Putin označil americko-ruský plán za možný základ příštích mírových dohod

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Podle Putina nebyly předloženy žádné návrhy mírové dohody, pouze soubor otázek k diskusi, přičemž po jednáních v Ženevě bylo rozhodnuto původních 28 bodů amerického návrhu rozdělit na čtyři části. „Obecně souhlasíme s tím, že to může být základem příštích dohod,“ řekl Putin. Americká strana podle něj bere do jisté míry zřetel na ruský postoj, ale záhodno je „vážně projednat konkrétní věci“.

„Je nutné vše přeložit do diplomatické řeči, protože je jedna věc obecně říci, že se Rusko nechystá napadnout Evropu, což nám zní samozřejmě směšně. Nikdy se nechystalo. Ale pokud to chtějí od nás slyšet, tak dobrá, zaznamenáme to, nemáme s tím problém,“ řekl šéf Kremlu.

Moskva přitom už dříve opakovaně ujišťovala, že nezaútočí na Ukrajinu, ale pak Putin v únoru 2022 vydal rozkaz ke vpádu vojsk do sousední země, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se s pomocí Západu brání ruské agresi čtvrtým rokem.

Rusku se stále říká, že by mělo ukončit válku, ale podle Putina „se ukrajinská vojska musí stáhnout z území, která drží, a pak boje ustanou“. A pokud se Ukrajinci nestáhnou, Rusové svého dosáhnou bojem, varoval a tvrdil, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se zrychluje.

Minulý týden média zveřejnila osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva, který připravily Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli. V neděli pak o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako jasně proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a také evropských zemí.

Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav. Podle médií byly ponechány stranou některé citlivé body, aby o nich rozhodli na chystané schůzce přímo Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Merz: Ukrajina potřebuje silnou armádu

„Ukrajina potřebuje silnou armádu a odolné bezpečnostní záruky svých partnerů,“ uvedl Merz na tiskové konferenci s estonským premiérem Kristenem Michalem. Německý kancléř dodal, že současná linie bojů musí být základem pro budoucí jednání o ukončení bojů na Ukrajině.

V původním americko-ruském plánu byl mimo jiné bod, podle kterého by Ukrajina přišla o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále plán navrhoval, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

Ukrajince podle Merze nesmí nikdo nutit „k jednostranným územním ústupkům“. V jakékoli dohodě o ukončení války musí být podle něj zohledněny i bezpečnostní zájmy Evropanů.

Merz i estonský premiér Michal zdůraznili, že by chtěli, aby členské země Evropské unie dosáhly do prosincového summitu EU v Bruselu dohody o zmrazených ruských aktivech. Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována.

Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Merz ve čtvrtek řekl, že návrh podporuje „převážná část“ členských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...