Francie a Německo kvůli rostoucímu počtu nakažených covidem-19 zpřísňují protiepidemická opatření. Německo připravuje lockdown, ve Francii už platí. Příjímání opatření mezi Němci není velkým problémem – jde o německý smysl pro disciplínu, říká David Štěpánek, anesteziolog působící v Německu. Naopak ve Francii si na tvrdší opatření, zejména na jihu, zvykají lidé pomaleji. Někdy je potřeba je i vynucovat, popisuje Lubomír Skopal, onkolog pracující ve Francii. Lékaři v pátečních Událostech, komentářích debatovali o zvládání druhé vlny koronaviru v zahraničí i u nás.
„V Německu přes léto nebyla všechna opatření jako u nás úplně zrušena, ve všech uzavřených prostorech bylo nutné dále dodržovat odstupy 2 metry, byla i povinnost nosit roušky,“ konstatuje Štěpánek, který působí v Německu jako anesteziolog od roku 2004.
Podle něj se oproti první vlně na jaře německé zdravotnictví výrazně zlepšilo v metodice a účinnosti léčení pacientů s covidem-19. „Na jaře jsme byli všichni zaskočeni, nebyl dán jasný postup, jasné směrnice. Vymýšlelo se to za pochodu a neustále se hledaly nové informace,“ řekl.
V přepočtu na 100 tisíc obyvatel má Německo za uplynulý týden 122 nových případů, což je nejméně ze sousedních zemí a států V4. Počet nakažených však stoupá a není překvapením, že německá vláda proto začala protiepidemická opatření znovu preventivně zpřísňovat. Německá kancléřka Angela Merkelová varovala, že zemi čekají obtížné měsíce.
Ve Francii se situace vyvíjí podobně. Během jara zažila velmi silnou vlnu nákazy, která postihla velkou část populace a po mírnějším létu se nákaza vrací. Pro většinu Francouzů proto nejsou znovu zaváděná opatření příliš velkým překvapením, tvrdí onkolog Lubomír Skopal, který pracuje v nemocnici nedaleko Štrasburku.
„Část populace, zvlášť na jihu, nebo která má jiné etnické složení, se těm podmínkám přizpůsobuje pomaleji. Dodržování opatření se musí v některých situacích i vynucovat,“ říká Skopal.
S rostoucím počtem nakažených narůstá i počet pacientů s těžkým průběhem, na což se snaží francouzské zdravotnictví řádně připravit. „V naší nemocnici připravujeme další lůžka pro neinvazivní i invazivní péči,“ tvrdí.
Na pomoc Česku
Lubomír Skopal na jaře napsal České lékařské komoře dopis, ve kterém velmi drsně popisoval zkušenosti, které získal během jarní vlny ve Francii. Například to, jak se lidé nemohli rozloučit s umírajícími příbuznými, nebo že se pacientům nad 75 let už nedávala plicní ventilace.
„Já jsem jenom popsal svoji zkušenost. Nepřál bych nikomu, žádnému lékaři, aby se takto musel rozhodovat. Není to příjemné, ale při velkém tlaku na intenzivní lůžka, při té obrovské vlně ta rozhodování byla samozřejmě složitá. Bylo velmi těžké oznámit příbuzným, že pacienta z těchto důvodů nepřijmeme na intenzivní péči,“ uvedl.
Skopal také zdůraznil, že mnoho pacientů, kteří byli postiženi covidem a neměli příliš závažných nemocí, přesto onemocnění podlehlo. „Nebýt covidu, pravděpodobně by ještě žili,“ dodal Skopal.
Skopal je jedním z 25 českých lékařů působících v cizině, kteří se rozhodli vyslyšet výzvu prezidenta České lékařské komory – ten žádal o pomoc zdravotníky pracující v zahraničí. Skopal to označil za občanské gesto. „Osud mých spoluobčanů mi samozřejmě není lhostejný, a pokud by někdo měl zájem o moji eventuální zkušenost nebo péči, tak budu k dispozici,“ vysvětlil. Skopal také tvrdí, že epidemie v Česku bude aspoň 3 nebo 4 týdny pokračovat, takže je možné, že se další lékaři pracující za hranicemi přihlásí a pomůžou.
Výzvu prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zvažoval i David Štěpánek s jeho českými kolegy, nakonec se ale rozhodli v Německu zůstat. Nepřítomnost českých lékařů v pohraničí by, podle Štěpánka, mohla vést ke kolapsu tamního zdravotnického systému.
„Čeští lékaři, čeští zdravotníci a české sestry tam opravdu zastávají velice důležitou práci. Ten problém by se bohužel akorát přesunul z jednoho místa na druhé,“ vysvětluje své rozhodnutí.
Jako jednodušší řešení si představuje to, že by pohraniční nemocnice přijímaly pacienty z Česka – ta jeho například z Karlovarského kraje.
Tvrdý lockdown?
Po zavedení tvrdého lockdownu izraelského typu v Česku volá prezident lékařské komory Kubek. Naopak nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) při nástupu do funkce naznačil, že přitvrzovat nechce.
Podle Štěpánka by se měly primárně chránit rizikové skupiny – starší pacienti a mladší s rizikovým onemocněním. Zásadní je podle něj také trasování pozitivních případů. Zároveň upozorňuje na to, že by se nemělo zapomínat na pacienty s jinými chorobami a na ty, kteří mají naplánovanou operaci.
„V Německu přijde pacient, co má jít na operaci, dva dny předem do nemocnice na vyšetření a při tom se mu udělá výtěr na koronavirus. Pacient je pak povinný jít s celou rodinou na dva dny do karantény, aby u něj byl koronavirus vyloučen,“ vysvětluje. Tento postup se bohužel v českých nemocnicích zatím neaplikuje, doplnil Štěpánek.
Skopal je názoru, že je zásadní dodržovat základní pravidla. „Co slýchávám od odborníků na francouzskou epidemiologii, tak je důležité omezit kontakty, dodržovat všechna ta bariérová opatření, dezinfekce, roušky, které omezují přenos infekce.“ Lockdown je ale dle něj někdy potřebný k omezení infekčnosti u některé části populace. „Francouzské zodpovědné orgány k tomu přistoupily proto, aby se ta infekce zpomalila, eventuálně výrazně zbrzdila,“ zakončil.
