Prigožin: Ukrajinci jsou jako Římané v časech prosperity, jejich armáda je jedna z nejsilnějších na světě

Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.

„Cílem speciální vojenské operace byla denacifikace, ale z Ukrajiny jsme udělali národ známý po celém světě. Jsou jako Řekové nebo Římané v časech prosperity. Co se týče ‚demilitarizace‘, pokud měli na začátku speciální operace řádově 500 tanků, teď jich mají pět tisíc. Pokud tehdy umělo bojovat 20 tisíc vojáků, teď jich je 400 tisíc. Jak jsme ji demilitarizovali?“ ptá se Prigožin v rozhovoru. 

Rusko podle něj přišlo na Ukrajinu, aby hledalo „nacisty“, ale místo toho pokazilo život úplně všem. Takzvanou denacifikaci a demilitarizaci jako jedny z deklarovaných cílů invaze vytyčil ruský prezident Vladimir Putin, který vydal rozkaz ke vpádu ruských vojsk. Ukrajina i Západ od počátku tvrdily, že pravou motivací je získání ukrajinského území.

Invaze také podle Prigožina udělala z ukrajinské armády jednu z nejsilnějších na světě. „Mají vysokou úroveň organizace, výcviku, zpravodajství, mají nejrůznější zbraně. Fungují stejně úspěšně s jakýmikoliv systémy – sovětskými, těmi z NATO,“ vysvětluje Prigožin. Wagnerovu skupinu nicméně označil za nejlepší armádu současnosti, hned za ní je prý armáda Ruska.

Obává se ale prý i scénáře, ve kterém by Ukrajina mohla být ve své protiofenzivě úspěšná a získat zpět území obsazená po zahájení invaze v minulém roce. „Zde je pesimistický scénář: Ukrajinci dostanou rakety, vycvičí své jednotky, budou pokračovat v ofenzivě a pokusí se o protiútok. Je možné, že tato protiofenziva bude na některých místech úspěšná a obnoví hranice z roku 2014 – to se může snadno stát,“ líčí Prigožin s odkazem na první ruskou invazi na Ukrajinu, při níž Moskva okupovala Krym a část Donbasu. „Musíme být tedy připraveni na těžkou válku.“

Optimistický scénář by naopak podle něj vypadal tak, že se Západ válkou vyčerpá a „Čína všechny posadí k jednacímu stolu“. Rusku pak připadnou všechna obsazená území. Šance, že se to stane, jsou ale podle něj malé.

Určitě si nemyslí, že by Rusko mělo k dosažení vítězství použít jaderné zbraně. Použití atomové bomby přirovnal k útoku sekerou v sousedské šarvátce. „Neměli byste na souseda jít se sekerou. Je lepší být poctivý: buď ho porazte, nebo přiznejte, že on porazil vás. Bitevní pole je místo, kde můžete dokázat, že máte pravdu,“ řekl. 

„Miluji vlast, poslouchám Putina“

Prigožin také opět zkritizoval ministerstvo obrany, se kterým vede už dlouhé měsíce mocenské spory a často mu vytýká chyby ohledně válečného tažení. Za hlavní problém označil ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova. „Moje politické krédo je: miluji vlast, poslouchám Putina. Šojgu by měl být vyhozen a my budeme dál bojovat,“ řekl.

Oběma zmíněným také vyčítá, že jeho Wagnerova skupina neobdržela zásoby zbraní a munice, čímž oslabili jeho tažení u Bachmutu.

Rusko by podle Prigožina mělo vyhlásit stanné právo, novou vlnu mobilizace a zásadně navýšit výrobu munice, jinak hrozí jeho zánik. „Musíme si přestat užívat, budovat nové silnice, novou infrastrukturu a pracovat jen na válce,“ řekl Prigožin. „Rusko musí několik let žít jako Severní Korea, zavřít všechny hranice, přestat blbnout, vzít všechny chlapce ze zahraničí a tvrdě pracovat. Pak uvidíme výsledky,“ dodal.

Kritizoval také poměry v ruské společnosti, která je podle něj rozdělená – zatímco děti elit dávají na obdiv svůj „luxusní, bezstarostný život“, děti obyčejných lidí se vrací domů „v zinkových rakvích a roztrhaní na kusy“.

„Tento rozkol by mohl skončit podobně jako v roce 1917 revolucí, kdy nejprve povstali vojáci a poté jejich blízcí,“ myslí si Prigožin a upozorňuje na desítky tisíc rodin, které přišly ve válce o své příbuzné. „Moje doporučení ruským elitám je: pošlete své kluky do války, a až půjdete na jejich pohřby, až je začnete pohřbívat, tehdy si lidé řeknou, že věci jsou fér,“ dodal.

Dobytí Bachmutu stálo nejspíš více životů než invaze do Afghánistánu

Moskva již v sobotu ohlásila, že se wagnerovcům a ruské armádě podařilo dobýt několik měsíců obléhané město Bachmut. Kyjev tuto informaci nepotvrdil a v minulých dnech tvrdil, že se ve městě stále bojuje.

Šéf žoldnéřů v souvislosti s tím uvedl, že u východoukrajinského města padlo asi 20 procent z 50 tisíc vězňů, které se mu podařilo naverbovat – tedy asi 10 tisíc mužů. Prigožinova tvrzení se chopili zejména proruští váleční blogeři, kteří komentovali masivní rozsah ztrát a spekulovali, že skutečné počty Rusů zabitých v boji můžou být mnohem vyšší.

Podle odhadů webu Meduza celkem přišla Wagnerova skupina u Bachmutu o více než 30 tisíc mužů, z nichž kolem 15 tisíc v boji zemřelo. Ruský politik Viktor Alksnis poznamenal, že jde o větší ztráty, než které měl Sovětský svaz za celých devět let trvání invaze v Afghánistánu. 

„Prigožinova tvrzení o ztrátách začala určovat převládající diskurz o celé ruské kampani v Bachmutu,“ píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Podle analytiků budou vysoké ztráty a náklady na bitvu o město definovat podobu debaty v ruském informačním prostoru i do budoucna.

Rozhovor s Prigožinem vedl politický stratég a někdejší proruský aktivista z Charkova Konstantin Dolgov, který se po roce 2014 přestěhoval do Ruska a začal pracovat pro Sergeje Kirijenka, zástupce šéfa Putinovy kanceláře. Dolgov působil také v propagandistickém projektu Telega Online. Po zveřejnění rozhovoru s Prigožinem byl ale propuštěn. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...