Putin označil americko-ruský plán za možný základ příštích mírových dohod

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Podle Putina nebyly předloženy žádné návrhy mírové dohody, pouze soubor otázek k diskusi, přičemž po jednáních v Ženevě bylo rozhodnuto původních 28 bodů amerického návrhu rozdělit na čtyři části. „Obecně souhlasíme s tím, že to může být základem příštích dohod,“ řekl Putin. Americká strana podle něj bere do jisté míry zřetel na ruský postoj, ale záhodno je „vážně projednat konkrétní věci“.

„Je nutné vše přeložit do diplomatické řeči, protože je jedna věc obecně říci, že se Rusko nechystá napadnout Evropu, což nám zní samozřejmě směšně. Nikdy se nechystalo. Ale pokud to chtějí od nás slyšet, tak dobrá, zaznamenáme to, nemáme s tím problém,“ řekl šéf Kremlu.

Moskva přitom už dříve opakovaně ujišťovala, že nezaútočí na Ukrajinu, ale pak Putin v únoru 2022 vydal rozkaz ke vpádu vojsk do sousední země, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se s pomocí Západu brání ruské agresi čtvrtým rokem.

Rusku se stále říká, že by mělo ukončit válku, ale podle Putina „se ukrajinská vojska musí stáhnout z území, která drží, a pak boje ustanou“. A pokud se Ukrajinci nestáhnou, Rusové svého dosáhnou bojem, varoval a tvrdil, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se zrychluje.

Minulý týden média zveřejnila osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva, který připravily Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli. V neděli pak o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako jasně proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a také evropských zemí.

Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav. Podle médií byly ponechány stranou některé citlivé body, aby o nich rozhodli na chystané schůzce přímo Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Merz: Ukrajina potřebuje silnou armádu

„Ukrajina potřebuje silnou armádu a odolné bezpečnostní záruky svých partnerů,“ uvedl Merz na tiskové konferenci s estonským premiérem Kristenem Michalem. Německý kancléř dodal, že současná linie bojů musí být základem pro budoucí jednání o ukončení bojů na Ukrajině.

V původním americko-ruském plánu byl mimo jiné bod, podle kterého by Ukrajina přišla o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále plán navrhoval, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

Ukrajince podle Merze nesmí nikdo nutit „k jednostranným územním ústupkům“. V jakékoli dohodě o ukončení války musí být podle něj zohledněny i bezpečnostní zájmy Evropanů.

Merz i estonský premiér Michal zdůraznili, že by chtěli, aby členské země Evropské unie dosáhly do prosincového summitu EU v Bruselu dohody o zmrazených ruských aktivech. Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována.

Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Merz ve čtvrtek řekl, že návrh podporuje „převážná část“ členských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
16:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
21:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 2 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 3 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 5 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
16:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Děti v Portugalsku častěji mizí z domova než z ulic, upozorňuje expert

Za posledních pět let bylo v Portugalsku nahlášeno 532 pohřešovaných dětí. Údaje zveřejnil Institut pro podporu dětí u příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí.
před 6 hhodinami
Načítání...