Přístupové protokoly Finska a Švédska do NATO podepsali představitelé členských zemí

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. „S 32 národy u jednacího stolu budeme ještě silnější,“ uvedl Stoltenberg.

Severské země podle něj Alianci významně přispějí, jejich obranné síly jsou podle něj schopné se složkami ostatních států spolupracovat, sdílejí také stejné hodnoty a čelí stejným výzvám v Baltském moři i mimo něj. „Ruská brutální invaze na Ukrajinu rozvrátila mír v Evropě. Je tedy důležité, abychom byli v tomto významném okamžiku historie sjednoceni,“ uvedl Stoltenberg.

O historickém kroku na summitu NATO mluvil také Haavisto. „Jsem rád, že jsme mohli podepsat přístupové dokumenty,“ uvedl finský vrchní diplomat a ocenil, že ke stejnému kroku se rozhodla i sousední země. „Těšíme se na rychlý ratifikační proces,“ doplnil. 

Lindeová připomněla, že švédskou žádost o členství v Alianci podepsala teprve před třemi týdny. V euroatlantické oblasti se podle ní situace po nevyprovokovaném ruském útoku na Ukrajinu zhoršuje. „Jako budoucí člen Aliance bude Švédsko přispívat k bezpečnosti všech spojenců. Jsme přesvědčeni, že naše členství posílí NATO a bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci.

Nahrávám video

Vydání Kurdů Turecku výměnou za členství

Dvojice dlouhá léta neutrálních skandinávských států požádala o vstup do NATO v květnu v obavách z ruské invaze na Ukrajinu. Diplomaté původně očekávali, že přijímací proces bude poměrně rychlý, námitky však vznesla Ankara.

Turecko požadovalo vydání členů kurdských organizací, které považuje za teroristické. Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat.

V úterý dali ministři zahraničí obou skandinávských států najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však nechtěli hovořit.

Ratifikace může trvat i rok

Po úterním podpisu dostanou všechny členské země protokoly k ratifikaci. Až je schválí orgány poslední alianční země, stanou se země jejími novými členy. To může podle odhadů trvat až rok. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka.

Do té doby budou mít Finsko se Švédskem přístup ke zpravodajským informacím, ale až do ratifikace nebudou chráněny obrannou doložkou NATO, podle níž je útok na jednoho spojence útokem na všechny. 

Před vstupem do NATO opakovaně varovala obě země Moskva. Ruské ministerstvo zahraničí 12. března uvedlo, že „bude mít vážné vojenské a politické důsledky“.

Stoltenberg však uvedl, že Aliance dbá na bezpečnost zemí i během ratifikačního procesu. „Mnoho spojenců již přijalo jasné závazky týkající se bezpečnosti Finska a Švédska a NATO zvýšilo naši přítomnost v regionu, včetně většího počtu cvičení,“ uvedl generální tajemník. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...