Čtyři desítky přeživších z hudebního festivalu Supernova vymáhají na izraelských úřadech odškodné v celkové výši 1,23 miliardy korun kvůli tomu, že podle nich zanedbaly bezpečnost účastníků akce. Na žalobu upozornil server The Times of Israel. Přeživší tvrdí, že se akce neměla konat tak blízko hranic s Pásmem Gazy a měla být okamžitě zrušena ve chvíli, kdy bezpečnostní síly odhalily hrozící útok. Proti konání akce se tehdy postavili i někteří vysoce postavení činitelé armády, kteří upozorňovali na možné nebezpečí, dostali však rozkaz festival povolit.
Na izraelský festival, který se konal poblíž kibucu Re'im asi pět kilometrů od hranic s Gazou, zaútočili loni 7. října teroristé z Hamásu a povraždili tam 364 lidí. Na záběrech od účastníků akce je vidět, jak se teroristé snáší na padácích, další přijeli v dodávkách. Poté začali civilisty unášet a zabíjet. Právě Supernova se nakonec stala místem vůbec největšího masakru.
V první civilní žalobě svého druhu se teď soudí o kompenzaci skupina 42 přeživších, kteří při krvavém útoku utrpěli zranění a rozhodli se obrátit na okresní soud v Tel Avivu. Žalobu vedou proti izraelské kontrarozvědce Šin Bet, izraelské armádě, policii a ministerstvu obrany, které podle nich zanedbaly své povinnosti.
„Jediný telefonát představitelů izraelských ozbrojených sil veliteli odpovědnému za akci, aby ji okamžitě zrušil s ohledem na možné nebezpečí, by zachránil životy a zabránil fyzickým a duševním zraněním stovek účastníků festivalu, včetně žalující strany. Míra nedbalosti a hrubé přehlédnutí jsou mimo chápání,“ stojí v žalobě, kterou citoval server The Times of Israel.
Desítky zraněných zmiňují kromě způsobené bolesti a utrpení také ztrátu životní radosti, ale i současného a budoucího výdělku v důsledku zranění. Upozorňují rovněž na léčebné výlohy spojené s následky brutálního útoku palestinských teroristů.
Žalobci uvedli, že při masakru, který začal v půl sedmé ráno a pokračoval až do poledne, docházelo ke zvěrstvům vůči účastníkům Supernovy, kdy někteří byli znásilněni a zavražděni tak brutálním způsobem, jako je upálení zaživa. Někteří přeživší se schovávali pod mrtvá těla a další těla museli přejet auty, aby z místa unikli. Čtyřicet lidí z festivalu teroristé odvlekli do Gazy.
Ignorace jasných signálů
Podle žalobců vyšlo po masakru najevo, že i někteří vysoce postavení činitelé armády z divize pro Gazu vyjadřovali obavy ohledně konání festivalu. Šéf kontrarozvědky Ronen Bar měl údajně o situaci jednat noc před útokem, kdy vyslal na hranici speciální operační tým kvůli neobvyklým incidentům.
Izraelský list Ha'arec před týdnem napsal, že operační důstojník z divize Gaza, podplukovník Sahar Fogel označil festival za „zbytečné bezpečnostní riziko“, přičemž na jeho stranu se postavili i další bezpečnostní činitelé. Obavy podle Ha'arecu nevycházely z hrozby teroristického útoku, ale spíše z hrozby raketové a minometné palby směřující z Gazy.
Proti akci se postavila rovněž regionální rada Eškol, v jejíž jurisdikci se festival konal, s tím, že by to o víkendu způsobilo nepříjemnosti, ale nakonec po schválení akce policií a armádou od svého negativního stanoviska ustoupila.
V rámci příprav na akci byla v systému protiraketové obrany Iron Dome zřízena speciální poplachová oblast v místě konání festivalu, nicméně podle zprávy bylo i bezpečnostním činitelům jasné, že třem tisícům účastníků není možné v případě potřeby zajistit bezpečný úkryt.
Podceněná hrozba
Po útoku navíc vyšlo najevo, že tajné služby zřejmě o celkových plánech Hamásu zaútočit na židovský stát věděly, ale ignorovaly je. Americký deník The New York Times (NYT) začátkem loňského prosince napsal, že izraelské bezpečnostní složky měly už od roku 2022 dokument, který popisoval útok Hamásu na izraelské území.
Text podle NYT popisuje směr útoku na místo konání hudebního festivalu Supernova i postupy, které Hamás skutečně 7. října použil. Izraelské bezpečnostní složky však vyhodnotily plán jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti hnutí.
Fogelovi tak bylo vedením nakonec řečeno, aby konání festivalu Supernova odsouhlasil, uvádí Ha'arec ve zprávě. Ta podrobně popisuje obavy z právních problémů, jež by mohly nastat, pokud by akce nebyla schválena, a také žádost o spojení povolení s povolením jiného festivalu, který se konal na stejném místě 5. až 6. října.
Navzdory obavám mezi činiteli bezpečnostních služeb včetně pokusů o únosy vojáků a civilistů tak úřady nakonec nevydaly žádný okamžitý příkaz ke zrušení festivalu, upozorňuje žaloba, podle níž armáda nedokázala zajistit na akci bezpečnost i kvůli tomu, že řada vojáků slavila doma židovský svátek Simchat Tóra. Podle žalobců na festival dohlíželo pouhých 27 policistů, kteří navíc neměli k dispozici dlouhé zbraně.
Bývalý velitel letectva, právník Šimon Buchbut prohlásil, že žádný rozumný úředník by nedopustil, aby akce za takové situace pokračovala. „Událost se konala v malé vzdálenosti od hranic Pásma (Gazy). Hluk z party slyšeli obyvatelé Gazy a veselí se stalo snadným cílem teroristického útoku,“ uvedl v prohlášení.
Vyšetřování až po válce
Celkem teroristé povraždili v Izraeli při útoku ze 7. října na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 240 unesli do Gazy. Státní kontrolor Státu Izrael Matanjahu Englman nedávno ostře kritizoval zhroucení izraelské obrany a slíbil, že jeho úřad „masivní selhání“ bezpečnostních sil přezkoumá.
„Sedmého října byly prolomeny hranice Státu Izrael a teroristé Hamásu si ve městech této země dělali, co chtěli. Tisíce izraelských občanů byly zabity, znásilněny a uneseny a byly ponechány svému osudu během Simchat Tóry,“ řekl Englman finančnímu výboru Knesetu podle serveru Times of Israel.
Postup izraelských bezpečnostních služeb chce prošetřit, jakmile to vývoj války mezi Izraelem a Hamásem dovolí. Vyšetřování ale podle něj není možné ve chvíli, kdy probíhá intenzivní vojenská operace v Pásmu Gazy.
O okamžité zřízení nezávislého vyšetřovacího výboru, který by prošetřil nedbalost, která k masakru vedla, se zasazuje i fórum zástupců dvou set rodin, jež na festivalu ztratily své blízké. Bezpečnostní síly podle nich nezvážily všechna potenciální rizika.
