Izrael v Teheránu zasáhl státní televizi

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.

„Íránská propaganda a megafony brzy utichnou, evakuace obyvatel okolí začala,“ uvedl podle BBC izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Krátce poté se objevily na sociálních sítích videozáběry ze zasaženého studia televize IRIB.

Ta se nachází na severovýchodě Teheránu ve čtvrti, pro niž předtím vydala izraelská armáda výzvu k evakuaci. K zásahu došlo v okamžiku, kdy moderátorka ostře kritizovala Izrael. Několik minut po útoku stanice opět začala vysílat.

„Izraelské letectvo kontroluje nebe nad Teheránem. Jsme na cestě k dosažení našich dvou cílů: likvidaci jaderné a raketové hrozby,“ prohlásil Netanjahu.

Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani uvedl, že zklikvidovali v podstatě všechny vysoké velitele íránského režimu. „V operacích budeme pokračovat, dokud budeme mít pocit, že jsme schopni odstranit tuto pro Izrael existenční hrozbu,“ dodal.

Teherán po útoku na televizi IRIB na oplátku varoval dvě izraelské televizní stanice a vyzval je k evakuaci. Íránská polooficiální tisková agentura Tasnim, která je považována za blízkou revolučním gardám, uvedla, že varování se týká izraelské pravicové televize Channel 14 a populární stanice Channel 12.

Izrael opět čelil raketám

V noci na pondělí íránské údery zabily v Izraeli nejméně osm lidí a 92 dalších skončilo v nemocnici, napsal Ha‘arec s odkazem na záchranáře. The Times of Israel mezitím píše o 287 hospitalizovaných, z nichž je jeden ve vážném stavu a stav čtrnácti osob je středně vážný.

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání Radě bezpečnosti v pondělí v dopise sdělil, že údery na Izrael jsou sebeobranou. Označil je za „přiměřené obranné operace zaměřené výhradně na vojenské cíle a související infrastrukturu“.

Nahrávám video

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v reakci na noční íránské útoky podle Reuters prohlásil, že obyvatelé Teheránu „za ně zaplatí, a brzy“. Později ale uvedl, že „chce vyjasnit zřejmou věc“. Izrael „nemá v úmyslu fyzicky ubližovat obyvatelům Teheránu, tak jako to lidem v Izraeli dělá vražedný diktátor“, napsal v narážce na Írán. „Obyvatelé Teheránu budou nuceni nést náklady diktatury a evakuovat se z míst, kde bude nutné udeřit na cíle režimu a bezpečnostní infrastrukturu,“ prohlásil Kac. Už v neděli řekl, že se Teherán promění v Bejrút, který Izrael rozsáhle bombardoval v loňském roce.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee informoval, že při nočních úderech byla v důsledku otřesů lehce poškozena budova pobočky americké ambasády v Tel Avivu.

Podle izraelských hasičů, které cituje server Ha'arec, byly nejméně tři budovy přímo zasaženy íránskými raketami a částečně se zřítily. Hasiči prohledávají trosky domů. Média píší, že rakety zasáhly střední Izrael a také město Haifa na severu, kde je významný přístav a rafinerie. Podle starosty Haify si noční íránské údery na místě vyžádaly tři mrtvé.

„Noční útok se vyznačoval tím, že pohotovost pro izraelské civilisty trvala neskutečně dlouho a fakticky zabrala podstatnou část noci,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek, který noc z neděle na pondělí označil jako „únavnou“.

Nahrávám video

Revoluční gardy tvrdí, že v útocích chtějí pokračovat

Armáda židovského státu v noci na pondělí informovala o nočních úderech na střední Írán, kde ničila zařízení na odpalování raket. Podle agentury AFP izraelské vojenské letectvo také útočilo na Teherán. V pondělí ráno izraelská armáda uvedla, že zaútočila na několik budov jednotek Kuds íránských revolučních gard.

Ty se zaměřují především na operace v zahraničí a výcvik spojenců jako teroristů z Hamásu a Hizballáhu, hútíů, případně islámských milic v Iráku. Gardy jsou zásadní i pro vnitřní bezpečnost Íránu, vysvětlil Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy.

Íránské revoluční gardy v pondělí ráno sdělily, že podnikly nový úder na Izrael a že rakety „úspěšně zasáhly cíle“, uvádí agentura AFP. Dodaly, že v úderech na Izrael chtějí pokračovat. Írán oznámil, že odpálil na Izrael přibližně sto raket.

Podle Břízy útoky ze strany Íránu nejsou zanedbatelné, tato země však podle něj počítala, že bude vypalovat stovky a tisíce raket, což se neděje. Spojence jako Hamás a Hizballáh, kteří měli v těchto chvílích zahltit izraelský systém protiraketové obrany stovkami a tisíci neřízených raket, se totiž podařilo „odstřihnout“. Izrael také podle Břízy „mistrně“ vyřadil odpalovací rampy některých balistických raket včetně jejich skladů, čímž významně omezil kapacity Íránu.

Írán mluví o útoku na nemocnici

Írán obvinil Izrael, že cíleně udeřil na nemocnici na západě země. „Nemocnice Fárábí ve městě Kermánšáh v západním Íránu se stala cílem agresivních útoků izraelského režimu,“ uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí a dodal, že útoky na nemocnice a obytné oblasti představují „závažné porušení mezinárodního práva a válečný zločin“.

