Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.
Nejhorší byla situace v Miláně, kde bylo při násilnostech zraněno šedesát policistů, část z nich skončila v nemocnici, napsala agentura ANSA.
„To nemá nic společného s pomocí palestinskému lidu a právem na stávku,“ komentoval násilnosti u nádraží v Miláně ministr zahraničí Antonio Tajani. Také premiérka Giorgia Meloniová násilnosti odsoudila. „Násilí a ničení nemají nic společného se solidaritou a ani trochu nezmění životy lidí v Gaze,“ uvedla Meloniová ke střetům v Miláně.
I opoziční politik Giuseppe Conte důrazně odsoudil násilnosti v Miláně, ale vyzval vládu k tvrdšímu postoji vůči Izraeli. „V pondělí vyšly do ulic tisíce a tisíce občanů, aby požadovaly zastavení genocidy. Samozřejmě důrazně odsuzujeme násilnosti a vyjadřujeme také solidaritu zraněným policistům. Ale vláda by se měla zaměřit na to, co je všeobecně rozšířeným voláním po zastavení genocidy,“ uvedl Conte.
V Miláně stávka omezila provoz metra a některé vlaky tam nabíraly až dvouhodinové zpoždění. Tisíce lidí, podle organizátorů asi 50 tisíc, se v tomto městě účastnily také pochodu s výzvami k příměří v Gaze. Když se pochod v Miláně blížil k americkému konzulátu, někteří začali křičet „zabijáci“ a spálili americkou vlajku, popsala agentura AFP.
Odpoledne se v Miláně střetly skupinky demonstrantů s policií u hlavního nádraží. Někteří házeli na policisty lahve a světlice, rozbili též skleněné dveře nádražní budovy. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.
V Římě podle televize Rai vyšlo do ulic vyjádřit podporu palestinským civilistům v Pásmu Gazy než 50 tisíc lidí, podle organizátorů jich bylo na 100 tisíc. Mnozí přinesli různě veliké transparenty s nápisem Zastavte genocidu v Gaze. Z genocidy viní izraelskou vládu i některé země a minulý týden také nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Už v srpnu panel OSN uvedl, že v Gaze panuje hladomor. Izraelská vláda odmítá obviňování z genocidy i tvrzení, že je v Gaze hladomor.
V italském hlavním městě bylo zrušeno několik regionálních vlakových spojů, omezena je i autobusová a tramvajová doprava. Metro ale v metropoli funguje normálně, napsala odpoledne ANSA.
Problémům čelily i přístavy
Stávkovali též dělníci v některých přístavech, mimo jiné v Janově či Livornu, kde ráno zablokovali přístupové cesty do přístavu. Protestují tak i proti dodávkám zbraní do Izraele, který podle nich operací v Pásmu Gazy působí utrpení nevinným civilistům. „Palestinci nám dávají stále nové lekce svou důstojností a odporem,“ uvedl člen stávkující organizace Kolektiv autonomních přístavních dělníků, který se představil jako Ricky. V Janově demonstrovalo na 20 tisíc lidí.
Stávkující dělníci se snaží zamezit tomu, aby se přes italské přístavy do Izraele přepravovaly zbraně. Italský přístav Ravenna minulý týden v této souvislosti odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Tuzemské ministerstvo zahraničí v neděli sdělilo, že o případu nemá další informace a nikdo se na něj zatím neobrátil.
Demonstrace se v pondělí konaly také v Turíně, Florencii, Neapoli, Bari či Palermu. V Turíně protestující přišli i do prodejny občerstvení McDonald's, kde potom jeho zaměstnanci vyvěsili palestinskou vlajku, kterou jim dali demonstranti. Další účastníci manifestace v Turíně pochodovali po kolejích s transparenty Stávka za Gazu či Zablokujeme všechno.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na dvanáct set lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu z nich propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.
Deník The Guardian minulý měsíc napsal, že přibližně 83 procent obětí izraelských útoků v Pásmu Gazy byli civilisté. Vycházel při tom ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.
Také italská premiérka Giorgia Meloniová v srpnu kritizovala vojenskou operaci Izraele v Pásmu Gazy jako nepřiměřenou, její pravicová vláda se ale na rozdíl od některých dalších evropských zemí nechystá uznat Stát Palestina.
