Prezidenti V4 hovořili o covidu a energetice, doufají v pokračování spolupráce

Nahrávám video
Brífink po jednání prezidentů zemí V4 z 10. února
Zdroj: ČT24

V rezidenci na polském poloostrově Hel skončil summit zemí Visegrádské skupiny (V4). Prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska podle polského prezidenta Andrzeje Dudy hovořili zejména o problémech protikoronavirové vakcinace, očkovacích programech a klimatické politice.

„Hovořili jsme o problémech vakcinace nebo programech očkování. Doufáme, že pandemie koronaviru brzo skončí, diskutovali jsme i o stávající situaci a náladě ve společnosti. Mluvili jsme také o klimatické ochraně. Musíme chránit přírodu na základě našich stanovených cílů. Musíme postupovat moudře a opatrně,“ prohlásil Duda.

Podle něj je nejdůležitější zajistit, aby bylo plnění klimatických cílů v souladu se zajištěním životní úrovně obyvatel a pracovních míst. V projevu také poděkoval ostatním hlavám států za to, že na summit dorazily.

„Jsem rád, že se toto setkání uskutečnilo. Je to signál, že se pomaličku vrací normálnost a normální práce,“ řekl Duda. „Děkuji za výměnu názorů, která nám vždy pomáhá. I když zazní rozdílné názory, je důležité, že o nich hovoříme, že argumentujeme. Víme, co můžeme od sebe navzájem očekávat, a vždy se daří dosáhnout společné roviny, na které se dokážeme podporovat,“ dodal hostitel.

Nahrávám video
Události: Skončil summit zemí Visegrádské skupiny
Zdroj: ČT24

Za jeho zorganizování mu vzápětí vyjádřila díky slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podotkla, že účastníci schůzky hovořili také o dopadech koronavirové krize na různé země. „Předmětem naší debaty byla covidová situace. Sdíleli jsme spolu strategie a přístupy jednotlivých zemí v krizi. Součástí debaty byla také vakcinace, která se v tomto období zpomalila. Mluvili jsme i o vizích a možnostech rozvoje, jaké naše státy zvolí,“ uvedla Čaputová.

Zeman: Věřím, že visegrádská spolupráce bude pokračovat

Maďarská hlava státu János Áder ve svém prohlášení vyzdvihl zejména letošní 30. výročí založení Visegrádské skupiny, kterou označil jako „úspěšnou“ a „korunovanou mnoha úspěchy“.

V projevu se dále věnoval energetice. „Shodli jsme se na evropských cílech a odstavení uhelných elektráren při výrobě elektrické energie. Dále musíme snižovat emise tak, jak stanoví Evropská unie. Potřebujeme také dostatečnou kapacitu elektráren, abychom splnili poptávku obyvatel a průmyslu,“ řekl Áder.

Prezident Miloš Zeman během tiskové konference ocenil funkci a pospolitost Visegrádské skupiny. Uvedl, že pevně věří, že visegrádská spolupráce bude i nadále pokračovat. „Jednotný postoj V4 zabránil kvótám na rozmístění ilegálních imigrantů a myslím si, že tím jsme prospěli celé EU. Pevně věřím, že visegrádská spolupráce bude pokračovat. V Evropě jsou země, které jsou zásadními odpůrci atomové energie. Věřím, že visegrádská spolupráce může přispět k tomu, aby se tento odpor zmírnil nebo zcela zanikl,“ dodal. 

„Je skutečně hloupý názor považovat visegrádskou skupinu za něco, co rozbíjí Evropskou unii. Jedno ze zásadních hesel Evropské unie je jednota v různosti. Určitě se nechceme vracet k bolševické jednomyslnosti. Názorová uniformita je často velice škodlivá,“ odpověděl na dotaz ohledně názorů, že V4 se po 30 letech přeměnila z nástroje napomáhajícího středoevropským zemím na cestě do EU v jakousi jejich ochranu právě před Unií.

Zeman na summitu připomněl, že „se opakovaně zastal Polska a Maďarska, tedy zemí, které soustavně čelí nepodloženým útokům“, oznámil na Twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Vlády ve Varšavě a Budapešti jsou už několik let terčem kritiky ze strany EU kvůli narušování principů nezávislosti justice, podkopávání práce nezávislých médií nebo nevládních organizací.

30 let od založení Visegrádské skupiny

Prezidenti si během úterý rovněž připomněli 30. výročí vzniku skupiny V4, ke kterému došlo 15. února roku 1991 na maďarském hradě Visegrád. Vrcholní představitelé k této příležitosti v rezidenci odhalili pamětní tabuli.

„Skupina je důležitým, ne-li klíčovým motorem regionální spolupráce ve středí Evropě a významným způsobem přispívá k politické spolupráci s ohledem na Evropskou unii a NATO,“ citovala v úterý agentura AP polského prezidenta Dudu, jehož země tento půlrok čtyřce předsedá. Příští týden se v Krakově sejdou premiéři zemí V4.

Summit se kvůli pandemii covidu-19 konal na izolovaném místě, jakým je prezidentská rezidence v Juratě na ostrově Hel nedaleko Gdaňsku.

Analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v rozhovoru pro ČT vysvětlil, že setkání prezidentů V4 jsou vždy víceméně o symbolice, která je ale i tak důležitá. Prezidenti totiž mají příležitost společně hovořit, což může nést i praktické důsledky.

Slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok se dva dny před summitem vyjádřil vůči skupině kriticky. V rozhovoru pro Aktuality.sk řekl, že V4 v posledních letech nenabyla v rámci EU nejlepší reputaci a chce být ve vztahu ke skupině pragmatičtější. Rozhodně by dle něj V4 neměla fungovat jako alternativa k EU.

„Současná slovenská vláda i ministr Korčok jsou ve svých vyjádřeních o něco otevřenější,“ komentuje Dostál. „I ta situace je trochu jiná. Když se loni Polsko a Maďarsko rozhodly blokovat evropský rozpočet a fond obnovy, tak si Slovensko dalo záležet na tom, aby to nebylo vnímáno jako blokace Visegrádu. V poslední době se občas stávalo, že s těmi radikálnějšími výroky přicházely právě tyto dvě země, kdežto zbylé dvě země mlčely. To Visegrád problematizovalo a Slovensko si toho všímá a snaží se být iniciativnější i v jiných formátech,“ řekl.

„Naše místo vidíme jednoznačně v EU a všechny vztahy, ať už bilaterální nebo s více zeměmi vnímáme jako způsob naplňování tohoto základního cíle,“ řekla na tiskové konferenci Čaputová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 16 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...