Baghájí rovněž na sociální síti sdílel příspěvek, podle kterého Izrael v minulých dnech zasáhl dětskou nemocnici v Teheránu přidruženou k Teheránské univerzitě lékařských věd.

Íránská média zároveň v pondělí uvedla, že nemocnice Fárábí utrpěla těžké škody. Agentura Fars podle AFP sdílela video, na kterém je vidět rozbité sklo, zřícené stropy a rozsáhlé škody v pokojích pacientů.

Pákistán uzavírá hranice s Íránem

Agentura AFP v pondělí informovala o tom, že Pákistán kvůli konfliktu uzavírá do odvolání hranice s Íránem. „Hraniční přechody jsou dočasně uzavřeny. Týká se to okresů Čaghí, Gvádar, Keč, Pandžgúr a Vášuk,“ řekl AFP vysoce postavený úředník z provincie Balúčistán, která sousedí s Íránem.

Obchod mezi oběma zeměmi ale nadále pokračuje, uvedl jiný úředník z Čaghí.

Údajná příležitost zabít Chameneího

Server Axios s odkazem na nejmenované americké činitele napsal, že Izrael měl o víkendu příležitost zabít Chameneího, ale prezident Donald Trump dal najevo, že s takovým postupem nesouhlasí. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi to označil za nepravdivou zprávu.

„Nepovede to k eskalaci konfliktu, ale konflikt to ukončí,“ prohlásil Netanjahu o možném zabití Chameneího. Dodal, že Izrael při zahájení útoků na Írán minulý pátek cílil na přední íránské vědce. K možnému zabití Chameneího, který má v Íránu poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády, Netanjahu řekl, že Izrael udělá, co bude muset.

Teherán požádal Katar, Saúdskou Arábii a Omán, aby se pokusily přimět Trumpa využít jeho vliv na Izrael s cílem získat souhlas židovského státu s uzavřením příměří. Írán by na oplátku projevil větší flexibilitu při vyjednávání o svém jaderném programu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské a další regionální zdroje.

Trump na okraj summitu G7 v Kanadě uvedl, že Írán válku s Izraelem nevyhraje. Potvrdil zároveň, že Írán vyjádřil zájem vyjednávat o deeskalaci konfliktu. Na tom podle Netanjahua nemá Jeruzalém zájem.

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že se jí podařilo zničit třetinu íránských odpalovacích zařízení pro balistické rakety země-země. „Více než padesát stíhacích letounů a dalších vzdušných prostředků provedlo údery a zničilo více než 120 odpalovacích zařízení raket země-země. To představuje třetinu všech těchto zařízení, kterými disponuje íránský režim,“ uvedl izraelský vojenský mluvčí Effie Defrin. Zároveň poznamenal, že Izrael nyní získal „plnou vzdušnou převahu nad teheránským vzdušným prostorem“.

Média taky informují, že Íránci se snaží uniknout na bezpečnější místa, především však z Teheránu. Před čerpacími stanicemi se tvoří fronty. Podle listu The New York Times útoky na Írán poukázaly na zjevnou nepřipravenost země na válku včetně nedostatku krytů, bunkrů nebo funkčních sirén.

Íránské jaderné provozy prý nebyly poškozeny

Nový konflikt mezi Izraelem a Íránem začal v noci na pátek izraelskými údery na íránské vojenské objekty a jaderná zařízení. Izrael to odůvodnil snahou zastavit Írán ve výrobě jaderné zbraně. Teherán však popírá, že by na vývoji takových zbraní pracoval.

Podle Břízy však v posledních letech íránský jaderný program akceleroval, neboť země vybudovala robustní systém jaderných zařízení, z nichž se některé dokonce dublovaly. „Pokud někdo hovoří o tom, že íránský program sloužil pouze k mírovým účelům, tak je to čistý a holý nesmysl. I nezávislá Mezinárodní agentura pro atomovou energii jasně konstatovala, že Írán obohacoval uran již nad šedesát procent. To je procento, které nelze použít na nic jiného než následně pro vojenské účely,“ prohlásil.

Nahrávám video

Pokud by Írán jadernou zbraň vyrobil, mělo by to podle experta dopad na celý svět. „Írán do své výzbroje zařadil rakety středního dosahu, které ohrožují jižní a jihovýchodní křídlo NATO,“ dodal Bříza. Zbraň by znamenala ohrožení Izraele, který podle Íránu nemá právo na existenci, ten si výslovně přeje jeho zničení. Vývoj by také podle Břízy znamenal závody ve zbrojení v regionu.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi v pondělí ve Vídni prohlásil, že izraelské údery v Íránu nezpůsobily další škody na íránských jaderných provozech Natanz a Fordo. Grossi a agentura dříve informovali, že nejmenší ze tří íránských zařízení na obohacování uranu, nadzemní provoz v rozsáhlém jaderném komplexu v Natanzu, byl zcela zničen. Podle satelitních snímků americké společnosti Planet Labs způsobily izraelské údery menší škody u íránského zařízení Fordo postaveného v hoře.

„Agentura je a zůstane přítomna v Íránu. Inspekce v rámci záruk v Íránu budou pokračovat, jakmile to bezpečnostní podmínky dovolí, jak je stanoveno v závazcích Íránu podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní,“ uvedl Grossi v prohlášení před Radou guvernérů agentury. Mluvčí íránské diplomacie přitom v pondělí podle Reuters řekl, že íránský parlament připravuje návrh na odstoupení země od zmíněné smlouvy. Zároveň tvrdí, že Teherán stále neusiluje o zbraně hromadného ničení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...