První kolo parlamentních voleb ve Francii naznačí, jak silný bude Macronův mandát

Nahrávám video

Za týden se koná ve Francii první kolo parlamentních voleb, které budou mít rozhodující vliv na sílu mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. Pokud jeho koalice získá většinu, snáz prosadí reformy.

Kampaň tentokrát provází nebývalá vlna násilí mířeného na kandidáty. Marine Le Penová, bývalý ministr školství Jean-Michel Blanquer i další se stali terčem útoků. Docházelo k nim i v předchozích volbách, ale nikdy ne v takové míře.

Zejména krajní pravice tvrdí, že prezident není schopen udržet v zemi pořádek a policie buď nezasahuje vůbec, nebo je její postup neúměrně tvrdý jako před finále fotbalové Ligy mistrů. „Akce některých policistů byly nepřiměřené a neadekvátní,“ uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin.

Prezident jmenoval vládu reprezentující široké politické i společenské spektrum také s cílem získat podporu v nadcházejících volbách. Polemika kolem některých ministrů mu ale uškodila – zejména u státního tajemníka pro solidaritu a zdravotně postižené obviněného ze znásilnění. „Informace o jeho eticky nevhodném chování měly stačit k tomu, aby tento člověk nebyl do své funkce jmenován,“ prohlásila francouzská poslankyně Frédérique Dumasová.

Macron se soustředí na mezinárodní vztahy

V reakci na vznik široké levicové koalice se Macronovo hnutí Republika v pohybu spojilo s dvěma středovými stranami. I kvůli tomu, že se řada bývalých přívrženců prezidenta, včetně předsedy výboru pro jeho znovuzvolení, připojila k hnutí Horizonty bývalého premiéra Édouarda Philippea. „Bylo jen otázkou času, kdy se k němu připojím, jsme si velmi blízcí,“ řekl starosta Caudebec-lès-Elbeuf Laurent Bonnaterre.

Prezident se po svém volebním vítězství do kampaně už zapojil, ale stále jen okrajově. „Mezinárodní politika zabírá od začátku války na Ukrajině osmdesát až devadesát procent jeho agendy,“ potvrdila reportérka listu Le Figaro Isabelle Lasserrová.

Týden před prvním kolem ukazují průzkumy, že by prezident Macron a jeho koalice nemuseli získat většinu, hodně bude záležet na účasti při hlasování, která bývá při parlamentních volbách obvykle nízká.

Nebezpečím pro francouzského prezidenta může být rostoucí popularita Jeana-Luca Mélenchona, který jen těsně nepostoupil do druhého kola prezidentských voleb a je atraktivní zejména pro mladé voliče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...