Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.
„Pro je 76 hlasů, 13 je proti. Návrh zákona byl přijat v prvním čtení,“ prohlásil předseda parlamentu Šalva Papuašvili po hlasování, v němž uspěla vládnoucí strana. Vyostřená atmosféra se neomezovala pouze na ulice Tbilisi, při projednávání předlohy se už v pondělí do pěstního souboje pustili právě poslanci.
Demonstrantů se k sídlu parlamentu v úterý večer sešlo podle odhadů kolem deseti tisíc. Těžkooděnci proti nim opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo, demonstranti po policistech házeli dělobuchy, petardy a také zápalné lahve, vylíčili reportéři z místa.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že protest, který skončil až kolem čtvrté hodiny ranní místního času, překročil rámec zákona a svobody slova. Policisté podle úřadu zadrželi šedesát šest lidí.
Protesty pokračují
Demonstranty podpořila svým prohlášením z newyorského sídla OSN prezidentka Salome Zurabišviliová, která původně vzešla z vládnoucí strany Gruzínský sen. „Je za mnou socha Svobody, která je symbolem toho, za co Gruzie vždy bojovala a kvůli čemu jsme dospěli až k dnešku. Jsem spolu s vámi, protože dnes ztělesňujete svobodnou Gruzii,“ prohlásila šéfka státu.
„Nikdo nemá právo brát vám vaši budoucnost. Nikdo vám nemůže klást pasti. Nikdo tento zákon nepotřebuje, nemá žádný základ, kromě příkazu z Moskvy. V každém případě se tato novela musí zrušit, v jakékoli podobě,“ zdůraznila prezidentka.
„Je to ruský zákon, všichni to víme. Zavedli ho v Rusku, zavedli ho v Bělorusku a my nechceme být součástí bývalého Sovětského svazu. Chceme být součástí Evropské unie, chceme být prozápadní,“ nechal se slyšet demonstrant Boris Gogolava.
Opoziční politici vyzvali hned na středu k dalším protestům před budovou parlamentu. „Proti pokojnému protestu nasadily speciální jednotky a policie nepřiměřenou sílu. Zatkli množství účastníků, včetně předsedy jedné opoziční strany Zuraba Džaparidzeho. Ale už za pár hodin přijde před parlament ještě více lidí než včera,“ prohlásil opoziční předák Giorgi Vašadze podle listu Kommersant.
Mezinárodní den žen je v Gruzii státním svátkem. Demonstranti se v Tbilisi začali scházet kolem čtrnácté hodiny středoevropského času, demonstrace má začít v šestnáct hodin.
Provoz na Rustaveliho třídě, kde se parlament nachází, zablokovala asi tisícovka demonstrantů s vlajkami Gruzie a Evropské unie. Protest, kterého se účastní také studenti a ženské spolky, se odehrává v klidu, vylíčil zpravodaj ruské agentury TASS. List Kommersant píše o „ženských pochodech“, které se konají v desítce měst. Asi tisícovka žen v gruzínské metropoli protestuje s transparenty „Stop Rusku“ a s hesly proti „totalitní kontrole“.
Podle ruského vzoru
Kritici tvrdí, že inspirace novinky pochází z Ruska, kde podobný zákon schválili v roce 2012, po návratu Vladimira Putina do Kremlu. Od té doby ho ruské úřady neustále rozšiřují a používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií. Vládnoucí strana Gruzínský sen minulý měsíc oznámila, že zákon, který musí projít několika dalšími schvalovacími fázemi, podporuje.
Navrhovaná norma by vyžadovala, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „zahraniční agenti“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.
„Ruský zákon, který je nyní navrhován v parlamentu, je proti gruzínským národním zájmům, proti našim evropským ambicím,“ zdůraznil opoziční politik Irakli Pavlenišvili. Zákonodárce z Gruzínského snu Irakli Beraja naopak označil odpůrce návrhu zákona za „špiony“, reportoval nezávislý kavkazský server OC-Media.
„Každý by měl bránit budoucnost této země. Každý by měl bránit naši evropskou budoucnost. Každý by měl pochopit, že záchrana naší země, záchrana naší mladé generace, záchrana naší budoucnosti spočívá pouze prostřednictvím evropské cesty,“ prohlásila členka opozičního Národního hnutí Khatia Dekanoidzeová.
Poslanec Živi Mikanadze z Gruzínského snu uvedl, že lidé v zemi si zaslouží vědět, jak jsou které organizace financovány. Vládnoucí strana podle agentury Reuters tvrdí, že i nadále podporuje vstup Gruzie do struktur Evropské unie.
Mezinárodní odezva
Prezidentka Zurabišviliová už dříve prohlásila, že bude zákon vetovat, neboť podle ní ohrožuje naděje Gruzie na vstup do EU a NATO. Parlament ale může prezidentské veto přehlasovat, jak se už stalo v případě zákona o odposleších, který Unie kritizovala. Více než šedesát organizací a médií už v únoru uvedlo, že pokud se návrh stane zákonem, nebudou se jím řídit.
Americké velvyslanectví v prohlášení zdůraznilo, že další přijímání zákonů inspirovaných Kremlem není kompatibilní se snahou o integraci Gruzie do Evropské unie a s demokratickým rozvojem země. Přijetí těchto zákonů podle něj poškodí vztahy Gruzie se strategickými partnery a rozvrátí práci mnoha organizací pomáhajících Gruzíncům. Tyto kroky také zpochybňují oddanost vládnoucí strany euroatlantické integraci, uvedla ambasáda.
„Dnes je černý den pro gruzínskou demokracii,“ citoval server Gruzia online úterní prohlášení amerického velvyslanectví.
Server podotkl, že podobné výhrady vyjádřily i velvyslanectví dalších západních zemí, komisařka Rady Evropy pro lidská práva či velvyslanec Evropské unie.
