinem i Zelenským

Kvůli ruské aktivitě kolem ukrajinských hranic se v pátek sešli lídři pobaltských zemí. Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová konstatovala, že přesuny ruských jednotek do Běloruska budí velké znepokojení. „Musíme být připraveni reagovat na úrovni Evropské unie. Musíme zaslat Rusku poselství, že cena za další agresi by byla velmi vysoká,“ zdůraznila.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí zamíří do Moskvy, následně navštíví také Kyjev. Podle Kremlu budou tématem moskevského jednání zejména Ruskem požadované bezpečnostní záruky ve východní Evropě. Macronova kancelář očekává rozhovory o možnostech snížení napětí v současné krizi.

Elysejský palác rovněž obhajoval rozhodnutí navštívit Rusko dříve než Ukrajinu. Podle francouzské prezidentské kanceláře „musí problém vyřešit Moskva, a ne Kyjev“. Mise francouzského prezidenta má větší šanci na úspěch, pokud nejprve promluví s Putinem. V tom Macrona podpořil i Zelenskyj, dodal palác.

Macron si už ve čtvrtek telefonoval zvlášť s ruským i ukrajinským prezidentem. Podle prohlášení Elysejského paláce se snažil dosáhnout pokroku v otázce ukrajinského Donbasu, a to v rámci úsilí o zmírnění napětí v oblasti. S Putinem si Macron volal už potřetí za poslední týden.

Spojenci vědí, co v nás mají, reaguje Scholz na kritiku Berlína

Do ruské metropole se v polovině února chystá také německý kancléř Olaf Scholz – zamíří i do Kyjeva, na rozdíl od Macrona o den dříve než do Moskvy. Naváže tak na návštěvu německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, která do Kyjeva zavítá o týden dříve.

„Situace je velmi vážná. Není možné přehlédnout, že na ukrajinskou hranici napochodovalo mnoho vojáků a jednotek,“ řekl Scholz televizi ZDF. V rozhovoru se vyjádřil také ke kritice některých politiků a médií, že Berlín je příliš vstřícný vůči Putinovi, a nedá se tudíž považovat za spolehlivého partnera. „Naši spojenci vědí přesně, co v nás mají,“ poznamenal německý kancléř.

Sérii diplomatických schůzek ale Scholz započne už v pondělí, kdy se ve Washingtonu sejde s americkým prezidentem Joem Bidenem. O den později by se měl setkat také s Macronem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Ve čtvrtek jej pak bude čekat jednání s představiteli pobaltských států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 6 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 12 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...