Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.
Protesty mají od minulého čtvrtka každý den stejný scénář, kdy proti tisícům lidí v ulicích po pár hodinách zasáhnou těžkooděnci, speciální síly a policie, kteří jsou vyzbrojení vodními děly, informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.
„Používají gumové projektily, slzné granáty. Přesto odhodlání části gruzínské společnosti bojovat za svou evropskou budoucnost nepolevuje. Podle nich je to poslední šance pro jejich zemi, protože kdyby prohráli, tak z jejich pohledu je vládnoucí strana Gruzínský sen bude orientovat jinak, než chtějí, tedy na Rusko,“ uvedl Rožánek.
Demonstrace byla svolána i na úterní večer, a to k budově parlamentu a před sídlo veřejnoprávní televize, doplnil zpravodaj. Podle nových informací úřadů bylo při protestech zraněno dalších 26 lidí. Zatčeno jich bylo na dvě stě.
Demonstranty podporuje prezidentka
V ulicích ponocují podle Procházkové desetitisíce lidí. „Zatím to nevypadá, že by se chtěli vzdát, že by protesty oslabovaly,“ popsala vývoj novinářka. Podle AFP se Gruzínci organizují přes sociální sítě.
Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby protestující podpořily. „Je to vzpoura celé země. Nikdy jsem neviděla tak rozsáhlé hnutí v gruzínských městech. Jsme svědky represí prováděných speciálními jednotkami, které se zdají být pod vlivem drog, o čemž svědčí jejich brutalita,“ míní prezidentka.
Situace v kavkazské zemi se vyostřila po parlamentních volbách z konce října, které podle oficiálních výsledků vyhrál Gruzínský sen. Opozice i západní země ale poukazují na to, že hlasování provázely značné nesrovnalosti. Gruzínský ústavní soud podle médií nepřijal stížnost Zurabišviliové na volby, které se hlava státu snažila zrušit.
Také opoziční strany žádají nové hlasování a jejich poslanci se odmítají ujmout mandátu. Podle Procházkové mají šanci jen v případě, že dojde ke změnám uvnitř vládnoucí strany a předseda vlády by byl umírněnějšími spolustraníky „uznán jako nepříčetný“ a odstraněn z funkce. „Spíš to ale vypadá na další fyzický souboj v ulicích,“ míní žurnalistka.
Ombudsman obvinil policii z mučení
Gruzínský ombudsman Levan Ioseliani podle agentury Reuters obvinil policii z mučení lidí zadržených během protestů. Veřejný ochránce práv uvedl, že se on nebo pracovníci jím vedeného úřadu setkali s lidmi, s nimiž policie zacházela velmi tvrdě.
„Ve většině případů utrpěli vážná zranění v oblasti obličeje, očí a hlavy, což prakticky vylučuje byť jen možnost, že policie proti nim pokaždé použila potřebnou, přiměřenou sílu,“ uvedl Ioseliani v prohlášení. Dodal, že mimo jiné míra zranění svědčí o násilných metodách policie.
„Úmyslné, hrubé násilí za účelem potrestání představuje akt mučení,“ upozornil ombudsman. Vláda se k obviněním nevyjádřila.
Nejen studentská akce
Krize podle ní má řadu prvků, které připomínají situaci na Majdanu na Ukrajině před deseti lety. „Objevují se skupiny, které hovoří o tom, že by v Gruzii mohlo začít něco jako Majdan, že by vláda měla být svržena, pokud neodstoupí sama nebo nesáhne k nějakým základním změnám a nevypíše nové volby,“ podotkla Procházková.
K protestům se přidávají další města jako Batumi či Kutajsi, ale také některé obce, upozornila novinářka. „To je zajímavé, někde se nedemonstrovalo od roku 1989, 1990 a najednou jsou tam lidé, byť v malém počtu, v ulicích,“ konstatovala Procházková. Podle ní je důležité, že lidí přibývá i v jiných městech než v Tbilisi. „Na Ukrajině to sehrálo důležitou roli, když se kromě Kyjeva začaly přidávat regiony,“ připomněla.
V čele demonstrací stojí podle novinářky stejně jako na Majdanu studenti vysokých škol, dále se jich účastní gruzínská opozice. „Přidávají se, i když možná ne přímo na demonstracích, i lidé ze státních struktur. Jsou stovky lidí, třeba pracovníků ministerstva zahraničí, kteří podepsali výzvu vládě, ať přestane s potlačováním demonstrací. Tisíc pracovníků ve školství odchází, zahajují stávky, vyzývají děti, aby nechodily do školy,“ uvedla novinářka.
Rozhádaná opozice
Gruzínská opozice je podle Procházkové „nejslabší článek procesu“, protože ji spojuje jediná věc, a to nenávist k vládě. „Máme tam Jednotné národní hnutí bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, které je v ostrém rozporu se zbytkem opozice, Stranou za změny a tak dále. Takže se obávám, že i když je teď jednotná, protože je na barikádách, tak tam ty rozpory patrné jsou. Hnutí odporu navíc nemá žádného vůdce, není tam žádná strana, která by protesty vedla,“ podotkla Procházková.
Novou vlnu protestů vyvolalo necelý týden staré oznámení premiéra Irakliho Kobachidzeho o pozastavení přístupových jednání s EU. Odpůrci vlády to označují za další důkaz toho, že Gruzínský sen chce zemi přivést do sféry vlivu Moskvy.
Dav pravidelně skanduje hesla proti Kremlu. „Nebuďte otroky Ruska,“ stálo podle AFP na jednom z transparentů. „Chceme svobodu, nechceme do Ruska,“ řekl agentuře jednadvacetiletý demonstrant Nika Magradze. „Chceme do Evropy!“ dodala jeho přítelkyně Ani a ujistila, že je připravena protestovat „každý den“.
Série diplomatických rezignací
Krok Tbilisi vyvolal vlnu rezignací ze strany gruzínských diplomatů. „Bylo mi velkou ctí sloužit národním zájmům své země po téměř dvě desetiletí, podporovat její evropskou a euroatlantickou integraci a zároveň bránit její svrchovanost a územní celistvost,“ uvedla velvyslankyně Tea Maisuradzeová, která stála v čele gruzínského zastupitelského úřadu v Praze od loňského roku. Věří v budoucnost své země v Evropské unii.
„Tento krok vnímám jako akt skutečné osobní odvahy. Věřím, že se Gruzie vrátí na cestu do Evropy a podporuji gruzínské občany ve snaze o evropskou budoucnost jejich země,“ reagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Tuzemská diplomacie v pondělním prohlášení podpořila evropské aspirace Gruzínců a zároveň odsoudila násilí proti pokojným demonstrantům a gruzínské opozici.
Maisuradzeová je podle ruské státní agentury TASS šestou diplomatkou, která rezignovala po premiérově oznámení o zmrazení přístupových jednání s Bruselem. Svůj post opouštějí i velvyslanci v USA, Litvě, Nizozemsku, Bulharsku a diplomat zastávající povinnosti velvyslance v Itálii.
Podle serveru Gruzija Online se 30. listopadu objevily zprávy, že odstoupil rovněž náměstek gruzínského šéfa diplomacie Tejmuraz Džandžalija. Kobachidze den poté tvrdil, že šlo o plánované kádrové rozhodnutí nové ministryně zahraničí Maky Bočorišviliové.
Diplomatův syn David nicméně tvrdí, že kvůli otcově rezignaci hrozí rodině fyzické napadení. „Jestli se něco stane, chci, abyste byli předem informováni,“ napsal podle portálu na sociální síti.
